„Lidstvo nenalezne pokoje, dokud se s důvěrou neobrátí k Mému milosrdenství“, řekl Spasitel svaté Faustyně Kowalské († 1938 v Krakově).
V řadě zjevení pověřil tuto řeholnici (pokračovatelku sv. Markéty Alacoque v šíření úcty a důvěry k Božskému Srdci a Božímu milosrdenství), aby vybízela lidstvo k hluboké, neochvějné důvěře v Boží milosrdenství, v Boží lásku.
Pokusili jsme se už někdy trochu pochopit propastnou lásku nebeského Otce, o které zpívá velikonoční chvalozpěv Exsultet - „abys vykoupil otroka, svého SYNA jsi vydal“?
Těm, kdo mají tuto hlubokou důvěru a spojují ji s napodobováním Boží lásky - praktikováním milosrdenství vůči bližním denními projevy (modlitbou, slovem, skutkem), přislíbil Ježíš úžasné milosti.
„Kdo důvěřuje mému milosrdenství, nezahyne, neboť všechny jeho věci jsou mými.“
„Duše, která vložila důvěru v mé milosrdenství, je nejšťastnější, neboť já sám ji mám ve své starostlivosti.“
Za obzvláštní zdroj milosti určil „Svátek Božího milosrdenství“ (první neděli po Velikonocích).
„Duše, která (v tomto dni) přistoupí ke zpovědi a sv. přijímání, dosáhne úplného odpuštění vin a trestů.“
Novénu před tímto svátkem obdařil příslibem: „Skrze tuto novénu k Božímu milosrdenství obdařím duše všemi milostmi.“
Slovo „všemi“ znamená dosažení všech dobrodiní, o která bude duše prosit, bez ohledu na to, zda se bude modlit o milosti pro sebe nebo pro druhé.
„Korunka k Božímu milosrdenství“ jako projev důvěry se doporučuje ovšem i mimo novénu a Pán slibuje, že „kdokoliv se ji bude modlit, dosáhne v hodině smrti velkého milosrdenství“.
Když se modlíme Korunku, sjednocujeme se s obětí na Kříži a spojujeme se s oběťmi mší sv. na celém světě.
Odvoláváme se na lásku věčného Otce, která našla svůj největší projev v bolestném utrpení Ježíše pro naši spásu.
Téměř tatáž slova („Věčný Otče…“) nacházíme v modlitbě diktované andělem Lucii a jejím malým druhům ve Fatimě v r. 1916.
Bible je plná výroků o Božím milosrdenství.
A přece důvěra v toto Boží milosrdenství nám nepřešla do krve, a proto nám ji Bůh na začátku temného dvacátého století připomenul.
Zvolil si prostou polskou řeholnici FAUSTYNU KOWALSKOU.
Tá svěřila svá vidění svým duchovním vůdcům a úcta k Božímu milosrdenství se jako oheň rozšířila rychle do celého světa.
Ale Odpůrce nespal a vzbudil nepřátele této důvěry, dokonce nepochopením došlo i v Římě k zákazu úcty.
Základem všech pobožností k Božímu milosrdenství je hluboká důvěra v Boží milosrdenství.
Svátek Božího milosrdenství se slaví první neděli po Velikonocích: „Duše, která (v tomto dni) přistoupí ke zpovědi a sv. Korunka k Božímu milosrdenství se modlí na obyčejném růženci.
Začíná modlitbou Otčenáš, Zdrávas, Věřím.
Hora milosrdenství - Třetí hodinu (tj. hodinu své smrti) pojmenoval sám Ježíš „hodinou milosrdenství“ pro svět a vyzývá nás, abychom se zahloubali do jeho umučení, zvlášť do jeho opuštěnosti v hodině smrti.
„V této hodině neodřeknu nic duši, která mě prosí pro mé umučení.“
Pán doporučoval zvláště křížovou cestu nebo aspoň krátkou návštěvu jeho Srdce ve svatostánku.
Není-li to časově možné, aspoň krátké ponoření se do modlitby.
Obraz Božího Milosrdenství: „Dávám lidem nádobu, s níž mají přicházet pro milosti ke zdroji milosrdenství,“ řekl Pán Ježíš sestře Faustyně.
„Prostřednictvím tohoto obrazu budu duším udílet mnoho milostí. Proto ať je všem přístupný.“
„Pálí mě plameny milosrdenství, toužím je vlévat do lidských duší.“
„Jaké utrpení mi duše působí, když je nechtějí přijmout…“
„Velikost tohoto obrazu není ani v kráse barev, ani v tazích štětce, ale v mojí milosti… Duše, která bude tento obraz uctívat, nezahyne.“
„Řekni zraněnému lidstvu, ať se přitulí k Mému milosrdnému Srdci, a Já je naplním pokojem.“
„Lidstvo nenalezne pokoj, dokud se s důvěrou neobrátí k Mému milosrdenství.“
„Říkej o Mém milosrdenství světu, ať Mé nekonečné milosrdenství pozná celé lidstvo. Je to znamení pro poslední časy, po něm přijde den spravedlnosti.“
„Ať se utíkají ke zdroji Mého milosrdenství, dokud je ještě čas a ať čerpají z krve a vody, která pro ně vytryskla.“
„Dříve než přijdu jako spravedlivý Soudce, otevírám dokořán dveře svého milosrdenství.“
Novéna k Božímu milosrdenství pro soukromou pobožnost - text novény, kterou se na žádost Spasitelovu měla modlit sestra Faustyna.
1. den - Modleme se za celé lidstvo: Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou máme v tvou nekonečnou dobrotu: přijmi nás do tvé svatyně a nedej odejít na věky.
2. den - Modleme se za duchovenstvo, jehož prostřednictvím stéká na lidstvo milosrdenství Boží.
3. den - Modleme se za všechny křesťany, Nejmilosrdnější Ježíši, který hojně uděluješ své milosti.
4. den - Modleme se za pohany a nevěřící, aby i oni oslavovali dobrodiní tvého milosrdenství na věky.
5. den - Modleme se za ty, kteří zůstávají mimo Církev, aby se vrátili k jednotě s Církví.
6. den - Modleme se za děti a za tiché a pokorné duše, aby stále chvalily Boží milosrdenství.
7. den - Modleme se za ctitele milosrdenství Božího, aby mu zůstali věrní a vytrvali v modlitbě a činech milosrdenství.
8. den - Modleme se za duše v očistci, které splácejí svůj dluh Boží spravedlnosti.
9. den - Modleme se za vlažné duše, aby se jejich srdce znovu roztopilo pro Boží lásku.
Encyklika Jana Pavla II. a související dokumentace ukazují význam korunky a obrazu pro prožívání milosrdenství.
O obrazu Božího milosrdenství
Většina z nás asi zná obraz Božího milosrdenství od sestry Faustýny Kowalské. Tématu se však chopili i ikonopisci a vytvořili v duchu tohoto obrazu opravdovou ikonu technikami tvorby klasických ikon.
Vznik obrazu milosrdenství je vázán na zjevení setry Faustýny 22.2.1931.
Původně nejde o ikonu ve smyslu ikonopiseckých scén evangelia; někdo přetvořil původní obraz do ikonové formy a máme jej před sebou.
Kristus je vyobrazen včetně ran na rukou a na nohou, probodné srdce vytryskují krev a voda; první symbol ruka k požehnání, druhý symbol Ježíše, jenž kráčí k nám.
Srdce Ježíšovo je pramen milosti a symbol lásky; krev a voda znamenají svátosti a milost, která přichází skrze utrpení.
Posledním symbolem jsou slova: Ježíši, důvěřuji Ti.
Přijmout milost vyžaduje důvěru - jako Abraham, který opustil svou zemi a vložil svou naději v Boha.
Encyklika, Jan Pavel II., a doplnění textů ukazují, že korunka a její slova jsou pozváním k neustálému spojení s Božím milosrdenstvím.
Klíčové prameny a texty
Text novény a slova Páně zjevená Faustyně tvoří jádro pobožnosti; Korunka k Božímu milosrdenství je modlitba s pěti částmi a slovy otčenáš, Zdrávas, Věřím, která propojují věřící s těmito duchovními skutečnostmi.
Logo milosrdenství podle Marka Ivana Rupnika reprezentuje teologii milosrdenství a jeho spojení s Otcovou láskou; motivy ukazují Dobrého pastýře a spojení lidského a božského.
Logo a motta svědčí o tom, že milosrdenství není jen teologický pojem, ale praktická cesta k odpuštění a lásce v každodenním životě.
Božie Milosrdenstvo - Korunka
tags: #symbol #boziho #milosrdenstvi