Brněnský zvon Tomáš, největší a nejstarší zvon ve městě, se po 80 letech rozezvučel. Desetiletí mlčel, protože zvoníci se ho báli rozhoupat. Proč? Prozradí Brněnská jedenáctka. Zvoní, zní a připomínají historii i řemeslné mistrovství. České zvony a zvonařství můžete objevovat na vlastní uši i oči!
V této epizodě se dozvíte, proč se nečekaně zasekly rozjeté přípravy nového hlavního nádraží. A zjistíte, k čemu je havraní hlídka, aby ptáci nemuseli kálet v centru města. Pozveme vás na výstavu, kam musíte chodit s návleky na botách - čtyřicet let české módy na jednom místě. V Brně je i bohatá zvonařská historie, která se dotýká celého regionu a Evropy.
Historie a současnost českého zvonařství
Naplánujte si s Kudy z nudy výlet tam, kde to opravdu zvoní - od svatovítského Zikmunda po památeční Zvon #9801. Zvoní, zní a připomínají historii i řemeslné mistrovství. Nejstarší zvony byly objeveny v Ninivě a působí uvnitř dávných civiliz, ale rozvoj zvonů a jejich vývoj byl zásadně ovlivněn křesťanstvím; nejstarší zvony u nás zvonily na konci 9. století z Velké Moravy a v 10. století ze Slavníkovské Libice.
Zvony se odlévají ze zvonoviny, slitiny 22-23 % cínu a 77-78 % mědi. Podle Petra Rudolf Manouška je zvon nejspíš bicí hudební nástroj, a jeho výroba nezačíná technickým výkresem, ale návrhem budoucího tónu. Pro nové zvony, které by měly souznít s dalšími, je potřeba ladit i starší zvony, aby nevznikala disharmonie.
Forma pro licí (zvonařskou) výrobu se zapustí do licí jámy, zadusá pískem a do licího otvoru se lije roztavená zvonovina. Je to precizní práce: zvonař má na dílo jen jeden pokus. Poté následuje úprava srdce zvonu, vyrobené z měkčího železa speciálně upraveného tak, aby rozeznívalo, ale samo neznělo. Srdce se zavěšuje na vnitřní ucho a kožené pásy, nejčastěji z hověziny, se připínají jako nosný systém uvnitř zvonu.
Slavná zvonařská díla a jejich příběhy
Nejslavnějším českým zvonem je Zikmund z katedrály sv. Víta. Odlil ho Tomáš Jaroš v roce 1549; zvon je vysoký 203 cm, dolní průměr 256 cm a hmotnost odhadem 13-18 tun. K jeho rozeznění je potřeba šest zvoníků. Zikmundovo srdce puklo při vyzvánění k pohřbu Viléma z Rožmberka (1592). Nové srdce vyrobil zvonař Petr Rudolf Manoušek a Zikmund se rozezněl znovu 28. září téhož roku.
Pamětihodný Zvon #9801, jenž je o dva centimetry širší než Zikmund, má 258 cm vnitřního průměru a hmotnost 9 801 kg. Odlili ho pro Prahu v rakouské Grassmayr dílně; symbolika čísla odkazuje na zvony z druhé světové války, které nacisté odvlekli a roztavili. Část zvonů však byla ušetřena a vrací se zpět.
Jiná významná zvonařská díla zahrnují Zuzanu od Brněnských zvonů, Deštenskou zvonkohru v Deštném v Orlických horách a další patřící do sítě moravských a českých dílen. Zvon Zuzana váží 7,1 tun a byl odlité pražským zvonařem Brikcí z Cimperka v roce 1563; jméno mu daly známosti s lazebnicí ze Jihlavy, která investovala část svého majetku, aby vykoupila své hříchy.
V mnoha městech ČR existují takzvané rebelantské či husitské zvony, které jsou zavěšeny srdcem vzhůru a pohyb zajišťují šlapací pedály. Například v Harrachově je zvon srdce vzhůru, vyrobený z plastického skla a dřeva, a to dodává jedinečnou atmosféru. V Jihlavě je Zuzana druhým největším zvonem na Moravě a patří k největším zvonům v regionu.
Zvoníci a jejich svátky
Stále se najdou dobrovolníci a nadšenci, kteří zvoní ručně. Zvláštní zvonařský svátek slaví Den zvoníků 30. dubna, některé spolky však slaví 12. září, na svátek patrona sv. S. Kudy z nudy nabízí poznávání zajímavých zvonkohry, jako je slavná pražská Loretá.
Na Hradčanech nad střechami zní zvonění od roku 1695, a mezi největší zvony patří Zvon sv. Václav v Olomouci a Augustin v Hradci Králové. Marie, zvon ve věži kostela Matky Boží před Týnem, je jednou z „královen“ pražských zvonů. Bílá věž v Klatovech a mnohé další hrají důležitou roli ve zvonění regionu a připomínají historické kapitoly českých dějin.
Současná témata a výstavy
K doméně dnešních hodin patří i projekt Zvony míru a pokoje pro Evropu, který usiluje o návrat zvonů a náhradu starých zvonů novými. Mezi novějšími událostmi se objevil unikátní Zvon svobody odlitaý v Nizozemsku pro kostel Nejsvětějšího Salvátora na Starém Městě v Praze; z téže spolupráce pochází část kusů ruských nábojnic posbíraných na Ukrajině, aby vyjádřil solidaritu s postiženými konflikty. Příběhy zvonů tak propojují historii, řemeslo a současné společenské postoje.
Praktické tipy pro návštěvníky a zájemce o zvony
- Navštivte jediné muzeum zvonařství v ČR v Vrchotových Janovicích, kde se nachází expozice více než 150 kusů a ukazuje tradiční i historické techniky.
- Podívejte se do některých zvonařských dílen, jako je rodina Dytrychova v Brodku u Přerova, či ateliér Jana a Barbory Šedových v Deštném, kde zazní Deštenská zvonkohra.
- Současně si můžete prohlédnout starší i současné zvany, jejich srdce a techniku výroby, a dozvědět se, proč je zvonovina (slitina cínu a mědi) preferovaná pro kvalitu zvuku.
