V prostředí české katolické církve se podle psychologa a právníka Ladislava Koubka a zakladatele spolku Pro čistou církev Jana Rozka stále nedaří otevřeně a systematicky řešit případy sexuálního zneužívání.
Před dvěma lety iniciovali výzvu podepsanou dvěma tisíci lidmi, která žádá důsledné vyšetřování případů a vyvození odpovědnosti konkrétních biskupů.
Rozek, bývalý soudce diecézního soudu, popsal své první střety s institucí jako „narážení na zeď“.
„Všechny případy se zametaly pod koberec, kněží se nechali z jedné farnosti přesunovat do jiné,“ řekl.
Sám byl podle svých slov z funkce odvolán poté, co začal obětem pomáhat. „Za pomoc obětem jsem přišel o takzvanou dobrou pověst,“ uvedl.
Koubek do debaty vstoupil i jako člověk, který si zneužíváním prošel. Trauma z dětství se podle něj dlouho skrývalo pod povrchem.
„Celé trauma se vynoří až později, po letech,“ popsal.
Psychické následky podle něj zahrnují posttraumatickou stresovou poruchu, deprese, úzkosti i narušenou schopnost důvěřovat autoritám.
Oběti často využívají obranné mechanismy jako vytěsnění či potlačení. „Velmi časté bývá, že se to zasune někam hodně hluboko a po letech může nějaká událost to trauma znovu vyvolat,“ vysvětlil.
Oba hosté upozornili, že jádrem problému není jen sexualita, ale především moc. „Nejde v prvé řadě o sex, je to o zneužití moci, dominance,“ řekl Rozek.
Pachatelé si podle něj oběti dlouhodobě „připravují“, budují si jejich důvěru a izolují je. Podle něj část církevních představitelů reaguje zlehčováním: „Ono se to děje všude. Stanou se lidem i horší věci.“
Rozhovor otevřel i otázku rozdílů mezi církevním a civilním řízením. „V tom církevním oběť nemá postavení oběti, ale má pouze postavení svědka,“ upozornil Koubek.
Rozek dodal, že většina případů se k civilním soudům vůbec nedostane - často kvůli promlčecím lhůtám nebo proto, že jsou oběti přesvědčovány, aby věc řešily interně.
Naději oba vidí v generační obměně části církevních představitelů i v tlaku veřejnosti.
V článku jsou shrnuty hlavní roviny problému: sexualita není jediným jádrem, ale součástí širšího rámce moci a dominance, která se projevuje i na způsobu vedení vyšetřování a postavení obětí.
Diskuze nad tím, jak lze efektivně vyšetřovat a odpovídat za pochybení, pokračují a vyžadují jasný postup a odpovědnost konkrétních aktérů.
Etické dilema: Komu byste měli věřit? - Alex Worsnip
Generační obměna představitelů a tlak veřejnosti se jeví jako klíčové momenty pro budoucí změny v instituci, která musí čelit i mezinárodním kontextům a právním požadavkům na transparentnost.
- Masivní požadavky na důsledné vyšetřování a vyvození odpovědnosti konkrétních biskupů.
- Uznání traumy obětí a potřeba jejich podpory a spravedlnosti.
- Rozlišení role sexuality a moci v kontextu zneužívání.
- Různé mechanismy obrany a tlak na řešení případů uvnitř církevních struktur.
- Možnost civilních soudů a překážky, které často brání jejich využití.
Budoucnost vyznívá v naději na změnu, která přijde prostřednictvím generační výměny, větší otevřenosti a aktivního zapojení veřejnosti do dialogu o odpovědnosti a spravedlnosti.
tags: #zneuzivani #poutnich #mist