Vrch Žďár u Chudenic byl odpradávna kultovním místem keltů, slovanů a křesťanů. Prameny pod ním byly považovány za posvátné a léčivé. Po postavení poutního kostela na tomto vršku, se toto místo těšilo stále větší oblíbenosti, a to nejen z řad poutníků.
Bylo tedy jen otázkou času, kdy se místu vývěrů dostane větší pozornosti z řad hraběcího rodu Czerninů z Chudenic. Roku 1786 se poprvé v písemných pramenech setkáváme s názvem „Badhaus“, tedy lázeňský dům, což byla jen dřevěná budova. V letech 1792-1794 byla za Jana Rudolfa hr. Czernina z Chudenic přestavěna na zděnou lázeňskou budovu a o pět let později okolí zvelebeno zahradou.
Tato zahrada byla v letech 1823 - 1826 rozšířena a byl založen anglický krajinářský park. Autorem je zahradník Jan Kristián Thumstängler. Nový zámeček byl velmi oblíben hlavně hraběcí rodinou, která ho využívala jako své letní sídlo. Po mnoha přestavbách a úpravách získal dnešní podobu zámek Lázeň v roce 1870. Přijíždělo sem mnoho lázeňských hostů a známých osobností.
Naproti tomu zde pobýval ke konci svého života národní buditel a lingvista Josef Dobrovský, který byl velkým přínosem pro Chudenice i okolí. Jeho pobyt připomíná pomníček v lipové aleji nedaleko zámku. Dále zde pobýval historik František Palacký, spisovatel J. E. Vocel. Botanik a univerzitní profesor Ladislav Čelakovský, který byl velkým pomocníkem hr. Czerninovi při zakládání anglického parku i arboreta, botanik Kašpar hrabě Šternberk, a jiné významné osobnosti.
V zámecké oblasti se odehrávají i první kapitoly románu Antonína Zápotockého Rozbřesk. Dnes je zámek Lázeň opět v majetku rodu Czerninů z Chudenic. Je uvnitř komplet opraven a upraven do původní podoby, kdy zde Czerninové z Chudenic pobývali před konfiskací. Po opravě střešní krytiny bude opravena i fasáda, což je asi již poslední, co zámku chybí. V roce 2013 byl obnoven anglický park před zámkem Lázeň a hraběcí rodina, po vzoru svých předků, využívá zámku jako svého nejen letního sídla.
Historické vrstvy a dědictví
Prameny pod vrchem Žďár byly od pradávna spojovány s léčivou mocí vody a s kulturní historií regionu. Poutní kostel zvýraznil význam místa a přilákal šlechtické rody, které rozšířily a zpečetily jeho význam v období osmi desetiletí.
Architektura zámku Lázeň odráží proměny od dřevěného „Badhausu“ k zděné lázeňské budově a dále k plně obnovenému sídlu. Exteriér i interiéry jsou dnes replikou původní podoby, která byla dotvářena podle historických záznamů a pozdějších restaurací. Opravy střechy a fasády postupně doplňují celkový obraz historického komplexu.
Známé osobnosti a jejich pobyty
- Josef Dobrovský - národní buditel a lingvista; připomíná památník v lipové aleji.
- František Palacký - historik.
- J. E. Vocel - spisovatel.
- Ladislav Čelakovský - botanik a profesor; pomáhal při zakládání parku a arboreta.
- Kašpar hrabě Šternberk - významný botanik.
Anglický park, který byl obnoven v roce 2013, zůstává svědkem historických snah o dotažení krajinářského principu do podoby, která ctí předky rodu Czerninů z Chudenic a jejich zámecké sídlo.
