Tiára-lat.: tiara=triregnum, trojvládí (corona triregnum=koruna trojího království). Papežská tříkoruna, tvořená bílou kuželovou mitrou, na ní tři zlaté koruny umístěné nad sebou. Na vrcholu mitry je říšské jablko a kříž.
Od 7. století začali nosit papežové kuželovitou bílou čepici. Papež Mikuláš I. Veliký (858-867) dostal v roce 858 od císaře Ludvíka II. Němce (805-876) na tuto čepici první královskou korunu. Ve 13. a 14. století byly na čepici umístěny ještě další dvě koruny. 105. sv. Mikuláš I. Veliký, 170. Alexandr III., 178. Řehoř IX.-193. Bonifác VIII. 193. Bonifác VIII. a 194. bl. Benedikt XI. Tiáru (tři koruny) nosili všichni papežové v letech 1305-1963 (658 let) od 195. pp. Klementa V. do 262. pp. sv. Další verze: 1. koruna přidána za 164. pp. Inocence II. (1130-1143), 2. koruna za 193. pp. Bonifáce VIII. (1294-1303), 3. koruna za 194. pp. bl. Benedikta XI. (1303-1304) / od 197. pp. Benedikta XII. Tiára symbolizovala (14.-20. 3) trojí papežskou moc (kněz, soudce, nejvyšší zákonodárce)-plenitudo potestatis=plnost moci. 4) trojí jazyk z Bible: hebrejština, řečtina a latina.
Papež byl po své volbě korunován tiárou. V roce 1963 byl posledním papežem korunovaným vlastní tiárou 263. papež Pavel VI. Po korunovaci tiáru odložil a 11.11.1964 ji prodal do USA. Výtěžek věnoval chudým do Indie. Tiára Pavla VI. je uložena v chrámu Neposkvrněné Panny Marie ve Washingtonu. Od středověku měl většinou každý papež svoji vlastní tiáru. Od doby 201. papeže bl. Urbana V. se tiára používala nad papežským erbem a v letech 1362-2005 se stala jeho součástí. 266. papež Benedikt XVI. V sakristii velechrámu sv. Petra ve Vatikánu je vystaveno 22 papežských tiár. Nová tiára byla zhotovena pouze pro některé papeže. Papež Řehoř XIII. Piovi VII. tiáru v roce 1800, kdy byl zvolen, věnovaly rodiny z Benátek a další tiáru dostal od císaře Napoleona I. v roce 1804. Papež Řehoř XVI. obdržel v roce 1834 tiáru, kterou byli korunováni papežové Pius IX., sv. Pius X. a Pius XII. Další tiáru dostal v roce 1845.
Pius IX. měl 5 tiár: v roce 1850 mu jednu darovaly sestry Kongregace Sv. Kříže, roku 1854 dostal druhou tiáru, další mu věnovala španělská královna Isabela II. Lev XIII. měl 4 tiáry: v roce 1887 dostal tiáru od pruského císaře Viléma I., Paříž mu věnovala tiáru v roce 1888, roku 1894 mu tiáru daroval rakouský císař František Josef I. a v roce 1903 věnoval papeži tiáru Petr kardinál Respigni. Sv. Piovi X. Pius XI. obdržel tiáru po svém zvolení v roce 1922 darem od milánské arcidiecéze. Sv. Jan XXIII. Pavlu VI. po volbě v roce 1963 věnovala tiáru milánská diecéze a byl jí korunován při své intronizaci. Papežové Jan Pavel I. a sv. Jan Pavel II. se korunovace zřekli a místo toho přijali při svém nástupu na stolec (intronizaci) za hlavní odznak arcibiskupské pallium. Tiáru použili do svých znaků. Sv. Jan Pavel II. při intronizační mši řekl, že je věcí volby každého dalšího papeže, jestli se rozhodne pro korunovaci nebo ne. Sv. Jan Pavel II. měl vlastní tiáru, kterou mu tajně vyrobili maďarští katolíci a propašovali ji z komunistického Maďarska do Vatikánu. Nástupce papeže sv. Jana Pavla II. papež Benedikt XVI. nebyl po svém zvolení v roce 2005 korunován tiárou a přijal papežské palium. 25.5.2011 papež Benedikt XVI. dostal darem tiáru, zaplacenou německým podnikatelem Dieterem Philippi a vyrobenou umělci ze Sofie v Bulharsku, a tak byla zdůrazněna větší jednota východních a západních křesťanů. Pape Benedikt XVI. tiáru nikdy veřejně nepoužil.
Klíčové kroky a ikonické momenty
Korunovace papeže byla spojena s intronizační mší a s bohatým výzdobným průvodem. Třímová tiára jako symbol nejvyšší moci a autority zůstala předmětem debat o její vhodnosti a praktické použitelnosti pro moderní liturgii. Pierre-Auguste a Marie-Étienne Nitotovi přispěli k finálnímu vzhledu tiáry, která čerpá z historických kořenů a zároveň odráží politické změny v Evropě na přelomu 18. a 19. století. Napoleonská aspoň ceremonie korunovace a následná adaptace tiáry ukazují, jak politické okolnosti formují liturgické obřady a jejich vizuální reprezentaci. V průběhu času se tiára stala spíše historickým artefaktem než aktivní liturgickou pomuckou, a její veřejné užití bylo ukončeno, aniž by byla oficiálně zrušena.
Historické období tiáry a její současný status
Poslední veřejné nošení tiáry v roce 1963 a její odložení v roce 1964 uzavřely kapitolu o její praktické roli. Otázka: Jaká je symbolika papežské tiáry? Odznakem moci papeže byla koruna nazývaná tiára (triregnum - trojí království). Symbolizovala nejvyšší moc: kněze, pastýře a učitele. Její středověká podoba však měla obruče dvě na znamení duchovní i světské autority. Jednalo se o kombinovanou pokrývku hlavy se třemi drahocennými korunami a křížem na vrcholu. Papeži ji předával kardinál-jáhen se slovy "Přijmi tiáru ozdobenou třemi korunami a věz, že jsi Otcem knížat a králů, Vládcem světa a pozemským Zástupcem našeho Spasitele Ježíše Krista, jemuž patří čest a sláva na věky věků." Pro svoji archaičnost honosné ozdoby bez nějakého liturgického významu vymizela i z papežského erbu. Současný pontifikální znak obsahuje biskupskou mitru se třemi pásy. Papež Benedikt XVI. tak zakončil její odložení; Pavel VI. se jí vzdal a Jan Pavel I. se nenechal ani korunovat. (Pavel VI. cennou tiáru, kterou obdržel ke korunovaci prodal, aby pomohl hladovým Indům.)
Pro nadbytečnost helmice či diadému ji papežové opustili, aby neudržovali v demokratické zemi beze smyslu věc jenom proto, že kdysi měla význam.