Nejvýznamnější pozoruhodností Příbrami je národní kulturní památka Svatá Hora. Počátky kultu milostné sošky P. Marie Svatohorské se podle pověstí vážou s dobou působení arcibiskupa Arnošta z Pardubic v polovině 14. století. Ten měl dle známé legendy sošku P. Marie sám vyřezat z hruškového dřeva.
Rok 1647 byl rozhodující pro historii Svaté Hory, kdy jezuité získali kapli a podle plánů Carla Luraga a P. Benjamina Schleyera ji od roku 1658 začali velkoryse přebudovávat na honosný chrám. Hlavní výstavba komplexu proběhla v letech 1658-1675. Postupně se zde zrodilo jedno z nejslavnějších českých poutních míst a významné centrum mariánského kultu v Evropě.
Tuto mimořádně cennou památku českého baroka 17. století vyzdobila řada umělců v čele se světoznámým sochařem J. Brokoffem, malířem P. Svatá Hora se vyznačuje především nádhernou střední chrámovou stavbou baziliky Nanebevzetí Panny Marie Svatohorské, tyčící se na terase s balustrádou, obklopenou ambity s lunetovými obrazy a dalšími uměleckými prvky.
U severovýchodního nároží stojí patrová rezidence a na téže straně je také vchod do svatohorských schodů, které jsou dlouhé 450 m a spojují chrám s městem. Toto původně odkryté schodiště, prvně připomínané roku 1685, bylo později zastřešeno a na jeho konečné architektonické podobě z let 1727-1728 se podílel K. I. Kareálu Svaté Hory patří také několik památek stojících bezprostředně u poutního místa, např. kamenný sloup se zlacenou sochou P. Marie.
Počátky Svaté Hory sahají do pouště a kaplí na vrchu; vizuálně sem láká ambiciózní trio kaplí na východní straně a jejich rozšíření až do 18. století. Zmiňované ambity tvoří obdélník, byly vystavěny v letech 1659-1670 podle návrhu stavitele Carla Luraga a doplňují je devět kaplí na jednotlivých stranách s výraznými architektonickými prvky. Nejcennějším uměleckým dílem Svaté Hory je hlavní oltář v bazilice a milostná soška Panny Marie Svatohorské.
Na severní straně ambitu se nachází dvoupatrová sýpka pro účely a ambity s bohatou malířskou a štukatérskou výzdobou; kaple v dolní části areálu zůstávají uzavřené, ambity jsou spojeny s levobokými kaplemi a schodištěm do města. Ze strany západní byl původně plánován další velký rozvoj, avšak po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 tato myšlenka nebyla realizována. Balustráda a koruna kostela spolu s milostnou soškou Panny Marie Svatohorské dotvářejí obraz ojedinělé barokní architektury v Čechách.
Korunovace milostné sošky se stala klíčovou tradicí; slavnosti byly popsány jako znaménko nejvyšší úrovně poutního ruchu. Příbramský areál se rozšiřoval - rozšíření mariánského kostela o trojici otevřených kaplí na západní straně proběhlo mezi lety 1745 a 1751. Jezuité usilovali o další rozšíření a propojení s bočními kaplemi, avšak rozšíření nebylo dokončeno pro dočasné zrušení řádu a následnou změnu správy.
V roce 1861 přešlo Svaté Hoře do péče redemptoristů, kteří prováděli rozsáhlé opravy a posílili její postavení; v roce 1905 byl areál povýšen na basilicu minor a v roce 1990 byla duchovní správa opět svěřena redemptoristům. Následovaly investice do schodů (1993), do varhan (2018-2023) a rekonstrukce areálu (2015), které posílily poutní a vzdělávací funkce areálu. V posledních letech je areál spravován pod pražskou arcidiecézí a slouží jako významné poutní a kulturní centrum.
Na Svatou Horu lákají unikátní ambity, mohutné schodiště, bohatá výzdoba a korunovaná soška Panny Marie Svatohorské. Do současné doby se zde konají slavnosti, poutě a kulturní programy, které připomínají bohatou historii místa. Uprostřed bariér a architektonických vrstev vystupuje bazilika Nanebevzetí Panny Marie, obklopená kaplemi a ambity, které tvoří jedinečný barokní komplex s hlubokou duchovní tradicí.
přednáška Rostislava Šváchy: Chrám sv. Michala a barokní architektura v Olomouci
V muzeu pod severním ambitem je soustředěna historie Svaté Hory a její rekonstrukce; expozice zahrnuje plánky výstavby, ukázky studen a odvodňovacích kanálků, a animované příběhy o důležitých momentech dějin místa. Vstupní portály baziliky jsou považovány za jedny z nejlepších ukázek tehdejší architektury a jejich dílo připisují Kryštofu Dientzenhoferovi a jeho synovi Kiliánu Ignáci, kteří přispěli k velkému rozvoji areálu během vrcholného období baroka. Dětští návštěvníci mohou prostřednictvím interaktivních prvků sledovat generované příběhy a časovou osu vývoje Svaté Hory.
Historickým jádrem zůstává milostná soška Panny Marie Svatohorské, kolem níž se odedávna točila poutní tradice a mariánský kult. Instalace nových varhan v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v letech 2006-2018 a obnova dalších částí areálu dokládají trvalou péči o toto významné poutní místo, které zůstává nejen duchovním centrem, ale i významným turistickým cílem v Čechách.
tags: #vystavba #svatohorske #baziliky