České biskupské konference č.j. 323/96 ze dne 7. spol. dokumenty 2. mateřštině také úplný soubor papežských sociálních encyklik. výzev evangelia s konkrétními společenskými problémy v průběhu dějin. považovat za "neomylné". kontextu společensko-dějinné situace, do níž byly řečeny. nesmí nekriticky, tj. situaci. nauky, musíme např. přiměřená vyjádření. že tradiční nauku budeme chápat, vyjadřovat a dále předávat zkresleně. sociální jevy. Tedy např. postoj Lva XIII. dnešní podobě apod.
Encykliky katolické církve tvoří soubor teologicky podložených, sociálně-praktických návodů, které se snaží reagovat na proměny společnosti a průmyslové revoluce. V duchu II. vatikánského koncilu má církev hlásat pravdu a současně ji překládát do podoby, kterou mohou lidé pochopit a aplikovat ve svém životě. Sociální nauka vychází z úcty k člověku, jeho důstojnosti a právům a zahrnuje jak normativní, tak empirické poznatky sociálních věd.
Základy a kontinuita tradičního učení
Podle závěrů II. vatikánského koncilu je úkolem Církve hlásat Pravdu neboli Krista a živým způsobem ji učit; zároveň však má také jako autorita vysvětlovat a potvrzovat principy mravního řádu, vycházející z lidské přirozenosti. Papež Lev XIII. zdůraznil úzkou souvislost mezi filozofií a politikou a položil důraz na učení sv. Tomáše Akvinského. Důvodem byla výtečnost, s níž se v díle sv. Tomášova a jeho postojů formuje křesťanská sociální nauka, která spojuje normativní rozměr s empirickými a vědeckými poznatky.
Jan XXIII. a II. vatikánský koncil dále připomínají potřebu studia sociologie a integraci křesťanské antropologie do sociálního uvažování. Kristova láska a pravda slouží jako syntéza mezi jednotlivcem a společností; sociální nauka vychází z lidské přirozenosti a vykoupení.
Rerum novarum a vznik moderní sociální etikety
První sociální encyklikou Lva XIII. byla Rerum novarum (1891). Kontextem je dělnická otázka, záměrem encykliky je vymezit se proti socialismu i neomezovanému liberalismu. Základem je přirozenoprávní argumentace vycházející z tomistické teologie a antropologie; soukromé vlastnictví je nezrušitelné (RN 12). Dělník má právo na spravedlivou mzdu (RN 34), odmírá se dětská práce a vyzdvihuje důležitost pracovního klidu ve sváteční dny (RN 32). Stávka je zapovězena a doporučuje se prevence zásahy státu.
Quadragesimo anno (1931) rozvíjí myšlenku nového křesťanského řádu a zavádí subsidiaritu jako klíčový princip. Stavovský (korporativní) řád má nahraďit antagonické třídy harmonickou spoluprací stavů (QA 81). Důležitý je princip solidarity a spravedlnost, omezená volná soutěž a regulace ekonomiky. Stát má dohlížet a případně zasahovat, aby nebyl narušen morální řád (QA 80).
Práce, stát a morální rozměr
QA klade důraz na to, že ekonomika musí být řízena sociální spravedlností a sociální láskou; odbory a zaměstnavatelé jsou integrováni do korporativní stavovské společnosti; stávka má být omezena. Učení upozorňuje na rizika nadměrné materialistické kultury a na to, že přílišná péče o věci vede k sociálním zvratům (QA 129-135). Zřetelná je výzva k evangelizačnímu apoštolátu mezi dělníky, aby je přivést zpět ke Kristu.
Postkoncilní vývoj a rozvoj teologie sociálního učení
Encykliky Jan Pavel II. Laborem exercens, Sollicitudo rei socialis a Centesimus annus tvoří rozsáhlý soubor, který vyzdvihuje práci jako základní charakter člověka a těžiště sociálního řádu. LE zdůrazňuje, že práce má přednost před kapitálem a že lidská práce je prostředkem sebeuplatnění a službou dílu stvoření. Živější pohled na spravedlnost směřuje k mezinárodní solidaritě a řešení globálních nerovností. Solicitudo rei socialis rozvíjí pojem struktur hříchu a důraz na spravedlivou distribuci zdrojů, bez níž nemůže vzniknout skutečný rozvoj. Centesimus annus posiluje myšlenku odpovědné svobody a pokračujícího dialogu mezi trhem a státem, s důrazem na nutnost sociální a environmentální odpovědnosti.
Laudato si, encyklika Františka z roku 2015, posunuje pozornost k ekologii a integrální etice: země a příroda jsou společným dobrem, ekonomika existuje pro člověka a nikoli člověk pro ekonomiku. Laudato si spojuje ekologii a sociální spravedlnost, a klade důraz na dialog mezi náboženstvími, vědou a hospodářstvím, vyzývá k aktivní účasti laických i institucionálních aktérů. Ekologie je zde prostředkem k hlubšímu ponětí o vzájemném propojení všech stvořených bytostí a k vybudování civilizace celosvětové solidarity.
Ve světle encyklik Laudato si a Evangelií Gaudium se dá sledovat trend, že ekonomické a technické inovace vyžadují odpovědnou morální reflexi, která spojuje dar, spravedlnost a solidaritu. Zároveň se klade důraz na subsidiaritu, pluralitu přístupů a dialog s různými kulturami a náboženstvími, aby rozvoj nebyl jen technokratickým pokrokem, ale celostním procesem, který respektuje lidskou důstojnost a životní prostředí.
tags: #tradice #socialnich #encyklik