Koledy a jejich historické souvislosti hrají v českém a slezském vánočním období významnou roli. Text zkoumá, jak se v okolí Opavy a v Pruském Slezsku formovaly a šířily kolední zvyky, a jak se původně náboženské písně změnily v období moderní doby.
Geografické rozdíly v interpretacích a pojmenování
Podává J. Význam „Tři králové" v okolí Opavy jest zběžnější, než „pastuškové", který více slyšeti v Pruském Slezsku a českém Těšínsku. Mokrolazečtí v Opavsku někdy již v advent provádějí své zpěvy a viděti je ještě koncem ledna. Dle líčení staré ženy Anny Papežové z Kravař chodili zpívat dva synci a Dorota. Na syncích jest viděti košili až po kolena splývající, přepásanou páskem z malovaného papíru či „obojkem", na hlavě mají „čubu" na způsob biskupské mitry, obrázky polepenou, v ruce třímají kyje či špaňhelky.
Charakter koled a jejich šíření
Koleda označuje původně píseň, kterou děti zpívají během velkých křesťanských svátků (Vánoce, Tři králové) při obcházení jednotlivých domů, kdy „si koledují“ o výslužku, kterou představovalo především jídlo nebo pití; tento zvyk se dnes udržel už pouze na vsích. Postupně však se slovo koleda stalo označením písně s vánoční tematikou, původně s náboženským obsahem, v novější době však i bez něho. Tradiční koledy mají silnou melodii, často založenou na středověkých církevních stupnicích, a sloku následovanou refrénem, často zpívaným sborově.
Známé i méně známé koledy a jejich interpretace
Nejznámější i méně známé (Vítej, Pane) české koledy uslyšíte v podání Karla Černocha, Karla Gotta, Waldemara Matušky a dalších populárních zpěváků šedesátých let minulého století. Historie křesťanských vánočních koled sahá do 13. století, podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi (1181-1226). Jednou ze zajímavostí je, že v 15. století bylo v Polsku přeloženo hodně koled z češtiny, šlo o koledy Jednoty bratrské.
Proměna adventu a doby zpívání
Vánoční koledy se zpívaly původně pouze během doby vánoční, v posledním půlstoletí se však oproti původní tradici zpěvu adventních písní a rorát začaly zpívat již během adventu. Dle popisů a historických pramenů se v různých regionech objevují odlišné zvyky: některé regiony preferují motiv „Tří králů“ zatímco jiné zdůrazňují „pastušky“ a specifické oděvy a rekvizity při koledování.
Historické prameny a odkazy
Ve Vlastivědě slezské, str. 153-154 a. v Českém Lidu, ve IV. roč., sešitu 4., str. 313 - 314, najdeme popisy těchto her, ? nimž připojujeme variant dle vypravování zmíněné stařenky z Kravař, podobný napsanému ve VI. I. II. III. ?.
Historie křesťanských vánočních koled sahá do 13. století, podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi. V 15. století bylo v Polsku přeloženo hodně koled z češtiny, šlo o koledy Jednoty bratrské.
Typický průběh koledování a hudební jádro
Tradiční koledy mají silnou melodii, často založenou na středověkých církevních stupnicích, a sloku následovanou refrénem, často zpívaným sborově. Hru svou nezpívají v každém domě celou, nýbrž jen po částech. Koleda původně zahrnovala náboženský obsah, postupně se rozšířila i na písně bez náboženského tématu, ale stále si udržuje své kořeny.
České Vánoční Koledy 2025
Současný obraz koled a jejich význam
V dnešní době se koledy často spojují s nostalgickou atmosférou a s pamětí na lidové zvyky, které se postupně vytrácejí z vesnického prostředí. Adventní období se tak střídá s obdobími, kdy se koledy zpívají během vánočních svátků i během adventu, což odráží dlouhodobou evoluci rituálů a repertoáru, který zahrnuje i moderní interprety a populární zpěváky šedesátých let minulého století.