Na Vánoce peče a mlsá celé Česko. Kdo nepeče, ten si alespoň pár kousků cukroví koupí, aby ozdobilo vánoční stůl. Tradičně se chystá přesný počet druhů, což prý nosí štěstí. Kolik druhů to ale je? Odpověď na poslední otázku je prostá: skvěle. Naše vánoční cukroví prý nemá ve světě obdoby a nad jeho rozmanitostí, zdobením a nakonec i chutěmi cizinci zkrátka žasnou.
Pro pečlivé a precizně plánující hospodyňky Vánoce začínají po první adventní neděli, ovšem existují i domácnosti, kde si nad touhle informací zaťukají na čelo: přípravy tam jsou v plném proudu už od konce listopadu. Večery naplněné hnětením krájením, pečením a plněním končí uložením do krabic, kde si pak cukroví poleží až do svátků. Sladké dobroty provázejí vánoční svátky už několik století, ale chutě, tvary i suroviny se měnily.
Už od 13. století, ale možná i déle, k vánočním svátkům patřily perníčky. Cukr v té době neexistoval, ten se objevil až na konci 19. století a zprvu byl nesmírně drahý, a tak se stejně jako jiné pečivo a jídlo i perníčky sladily medem. Mimochodem, víte, že pražská Celetná ulice, která vede Starým Městem od Prašné brány na Staroměstské náměstí a její název je doložený už právě během 14. století, dostala jméno podle caltnéřů či caletníků?
Cukroví, které známe dnes, se většinou začalo péct až koncem 19. století, dlouho však bylo výsadou nejbohatších rodin. Mezi oblíbené druhy tehdy patřily například řezy nazývané domácí přítel, hutná lahůdka z hrubé mouky, cukru, anýzu, vajíček, kandovaného ovoce a ořechů. Záhy po upečení ztvrdlo, takže se krájelo na tenké plátky, i tak ale bylo postrachem pro zuby starších členů rodiny. Nevyhnulo se ani jedovatým komentářům, že jeho název vychází z toho, že na mísách zůstává ležet i v době, když už jsou ostatní sušenky beznadějně vyzobané.
Z podobných surovin se připravovala štědrovečerní muzika: do vody se předem namočily hruškové a jablečné křížaly a sušené švestky, které se posléze rozvařily s hřebíčkem a skořicí, osladily medem a zahustily strouhaným perníkem, rozinkami a mandlemi. Doma se také celkem snadno daly připravit karamely: v kastrůlku stačilo nechat zkaramelizovat cukr a přidat k němu kávu, mléko nebo smetanu, máslo a vanilku. Směs se pomalu za stálého míchání zahřívala až do zhoustnutí, pak se přelila na vymazaný plech, nechala ztuhnout a posléze se krájela na malé kousky.
Svět gastronomie se už v 19. století řídil mlsáním celebrit: například se dobře vědělo, že z pravidelných pobytů v lázeňském letovisku Bad Ischl si císař František Josef odvážel krabice rozplývajícího se cukroví s výstižným názvem Ischler Törtchen čili išlské dortíčky. Vášeň pro sladké dobroty postupně zasáhla celý vídeňský císařský dvůr a přelila se do všech zemí mocnářství.
A jak se to tedy má s počtem druhů? Nic není správně a nic není špatně, zkrátka záleží na každém pekaři a pekařce. Podle tradice by jich mělo být sedm, ale v některých rodinách se peče pouze pár oblíbených druhů, jinde je dvacet málo. Někde se recepty dědí z generace na generaci, jinde se vánoční pochoutky obměňují podle toho, co je právě v módě.
Samozřejmě nesmíme zapomenout na linecké slepované cukroví: když dodržíte poměr surovin a postup, výsledkem bude jemné a voňavé cukroví, po upečení křehké a po rozležení vláčné. Potíž je v tom, že v Linci ochutnáte nanejvýš poměrně velká kolečka, kterým zdejší lidé říkají linecké oči, ale jsou z křehkého těsta, kterému tu nikdo „linecké“ neříká. Skutečným symbolem rakouského města Lince zato je linecký koláč, upečený podle nejstaršího receptu na světě: ručně psaný recept z roku 1653 byl celkem nedávno objeven v kuchařském zápisníku benátské hraběnky.
A co se objevuje na vánočních stolech v jiných evropských zemích? Známá je třeba francouzská pochoutka bûche de Noël, roláda s čokoládovým krémem a tenkou čokoládovou krustou na povrchu, do níž se většinou vidličkou naznačí struktura dřeva, zdobená třešněmi či brusinkami. V Rakousku nedají dopustit na Kletzenbrot, což je obdoba našeho Biskupského chlebíčku. Španělé si o Vánocích pochutnávají na španělském nugátu zvaném Turrón, v Portugalsku se hoduje na azevias, kapsičkách plněných mandlemi, sušeným ovocem a jinými přísadami, a Německo má svou typickou vánoční dobrotu v podobě norimberských perníků (které dokonce mají od roku 1996 chráněné označení původu).
Pokud hledáte jednoduchý a vděčný recept na vánoční cukroví, vyzkoušejte křehké vanilkové rohlíčky. Potřebovat budete 100 gramů moučkového cukru, 420 gramů hladké mouky, 340 gramů másla, 160 gramů mletých vlašských ořechů a špetku soli. Všechny suroviny zpracujte do tuhého těsta, které přes noc necháte v chladu.
Od 13. Určitě si z dětství vzpomínáte na křehké vánoční ozdoby sestavené z maličkých třpytivých perliček. Dědí se z generace na generaci jako pověstné rodinné stříbro, ukládají se s péčí, nostalgií a něhou, a ven z krabic smí jen na Vánoce. Ruční výroba křehkých vánočních ozdob byla zapsaná na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Pečené kaštany byly oblíbenou pochoutkou podzimních a zimních dnů už za Rakouska-Uherska. Myslíte, že za dobrým vínem musíte až do Francie? Zkuste nejprve zůstat doma. Burger patří nejen k letní pohodě.
Text obsahuje spojení mezi historií vánočního pečení v Česku a širším evropským kontextem, včetně odkazu na spojené vůně, chutě a symbolské receptury, které tvoří bohatou kulturní mozaiku adventního období.
Vánoce v ČSSR a 7 tradic, které přežily dodnes!
Metodicky lze shrnout, že tradičních druhů bývá sedm, i když počet druhů se liší podle rodiny a regionu, a že klíčovým prvkem je jedinečnost receptur a doba zrání, která umožní vznik jemných a voňavých sladkostí.
- Historie a vývoj cukroví - od perníčků po moderní díla konce 19. století.
- Typické druhy a jejich regionální variace - linecké, domácí přítel a další tradiční receptury.
- Diskuze o počtu druhů - sedm podle tradice, nebo různorodost podle rodin.
- Mezinárodní srovnání - bûche de Noël, Kletzenbrot, Turrón a další vánoční pochoutky Evropy.
Pokud hledáte jednoduchý a vděčný recept na vánoční cukroví, vyzkoušejte křehké vanilkové rohlíčky. Potřebovat budete 100 gramů moučkového cukru, 420 gramů hladké mouky, 340 gramů másla, 160 gramů mletých vlašských ořechů a špetku soli. Všechny suroviny zpracujte do tuhého těsta, které přes noc necháte v chladu.