Evangelický kostel postavený v bývalém vápencovém lomu pochází z roku 1948. Projektantem kostela postaveného ze smrkového dřeva zamýšlené jako provizorium na 20 let byl arch. Kostel v Praze-Braníku se nedá přehlédnout, i když se jeho stavba pod strmou skálou bývalého branického lomu zdá nepatrná. Dřevěný kostelík vybudovaný podle návrhu architekta Pavla Bareše byl otevřen slavnostními bohoslužbami 9. května 1948. Evangelický kostel postavený těsně po 2. světové válce jako dřevěné provizorní místo bohoslužeb svému účelu slouží dodnes.
Celá dřevěná stavba vzdáleně připomíná původní toleranční modlitebny. Během let došlo k několika stavebním úpravám. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv.
Kostely a modlitebný architektonický kontext pražských čtvrtí
11. 29. 8.30. 30. 25. 1. 3. Jaké kubistické, funkcionalistické nebo neogotické stavby se ukrývají uprostřed činžovních domů? Byl dřív vnitroblok nebo kostel? Věděli jste, že v Praze můžete navštívit i jinou Betlémskou kapli než tu na Starém Městě?
Toleranční patent Josefa II. sice v roce 1781 umožnil náboženskou svobodu pro protestantské církve, ale také definoval soukromý ráz jejich kostelů. Ty musely stát mimo hlavní ulice a nesměly mít viditelné prvky sakrální stavby. Současně tak z hlediska prostoru města vznikl úsporný typ modliteben, který se ukázal jako řešení i v následujících staletích. „Byl vytvořen typ církevních budov vhodných pro větší města.“ Tak si církevní tisk v roce 1908 pochvaluje sborový dům s modlitebnou, farou a byty v Korunní ulici na Vinohradech.
Kostel je nenápadně zakomponován do činžovního domu, jehož vstup tvoří bohatě zdobená neogotická fasáda s ústřední postavou Jana Husa, reliéfem Beránka s atributy evangelistů a drobnou věžičkou. Do samotného kostela pak vede cesta skrze chodbu tvořenou „Šalamounovými“ sloupy, které symbolizují přechod ze světského do duchovního prostoru. Sálový typ modlitebny s varhanami na kruchtě, se sakristií a presbytářem je doplněn pěti obrazy od malíře Miroslava Rady. Architektem kostela je následovník Josefa Schulze, městský inženýr Královských Vinohrad Antonín Turek.
Právě s ním je architektura přelomu 19. a 20. století v této části Prahy výrazně spjata. Za rohem od tunelu, který spojuje Žižkov s Karlínem, je ukrytý kubistický kostel, který byl postaven k 500leté památce mučednické smrti Mistra Jana Husa. Vstup k němu prozradí fasáda činžovního domu, kde je nad dveřmi umístěn zlatý kalich s nápisy „Pravda vítězí“ a „Českobratrský evangelický sbor“.
Na začátku 20. století, kdy jej evangelíci koupili, byla Prokopova ulice hlavní třídou se stromořadím a projížděla zde i elektrická dráha. K domu náležela prostorná parcela ve vnitrobloku, na které se kdysi těžil písek pro okolní stavby. Ta se nabízela jako vhodné místo pro stavbu sborového domu s kaplí i byty. Nastal tu však problém se sousedy, kteří bojovali proti zastavění dvora a spor hnali až k soudu. Úřady nakonec stavbu povolily, ale ve zmenšeném rozsahu, bez bytů, které vznikly až roku 1928 nástavbou předního pavlačového domu. Kostel byl postaven podle návrhu Emila Králíčka, jeho kubistický interiér pak v roce 1992 zdůraznila nová malba vytvořená studenty uměleckoprůmyslové školy na Žižkově.
Architektem Betlémské kaple na Žižkově je Emil Králíček, který je také autorem například domu Diamant na nároží Spálené ulice nebo kubistické lampy na Jungmannově náměstí. Ječná? Tam, kde jezdí tramvaj. Z této rušné ulice se můžete rychle ztratit do vnitrobloku domu U Sliveneckých. Dům s gotickým jádrem i podsklepením a řadou pozdějších úprav v roce 1925 zakoupila metodistická církev a nechala ho zrekonstruovat podle projektu Matěje Blechy.
Na jeho hlavní fasádě můžete rozpoznat reliéfní plastiky v neoklasicistním stylu s rostlinnými motivy a vyobrazením dětí, odkazujících na nevinnost a mládí. Opačná část domu ve vnitrobloku vás pak překvapí pavlačí s geometrickou vitráží. V druhé části dvora pak najdete vstup do modlitebny a do dalších sborových prostor. Ty jsou rovněž přístupné i ze zapadlé sousední uličky, z Malé Štěpánské. Tam vám monumentální neoklasicistní průčelí mnohem rychleji napoví, že stojíte před stavbou sloužící církevním účelům.
I když je stavba natěsno vmáčknutá do okolní zástavby, čtveřice sloupů jí dodává na majestátnosti. Fasáda domu U Sliveneckých je ve dvoře tvořena geometrickou pavlačí. Co se skrývá za dveřmi s nápisem „Svatyně Krista Krále“? Sekta? Omyl. Podmínka radních města tehdy na začátku 20. let minulého století zněla: „Pokud tu chcete postavit kostel, musí před ním stát činžák.“ Šest tisíc drobných dárců vybralo korunu po koruně tři čtvrtě milionu a za necelý rok vznikla podle projektu inženýra Bedřicha Vrzala tato schovaná funkcionalistická svatyně. Vyzdobil ji Damián Pešan, který pracoval pro Josipa Plečnika a podílel se s ním i na výzdobě Pražského hradu. Malby jsou od Zikmunda Rudla, jenž je autorem mimo jiné i freskové výzdoby ve Valdštejnské kapli v chrámu sv. Víta. Pro kostel Krista Krále vytvořil křížovou cestu a obrazy sv. Václava a Panny Marie.
A pokud vás zajímá, jak vypadaly Vysočany 30. let 20. století, přijďte se do kostela podívat v době konání bohoslužeb na zdejší netradiční keramický betlém. Základní kámen kostela ve Vysočanech byl položen po dlouhých jednáních v roce 1929 a za necelý rok byl vysvěcen 1930. V čele dejvického náměstí s koňmi, které už dva roky nese nový název Šabachův park, se tyčí novogotická stavba církve husitské. Je bohatě zdobená gotizujícími a románskými detaily a její štít se sdruženými okny je zakončen věžičkou. Možná si myslíte, že se díváte na kostel, ale jedná se o víceúčelovou budovu Československé církve husitské.
Ovšem když vejdete do domu a projdete skrze něj dlouhou chodbou, dostanete se do kostela ve vnitrobloku. Navrhl ho před necelými 100 lety architekt Jiří Stibral a vybudoval stavitel Alois Zima. Je koncipován jako trojlodní bazilika, která je zakončena valenou klenbou dekorovanou žebry, přičemž vzorem jí byla kroužená klenba Vladislavského sálu. Jméno sboru zde připomíná busta mistra Jana Husa od sochaře Ladislava Šalouna, která vznikla jako studie pro Husův pomník na Staroměstském náměstí v Praze. Husův sbor v Dejvicích byl postaven v letech 1925 - 1927 jako bohoslovecká kolej a sídlo Církve československé (později Církve československé husitské).
Moderní osudy a restituční procesy
Dvě ničivá zemětřesení o síle přesahující 7 stupňů Richterovy škály zasáhla ve středu 24. června 2026 ve večerních hodinách region nedaleko venezuelské metropole Caracas. Postižené oblasti hlásí přes 1700 mrtvých, tisíce zraněných a desítky tisíc pohřešovaných. Evangelická církev má tři nové duchovní. Synodní rada ČCE se v pondělí 15. Pořad Pod kalichem přináší rozhovory se zajímavými hosty, příběhy a aktuální témata nejen z Evangelické církve. Od čtvrtka 21. 5. do soboty 23. 5. Českobratrská církev evangelická uspořádala v úterý 31.
V miniseriálu Archivní NEJ vám postupně nabídneme několik zajímavostí ze sbírky prvotisků a starých tisků Ústředního archivu Českobratrské církve evangelické. Ukrývají se tam totiž opravdové unikáty... Evangelická církev se pouští do opravdu velkého projektu. Stavíme školu! Evangelický Kristův kostel v Ostravě je kostel s asymetricky připojenou věží, postavený v letech 1905-1907 v historizujícím stylu volně inspirovaném románským a gotickým slohem.
V srpnu 1904 vypsala evangelická církev architektonickou soutěž na projekt nového kostela. Stavba měla nahradit nevyhovující hřbitovní kapli, která už nestačila rychle rostoucí moravskoostravské protestantské obci. O účast v soutěži byl velký zájem a sešlo se sto návrhů nového svatostánku, které byly v listopadu 1904 vystaveny na ostravské evangelické faře. Nakonec byl vybrán projekt vídeňských architektů Karla Trolla a Ludvíka Faigla, komisí oceněný druhou cenou. Počátek provázely problémy se založením stavby. Jelikož spodní vrstvy zeminy na staveništi byly značně rozbahněné, bylo rozhodnuto o jejich zpevnění pomocí devíti set dřevěných kůlů. Přesto byla stavba, původně plánovaná na tři roky, dokončena už po dvou letech.
Slavnostní vysvěcení se pak uskutečnilo 1. Do konce první světové války sdružoval místní luterský sbor evangelíky české, německé i polské národnosti. Po první světové válce se tento sbor stal součástí Německé evangelické církve v Československé republice. To vedlo k odchodu některých českých členů, kteří společně s místní reformovanou kazatelskou stanicí založili v roce 1920 samostatný sbor Českobratrské církve evangelické. Kostel byl užíván oběma těmito církvemi, do konce druhé světové války, ale zůstal majetkem církve německé. V padesátých letech 20. století stát předal kostel a faru do užívání Českobratrské církvi evangelické a Slezské církvi evangelické augsburského vyznání. V březnu 2009 potvrdilo české ministerstvo kultury rozhodnutí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který bezúplatně převedl kostel farním sborům Českobratrské církve evangelické a Slezské církvi evangelické augsburského vyznání. Převod po dlouhá léta komplikoval fakt, že nešlo o restituci, ale převedení majetku církvím.
Podoba interiéru kostela Krista Krále v Ostravě je popsána jako historizující, s dominantním mramorovým oltářem, dubovou křtitelnicí i kazatelnou. Varhany instalované v roce 1907 v krnovské továrně Gebrüder Rieger tvoří součást interiéru a jejich skříně mají dvoustranné uspořádání s geometrizujícími prvky. Nástroj je součástí chrámu a jeho hodnovernost byla potvrzena jako kulturní památka.
Na závěr výčtu připomínáme roli Mariánských a Husových motivů v dekoru některých kostelů, kde byl kladen důraz na symboliku víry, pravdy a ctnosti. Do světa 20. století se promítají také projekty nejrůznějších sborových domů s kaplí a byty, jejichž cílem bylo zajištění bohoslužeb v městském prostředí s nárokem na veřejný přístup.
Libčický kostel Českobratrské církve evangelické, postavený počátkem 20. století, zůstává významným příkladem trojdimenzionálního využití objektu: kostel, faru a sborové prostory tvoří propojený celek. Významnou roli zde sehrál stavební projektant Emil Králíček, který ztvárnil kubistický interiér a jeho moderní malby v roce 1992, inspirované studentskou tvorbou Žižkova. Nad vchodem do domu bývá patrná neoklasicistní fasáda, která skrývá sál a modulární prostory pro bohoslužby a kulturní akce.
Klíčové informace o kostelích a jejich výzdobě
- Kostel v Braníku (1948) - provizorní dřevěná stavba s architektem Pavlem Barešem; vstup skrz chodbu se sloupy; původně určen jako dočasné řešení.
- Kostel ve Vinohradech (Korunní ulice) - srbská fasáda, vnitřní kubistický interiér vytvořený Emilem Králíčkem; malby Miroslava Radky.
- Kostel na Žižkově (Betlémská kaple) - kubistický interiér, arch. Emil Králíček; kostel slouží jako součást domu a vnitrobloku.
- Kostel v Dejvicích - Husův sbor; trojlodní bazilika s žebrovou klenbou; socha Jana Husa připomíná husitství.
- Kostel v Vysočanech - toleranční stavba s unikátním keramickým betlémem; základní kámen 1929, vysvěcen 1930.
- Kostel v Libčicích - pseudorománský styl; poslední století významně pořádá programy veřejnosti a kulturní akce.
tags: #v #evangelickem #kristovove #kostele