Poblíž zřícenin královského hradu Kuglvajtu jsou situovány zříceniny kláštera paulánů (poustevníků řádu sv. Františka z Pauly) z konce 15. a první poloviny 16. století. Řeholníky povolal do Kuklova Petr IV. z Rožmberka se svým bratrem Oldřichem z Rožmberka. Pauláni zahájili výstavbu kláštera (prvního v českých zemích), který však nebyl nikdy dokončen. Pravděpodobně okolo roku 1530 opustili řeholníci nedokončený klášter, který od té doby postupně chátral. V jeho blízkosti poté Rožmberkové založili pivovar a hospodářský dvůr. V průběhu třicetileté války pobořila opuštěný kuklovský klášter i přilehlý dvůr švédská vojska a dokonala tak jeho zkázu. Dochovány tak jsou jen obvodové zdi pozdně gotického jednolodního kostela sv. Ondřeje, s pětibokým závěrem a dvěma opěráky na jižní straně. Je pravděpodobné, že se jedná jen o presbytář plánovaného monumentálního trojlodního kostela. Pozůstatky zdobí dva sedlové portály - jeden s bohatě profilovaným ostěním a druhý s letopočtem 1514. V unikátním prostoru bývalého klášterního kostela pořádá obec Brloh občasná divadelní představení nebo koncerty.
Historie a zápis o založení
Pobliž zřícenin Královského hradu Kuglvajtu vznikl klášter paulánů, prvního svého druhu v českých zemích, který vznikl na popud Petra IV. z Rožmberka a jeho bratra Oldřicha z Rožmberka. Pauláni zahájili jeho výstavbu, avšak klášter nebyl nikdy dokončen a jeho obyvatelé ho pravděpodobně opustili kolem roku 1530. Později v okolí vznikl pivovar a hospodářský dvůr Rožmberků, které sloužily regionu i klášteru. Vyzbrojení švédskou vojnou v průběhu třicetileté války znamenalo úplnou zkázu opustěného komplexu, který zůstal v ruinách až do současnosti.
Architektura a zbytky
Z dochovaných stavebních prvků vystupuje obvodová zeď pozdně gotického jednolodního kostela sv. Ondřeje s pětibokým závěrem a dvěma opěráky na jižní straně. Je pravděpodobné, že jde pouze o presbytář plánovaného monumentálního trojlodního kostela, který nikdy nebyl dokončen. Na průčelí se dochovaly dva sedlové portály; jeden z nich má bohatě profilované ostění a druhý nese letopočet 1514, což dokládá bohatou kamenickou práci a významná lingvistická období výstavby. Ke zbytku patří i zbytky hospodářských zařízení z doby Rožmberků a záznamy o pivovaru, jenž vznikl v sousedství kláštera.
Současnost a kulturní využití
V unikátním prostoru bývalého klášterního kostela pořáhá obec Brloh občasná divadelní představení nebo koncerty. Tím se archaická zřícenina proměňuje v živý kulturní prostor a připomíná historickou kontinuitu regionu.
Souhrnné přehledy
- Zříceniny kláštera paulánů z konce 15. a první poloviny 16. století u Kuklova
- První klášter v českých zemích založený rožmberskými knížaty Petrem IV. z Rožmberka a Oldřichem z Rožmberka
- Nedokončená stavba, opuštěná kolem roku 1530, následná zkáza během třicetileté války
- Dochovány obvodové zdi kostela sv. Ondřeje se sedlem a pětibokým závěrem
- Dva sedlové portály s ostěním a letopočtem 1514
- Kostel a areál dnes slouží kulturním akcím v Brlohu
Pro návštěvníky je lokalita zajímavá nejen kvůli archeologickým a stavebně-historickým aspektům, ale i proto, že vypráví příběh o proměně opuštěného sídla v kulturní prostor. Pořadatelé obce Brloh tak propojují minulost s současností skrze činnost divadelních a hudebních souborů, které oživují zdivo bývalého kláštera a vytvářejí příležitost k poznání místní historie.