Mudrci, kteří přinášejí právě narozenému Ježíšovi zlato, kadidlo a myrhu, se poprvé objevují v Matoušově evangeliu. Ježíš se narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda. Tehdy do Jeruzaléma přišli mudrcové z Východu. „Kde je ten narozený židovský král?“ ptali se. „Spatřili jsme na Východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“
Vešli do domu, a když tam uviděli dítě s jeho matkou Marií, padli na kolena a klaněli se mu. Otevřeli své poklady a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Označení „králové“ jejich počet a jména Kašpar, Melichar a Baltazar se v Bibli neobjevují a vnikly až později. Svátek Tří králů, jinak také Epifanie, nebo svátek Zjevení Páně připadá na 6. ledna. Tímto dnem se uzavírá Vánoční období. V římskokatolické církvi však doba vánoční končí až následující nedělí, kdy se slaví svátek Křtu Páně.
Dominantním prvkem svátku se Tři Králové stávají po přenesení jejich domnělých ostatků z Milána do Kolína nad Rýnem v roce 1164. Ostatky podle legendy přivezla svatá Helena do Konstantinopole, jejich darovali Milánskému biskupovi a poté byli uloženy v Kolíně nad Rýnem. Jména Kašpar, Melichar a Baltazar jsou třem „králům“ přiřazena patrně v raném středověku, spolehlivě se poprvé objevují v díle Petra Comestora. Pankrác, Servác a Bonifác se neřadí k svatým uznaným církví, přesto byli v lidové zbožnosti považováni za ochránce domu a poutníků.
Tříkrálová obchůzka v podobě, jaké známe dnes, je zaznamenána ve středověku. Již tehdy také její součástí bylo „žehnání obydlí“ vodou, kadidlem a posvěcenou křídou, která nad dveře psala písmena K+M+B+ (C+M+B+). Tato písmena se obecně považují za iniciály Třech králů, podle jiného výkladu jde o počáteční písmena latinského požehnání „Christus mansionem benedicat“ - Kriste, žehnej tomuto obydlí. Symboly za písmeny nejsou znaménka plus, ale křížky, představující Svatou trojici.
Další autoři uvádějí, že žehnání domu svěcenou kříží a kadidlem navazuje na pohanské rituály chránící domovy. Dříve Tříkrálovou obchůzku vykonával kněz, později učitel, někdy i s žáky či kostelník. Současná podoba Tří králů se liší podle toho, kdo se jich účastní a kdo akci organizuje. V některých obcích ji organizuje škola a Kašpar, Melichar a Baltazar jsou představováni žáky. Jinde ji organizuje obec či místní spolky; kostýmy bývají jednoduché - papírové koruny a dlouhé bílé šaty.
Historicky byla obchůzka spojena s vybíráním drobných příspěvků pro chudé děti, dnes je to primárně charitativní sbírka. Největší Tříkrálovou sbírku organizuje Česká charita a probíhá celostátně od 1. do 14. ledna. Tříkrálová sbírka je největší dobročinnou akcí v České republice; do její organizace se zapojují desítky tisíc dobrovolníků, kteří vyberou desítky milionů korun (v roce 2020 přes 130 milionů; celkem více než 1,5 miliardy korun).
V Pojizeří se tradiční obchůzka koná v mnoha obcích, často v režii školy, jejíž žáci v kostýmech Kašpara, Melichara a Baltazara chodí po obci. Příkladem je obec Všeň, kde byly tři skupinky dětských králů a kde se rozdávají papírové figurky Tří králů jako talisman. V jiných obcích tradice závisí na aktivních členech komunity; například v Loužnici jsou králové starší děti, v Bzí dospělí muži a v Proseči pod Ještědem dulí Horačky. V některých případech nosí jeden z králů berlu a druhý kadidelnici, jejichž kadidlový kouř očistí navštívený dům.
Svátky Zjevení Páně, lidově „sv. Tří králů“, jsou téměř totožné se svátkem Narození Páně; kladejí důraz na to, že Bůh se zjevuje jako člověk. Před pastýři, kteří do Betléma přinášejí zvěst radostnou, dorazí i mudrci, kteří z pohybu hvězd poznali, že se narodí velký král. Jsou to cizinci a jinověrci. Cesta rozumu vede ke spasení, ale je složitá; cesta srdce je přímější, vyžaduje citlivé srdce. V postavách tří králů je zosobněno přijetí Krista za krále všech národů. Znaky K+M+B+ slouží nejen k žehnání domu, ale i k vyznání Kristova království a k ochraně prostoru domu před zlem.
Symbolika tří darů - zlato, kadidlo a myrha - odráží tři typy lidských skupenství: zlato jako pevné látky, kadidlo jako vůně božství, myrha jako vazba k pohřbům. Dary ukazují, že Kristus je Král, Bůh a Spasitel všech národů. Gotické malířství často ukazuje scénu klanění tří králů, kde Maria Sedí na trůně s Ježíšem na klíně a králové předkládají dary; jejich postavy a barvy symbolizují věčné radosti a životní etapy. V závěru dne stojí otázka: Je Kristus Pánem mého života? A jak odrážejí naše činy Kristovu vládu nad časem a prostorem?
- Když Ježíš přišel na svět, mudrci z Východu ho navštívili a přinesli dary; jejich hvězda je vedla až k Betlému.
- Tři králové jsou symbolickým zobrazením lidských fází života a vlády nad časem na pozemském království.
- Kolednická tradice a K+M+B+ zvyklostí spojuje náboženské a lidové prvky - požehnání domu a sbírky pro potřebné.
V závěru textu mohou čtenáři rozpoznat paralely mezi biblickým příběhem, lidovými zvyky a uměleckými zobrazeními, které společně vytvářejí plnější obraz Zjevení Páně a smyslu Tří králů pro současného člověka.