Cerhonice zaujímají jihozápadní část jižních Čech, nedaleko Písku. Obec je soustředěna kolem bývalého dvorce se zámkem, původně tvrzí, a její historie sahá do 13. století, kdy se zmiňuje poprvé v písemných pramenech v roce 1291 jako součást majetku kostela v Miroticích.
Majitelé rychle měnili podobu panství: Rožmberkové, Švamberkové, a později rytíři Dejmové ze Stříteže. Roku 1540 došlo ke spojení zvíkovských vesnic s panstvím Orlík, což přineslo rozsáhlé stavební změny a rozvoj hospodářství. Výstavba a rekonstrukce se dotkly rybničního hospodářství, zahrad, chmelnic, stájí i hospodářských budov, a objekty získaly pozdně renesanční ráz. Po Bílé hoře byly Cerhonice konfiskovány a následně se střídaly majitele až do 17.-18. století.
V roce 1688 získali Cerhonice premonstráti z Drkolné (Schlägl) a v letech 1808-1810 přestavěli starou tvrz v rozlehlý dvoukřídlý zámek s kaplí sv. Vavřince, kterou využívali hospodářsky až do konce 19. století. Kaple sv. Vavřince se stala významným krajinotvorným prvkem a součástí architektonického kontextu zámeckého areálu. Po 20. století zámek procházel změnami v důsledku zestátnění a pozdějšího restaurování.
Kaple I-III představují soubor výklenkových barokních kaplí umístěných na okrajích obce Cerhonice. Nejvýznamnější je Kaple III, která se nachází při SV okraji vesnice a je pohledově exponovaná jako hlavní krajinotvorný prvek. Její objem stojí na rozšířeném soklu a kaple dosedá na konstrukční základ vyrovnávající terén. Z dekoru v polokruhu stěny vyčnívá polokruhová nika, ve které je obraz Panny Marie Imaculaty na plechu.
Kaple III má pilastry s oblounovou patkou a římsu s hlavicí; římsa obíhá kapli i na boční a zadní straně. Koruna kaple je zakončena korunní fabiónovou římsou, která je barevně zvýrazněna, a nad ní se zvedá volutový štít s trojúhelníkovým nástavcem. Plocha štítku je členěna pilastry, nástavba zahrnuje vpadlinu a je rámována obvodovou římsou. Koruna štítku je kryta taškami. Zadní strana kaple je totéžobdobná jako přední.
Celý soubor kaplí je spojovací a doplňuje krajinný a urbanistický ráz vesnice. Kaple III je nejjednodušší ze tří a leží na velmi úzkém obdélném půdorysu. Přední i zadní fasádu charakterizují stejné prvky a římsová výzdoba. Po rekonstrukcích a restaurování se kaplice stávají důležitým prvkem historie a architektury regionu.
Historie panství Cerhonice ukazuje proměnlivost majetku po husitských válkách až po renesanci a baroko. Původně dvůr s panstvím se rozšiřoval a k němu byly připřipojeny další vesnice; Budování rybničního hospodářství, zahrad, ovocných sadů a chmelnic měnilo krajinu a ekonomiku. Významné roky zahrnují 1473 - nástup Švamberků a spojení s panstvím Zvíkov, dále pak 1540 - připojení k Orlíkům, 1623 - konfiskace po Bílé hoře a posléze změny majitelů až k premonstrátům v Drkolné, kteří přestavěli tvrz na zámek s kaplí sv. Vavřince.
Všechny tyto prvky ukazují, jak se zámek, dvůr a kaple staly součástí kulturního a krajinotvorného dědictví regionu. Cerhonice tak představují významný příklad vývoje sídelních komplexů v jižních Čechách s řadou stavebně historických náznaků, které odrážejí proměny politických poměrů, hospodářských strategií a sakrální architektury.
Obrazovka z kamenné kaple a okolní krajiny zdůrazňují význam kaplí jako krajinotvorného prvku obce.
Detail kaple III s volutovým štítem a trojúhelníkovým nástavcem a její úzký obdélný půdorys.
Po rekonstrukcích a restaurování zámku a kaplí se Cerhonice staly místem, kde historie a architektura spojují krajinnou identitu s kulturním dědictvím. Zámek a kaple tak nadále slouží jako referenční body pro studium vývoje českých sídelních komplexů v minulém i současném období.