Na počátku je nutné předeslat, že v případě publikace nadepsané Vzdělanostní společnost? neznamená otazník v názvu zpochybnění, ale spíše výzvu k zamyšlení. Autoři - sociolog Jan Keller a národohospodář Lubor Tvrdý - promýšlejí posuny a změny, jimiž prošla škola a vzdělávání v průběhu 20. století a jejich dopad na současnou českou i evropskou realitu.
Co znamená vzdělanostní společnost a jaké jsou její hlavní proměny?
Pojem "vzdělanostní společnost" je často citován v žurnalistických i politických statích a diskusích. Bývá zmiňován jako jistý cíl, k němuž je třeba směřovat a o který musíme společnými silami usilovat. Co je ale možné si pod tímto pojmem konkrétně představit, zda jde o pojmovou novinku, nebo navracející se stálici - a především - jestli v sobě skrývá jen samé výhody, to už se tak lehce nedozvíme.
Jistou cestu k porozumění nabízí odborná publikace Jana Kellera a Lubora Tvrdého, jejíž zásadní otázka zní: Pomůže nám tedy další rozšiřování vzdělanosti? Odborné hledisko je zde prozkoumáváno a podloženo empirickými výzkumy i porovnáními se situací v ostatních evropských zemích a pojednáno především v druhé části knihy, nazvané Vzdělání a trh práce v ČR. Závěr lze pro laika shrnout do dvou zjednodušených prohlášení.
Historický pohled: škola jako chrám a později jako výtah
Přehled vývoje vzdělávání je historicky rozdělen podle toho, jak byla škola chápána: jako chrám vědění a od poloviny minulého století pak jako výtah, s jehož pomocí se široké vrstvy obyvatel dostanou sociálně o několik pater výše v sociální struktuře. Tento posun od chrámu k výtahu ukazuje, jak se měnily role vzdělání a jak se odráží ve společnosti.
V širokém historickém záběru a v celoevropském kontextu zkoumá kniha proměny, jimiž prošla škola a vzdělávání v průběhu 20. století. Na tomto teoretickém půdorysu provádí empirický výzkum české populace ve vztahu k požadavkům trhu práce. Věnuje se mimo jiné otázce významu sítí neformálních kontaktů a známostí při uplatnění na něm.
Vzdělání a trh práce v ČR: třídění, diferenciace a dvourychlostní společnost
Dále se kniha zabývá problémem vnitřní diferenciace vysokoškolsky vzdělaných lidí v České republice z hlediska jejich objektivní úspěšnosti i z hlediska jejich subjektivního ocenění vlastní pozice a perspektiv na trhu práce. Závěrem autoři zvažují, nakolik se dnes v České republice rýsují obrysy dvourychlostní společnosti vzdělání.
Vzdělanost není zázračný a samospasitelný koncept. Evropské země, které nastartovaly proces vzdělanosti půl století před námi, se dodnes výrazně liší jak v míře ekonomické výkonnosti, tak ve stupni sociálních problémů. Tyto myšlenky ukazují, že vrstvení společnosti podle úrovně dosaženého vzdělání je důležité a zároveň že samotné vyšší vzdělání nemusí vždy zaručit sociální rovnost.
Praktické závěry a dopady na výuku a politiku
Publikace ukazuje, že pro laika i odborníka má smysl porovnávat situaci v ČR s evropským kontextem a zvažovat, jaké kroky vedou ke skutečnému zlepšení postavení lidí na trhu práce. Závěry nejsou černobílé a naznačují, že spolupráce mezi školstvím, ekonomikou a sociální politikou je klíčová pro dosahování lepších výsledků.
Ocení ji hlavně studenti sociologicky a demograficky zaměřených oborů, měli by ji pročíst pedagogové. Kniha se zabývá ideálem a realitou společnosti vzdělání a jejím historickým vývojem, a díky empirickému výzkumu České populace nabízí konkrétní vhled do vztahu vzdělání a trhu práce.
- Studie sleduje proměny vzdělávání v evropském kontextu.
- Analyzuje význam sítí a známostí při uplatnění na trhu práce.
- Diskutuje vnitřní diferenciaci vysokoškolsky vzdělaných a jejich perspektivy.
- Uvádí, že dvourychlostní společnost vzdělání je dnes v pohledu na světlejší i temnější stránky.
