Na rozdíl od Svatého stolce, který využívá latinu, se k běžné komunikaci používá italština. Švýcarská garda dostává povely v němčině. Na poště nebo u pokladen se vstupným se běžně domluvíte anglicky. Turismus Ekonomika Vatikánu má unikátní nekomerční ráz, je totiž založena na veřejných příspěvcích katolíků z celého světa (takzvaný Petrův peníz), prodeji poštovních známek, pamětních mincí a jiných suvenýrů, vstupném do muzeí a prodeji publikací. Na turisty a návštěvníky jsou ve Vatikánu zvyklí a počítají s tím. Jen si dejte pozor na to, že do církevních budov jsou nepřípustné krátké kalhoty, minisukně či trička bez rukávu. Nejedná se jen o teoretické nařízení, je dodržováno i v praxi. Může se vám tak snadno stát, že po té, co si vystojíte dvouhodinovou frontu, nakonec nebudete z důvodu nevhodného oděvu do Baziliky vůbec vpuštěni. Do Vatikánu můžou bez omezení vstoupit cestovatelé všech vyznání a všech náboženství.
Historie v kostce. První vatikánský palác byl zbudován v 6. století. První papežský stát se zformoval v polovině 8. století na základě tzv. Pipinovy donace jako území na Apeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Poté, co byl chrám v polovině 9. století vypleněn Saracény, nařídil papež Lev IV. obehnat kostel zdmi a celou oblast nazval Leonský pahorek, pozdější Vatikán (podle etruského pahorku, na němž se nachází). Hlavním sídlem papežů se Vatikán stal v roce 1378, kdy se sem papežský úřad vrátil z vyhnanství v Avignonu. V roce 1860 byla většina území papežského stát připojena k Italskému království, město Řím až roku 1870. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení subjektu mezinárodního práva a většina států mu toto postavení nikdy neodepřela. Pahorek Vatikán a některá exteritoriální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s Itálií v roce 1929 - tzv. Lateránské smlouvy. Itálie toto narovnání Vatikánu nabízela již v 19. století, papežové však ještě doufali v obnovení papežského státu, a proto na podobné dohody nechtěli dlouho přistoupit. Vztah mezi Vatikánem a Itálií je pak ještě upraven konkordátem z roku 1984. Vatikánské občanství má pak přibližně 450 osob z celkové populace. Kardinálové, jichž je kolem 130, jsou počítáni k obyvatelům Vatikánu jenom po čas svého pobytu v Římě.
Svátky ve Vatikánu
- 1. 1. - Slavnost Matky Boží Panny Marie
- 6. 1. - Epifanie
- 11. 2. - Výročí založení městského státu Vatikán
- 13. 3. - Výročí zvolení papeže Františka
- 19. 3. - Svátek svatého Josefa
- Proměnlivé Velikonoční pondělí
- 23. 4. - Svátek svatého Jiří
- 1. 5. - Svatý Josef Dělník
- 29. 6. - Svátek svatých Petra a Pavla
- 15. 8. - Slavnost Nanebevzetí Panny Marie
- 8. 9. - Narození Panny Marie
- 1. 11. - Slavnost Všech svatých
- 8. 12. - Neposkvrněné početí Panny Marie
- 25. 12. - Vánoce
- 26. 12. - Svátek svatého Štěpána
Kultura a každodenní život
Jedním ze symbolů Vatikánu je Švýcarská garda, vojenská jednotka Svatého stolce, jejíž zodpovědností je osobní bezpečí papeže a lidí pobývajících na území městského státu. Papežská švýcarská garda vznikla na základě smlouvy s katolickými kantony Švýcarské konfederace z roku 1506. Všichni rekruti musí být katolického vyznání, nezadaní muži švýcarské národnosti, kteří dokončili základní vojenskou službu ve švýcarské armádě, mezi 19 a 30 lety, a nejméně 174 centimetrů vysocí. Členové gardy jsou vybaveni střelnými zbraněmi, tradičně také halapartnami, a vycvičení jako bodyguardi. Každý příslušník skládá svou přísahu v mateřském jazyce - tedy v němčině, italštině nebo francouzštině.
Geografie
Geografie Vatikánu: rozkládá se na západním břehu řeky Tibery a jeho středověké hradby ho oddělují od ostatní římské zástavy. Jeho vlastní území zahrnuje Svatopetrské náměstí s bazilikou sv. Petra, Apoštolský palác, přiléhající budovy a Vatikánské zahrady.
Na rozdíl od zvyklostí turisté si musí uvědomit, že vstup do některých církevních budov vyžaduje vhodný oděv; krátké kalhoty a trička bez rukávů mohou vést k odmítnutí vstupu po dlouhé frontě. Do Vatikánu mohou bez omezení vstoupit cestovatelé všech vyznání a náboženství.
Turismus a ekonomika
Turismus a ekonomika Vatikánu se vyznačují nekomerčním rázem; publikační a filatelistické aktivity, prodej poštovních známek, pamětních mincí a suvenýrů a samozřejmě vstupné do muzeí tvoří významné zdroje financí. Vatikán je na návštěvníky zvyklý a počítá s jejich přítomností.