Mudrci, kteří přinášejí právě narozenému Ježíšovi zlato, kadidlo a myrhu se poprvé objevují v Matoušově evangeliu. Ježíš se narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda. Tehdy do Jeruzaléma přišli mudrcové z Východu. „Kde je ten narozený židovský král?“ ptali se. „Spatřili jsme na Východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.““
Vešli do domu, a když tam uviděli dítě s jeho matkou Marií, padli na kolena a klaněli se mu. Otevřeli své poklady a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Označení „králové“, jejich počet a jména Kašpar, Melichar a Baltazar se v Bibli neobjevují a vnikly až později. Svátek Tří králů, jinak Epifanie, či svátek Zjevení Páně, připadá na 6. ledna. Tímto dnem se uzavírá Vánoční období.
Dominantním prvkem svátku se Tří králové stavení po přenesení jejich domnělých ostatků z Milána do Kolína nad Rýnem v roce 1164. Ostatky podle legendy přivezla svatá Helena do Konstantinopole. Helenin syn, císař Konstantin Veliký, je daroval milánskému biskupovi. Poté co byl Milán dobyt císařem Barbarossou, byly ostatky odvezeny arcibiskupem Rainaldem z Dasselu do Kolína nad Rýnem a uloženy v chrámu sv. Petra, kde spočívají dodnes.
Jména Kašpar, Melichar a Baltazar jsou třem „králům“ přiřazena patrně v raném středověku, spolehlivě se poprvé objevují v díle teologa a historika Petra Comestora. Příběh Tří králů se stal součástí široké lidové tradice. Tříkrálová obchůzka získala podobu, kterou známe dodnes, a v ní bývalo „žehnání obydlí“ vodou, kadidlem a posvěcenou křídou nad dveře, na které se psalo K+M+B (nebo C+M+B).
Podle některých výkladů jde o iniciály latinského požehnání Christus mansionem benedicat - Kriste, žehnej tomuto obydlí. Symboly za písmeny mají připomínat Svatou Trojici. Dříve žehnání domu prováděl kněz, později učitel, někdy s žáky nebo kostelník. Současná podoba Tří králů se liší podle toho, kdo obchůzku organizuje a jaké jsou místní zvyklosti.
Historie a jména tří mudrců
V lidové praxi se jména Kašpar, Melichar a Baltazar do tradice mohutně zapojila až v pozdějších dobách. Ve skutečnosti Bible nemluví o jejich jménech ani počtu; z Matouše vyplývá jen, že přišli „muži od východu, kteří studovali hvězdy“ a přinesli dary. Kdo byli a kolik jich bylo, zůstává nejisté. Postupně se z mudrců stali tři králové, což souvisí s jejich rolemi a dary.
Jména Kašpar, Melichar a Baltazar vznikla v raném středověku a jejich původ často bývá uváděn v souvislosti s apokryfními texty a persko-židovskými tradicemi. Jméno Kašpar bývá spojováno s perským původem a interpretováno jako „strážce pokladu“; Melichar s hebrejskou tradicí a významem „král světla“; Baltazar z babylonského prostředí s významem „Bůh ochraňuj krále“. Postupně se tyto postavy propojují s dary a s rotující symbolikou, která zraje v lidových hrách a výtvarných dílech.
Číslo tři se v lidové praxi stalo číslem „králů“ v souvislosti s počtem darů a s trojicí jako symbolem Svaté Trojice. Zmiňovaný obraz tří mudrců jako králů se stal standardem, který se přenesl i do koledování a do podoby postav v lidových hrách. Jména byla zvolena kvůli srozumitelnosti a možnosti vizuálního odlišení postav, což usnadnilo jejich využití v kázáních, liturgii i umění.
Co znamenají jednotlivá jména a dary
Kašpar má podle tradice perský původ a bývá spojován se zlatem jako symbolem královské moci. Melichar má hebrejský původ a bývá vykládán jako „král světla“; v tradici bývá spojován s kadidlem jako symbolem božství a posvátnosti. Baltazar má babylonský původ a bývá uváděn jako nositel myrhy, která symbolizuje lidskost, smrtelnost a oběť. Po spojení jmen a darů vzniká vizuálně a symbolicky ucelený obraz druhu tří postav, které reprezentují začátek, potvrzení a završení cesty Kristova narození.
Ve výtvarném a lidovém vyprávění bývají Kašpar, Melichar a Baltazar zobrazováni různě - jako nejmladší, střední a nejstarší členové trojice, s různými kostými a dalšími rekvizitami. V některých regionech se zároveň obřady a koledy spojovaly s dalšími prvky, např. s rozdáváním papírových figurek Tří králů nebo symbolických talismanů s nápisem K+M+B.
Praktická podoba Tří králů v Česku
V Pojizeří se tradiční obchůzka koná v mnoha obcích, často organizovaná školou a žáci v kostýmech Kašpara, Melichara a Baltazara. V jiných obcích organizuje koledování obec, Sokol, dobrovolní hasiči či jiné spolky. Kostýmy bývají jednoduché - papírová koruna s iniciály a dlouhý bílý šat. Obchůzka je spojená s charitativní sbírkou, kterou spravuje Česká Charita. Akce probíhá celostátně od 1.-14. ledna a je největší dobročinnou sbírkou v ČR, zapojí se tisíce dobrovolníků a vybere se nemalé množství finančních prostředků.
V některých regionech, např. na Valašsku, bývají do koledy zapojeni tradiční maskovaní valaši - Bača, Mičuda a Vacula, kteří doprovázejí krále a do jejich kostýmů se promítají motivy pastevectví. Průvod často doprovází koledy a písně o příchodu králů a o dětech v Betlémě. Dřívější koledování obsahovalo i další prvky, jako jsou tříkrálové obchůzkové hry a kouření domu kadidlem spolu s kropením svěcenou vodou a písmem K+M+B nad dveře.
Současně se v Česku 6. leden označuje jako svátek Zjevení Páně a spojení s Třemi králi je dílem lidové tradice, která vznikla ve středověku díky převozu ostatků mudrců a následnému ztotožnění s královskou symbolikou a ochranou domova a poutníků. I když Bible mluví jen o mudrccích z východu a jejich darech, legenda postupně vložila do vyprávění jména a postavy, aby byl příběh srozumitelný a snadno předatelný napříč generacemi.
Na závěr se vrací otázka, zda skutečně šlo o krále, a jaké komu odpovídají významy jejich jmen. Jména se v různých jazycích a kulturách měnila, ale v západní Evropě se pevně uchytila trojice Kašpar, Melichar a Baltazar, která doprovází tradiční zvyky a koledování až dodnes.
DNA Krále Richarda III. Byla Tak Šokující, Že Ji Přepsali, Teď Vychází Pravda Najevo
Poslední poznámkou je, že šestý leden, svátek Zjevení Páně, je termín, kdy si mnoho lidí uvědomuje, že Tři králové symbolizují rozšíření poselství o narozeném Ježíši mimo Izrael, což předznamenává univerzální rozměr křesťanství.