Rejvízská Lurdská jeskyně se nachází v mohutném skalním pásu na úbočí Zámeckého pahorku nad Starým Rejvízem, kde je v jednom z výklenků umístěn obraz Panny Marie s malým oltářním stolem. Události z francouzského městečka Lurdy, kde se 11. února 1858 měla v jeskyni zjevit čtrnáctileté Bernadettě Panna Maria, obletěly za 50 let celý křesťanský svět. A tak začaly i v rakouském Slezsku na přelomu 19. a 20. století vznikat lurdské svatyně. Jedna z nich i na jesenickém Rejvízu.
Původní poutní místo vzniklo ve výklenku pod Josefovou skálou roku 1909. Soška Panny Marie Lurdské byla vynášena z kostela na Rejvízu na 1. května a k 31. říjnu byla odnesena zpět. K zániku poutního místa došlo po odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce. Až v novém tisíciletí se podařilo členům Slezského kamenosochařského spolku z Jesenicka, který se stará o obnovu a údržbu kamenných památek, objevit staré fotografie zobrazující lurdskou svatyni. Začalo pátrání v kronikách i v terénu a nakonec se podařilo místo někdejšího oltáře skutečně nalézt a posléze i obnovit.
Objevte Lurdskou jeskyni na Rejvízu s obrazem Panny Marie. Cestujte vlakem, autobusem i MHD. Jeskyně a skalní pukliny jsou atraktivní po celý rok. Na den 11. února připadá památný den blahoslavené Panny Marie Lurdské. Tato úcta vznikala od roku 1858, kdy se čtrnáctileté Bernadetě ve městě Lurdy, zjevila Panna Marie. Pověsti o zázračných uzdraveních a nově vzniklém poutním místě v Lurdech pronikly na přelomu 19. a 20. století i na Jesenicko. Úcta k Panně Marii Lurdské se stala nedílnou součástí mariánského kultu zdejších obcí, které také poznaly léčivou sílu vody a prosperitu, kterou tato voda do kraje přinesla.
Dnes se na toto místo dostaneme po červené a modré turistické značce. Projdeme Starým Rejvízem a míříme do údolí Černé Opavy. A právě zde, na místě, kde se obě značky rozdělují, je odbočka do lesa, kde asi po sto metrech stoupání dojdeme ke skále s jeskyní. Dnes už bohužel nevíme, jestli se na tomto místě u Josefových skal stala nějaká mimořádná událost. Na druhou stranu zdejší lidé, žijící v nepříznivých drsných podmínkách této horské oblasti, se často obraceli ke svatým místům s prosbou o ochranu.
Slavnostní otevření se konalo v roce 1909. Říká se, že to bylo u příležitosti sta let od posvěcení kostela na Rejvízu. Od tohoto roku se stalo vynášení sošky Panny Marie Lurdské k Lurdské jeskyni tradicí. Vzhledem k drsným podmínkám se tak ale dělo až na jaře. Vždy 1. května rejvízský farář Jeroným Pavlík vyzvedl sošku z kostela Panny Marie na Rejvízu a s procesím věřících ji vynesl k Lurdské jeskyni, kde ji umístil na kamenný oltář. Tam byla soška umístěna až do 31. Procesí se konala až do roku 1944. Nevíme, jestli ještě v roce 1945 procesí vyneslo sošku z kostela, ale vzhledem k blížící se frontě spíše ne. S odsunem původního německého obyvatelstva a s nástupem nového totalitního režimu v roce 1948 tradice zanikla.
Půl století vedlo k tomu, že se na poutní místo pod skálou zapomnělo. Studiem starých kronik a zápisů a také díky znalosti zdejších lesů bylo toto místo znovu objeveno v devadesátých letech. S nástupem nového věku vzniklo na Jesenicku občanské sdružení „Příznivci kamenických a sochařských děl na Jesenicku“, jehož členové toto poutní místo v květnu roku 2006 začali obnovovat. Díky spolupráci s místními lesníky se podařilo vykácet přebytečné dřeviny, opravit přístupovou cestu a vybudovat nový oltář. Do jeho parapetu byly symbolicky zazděny dva kusy bílého mramoru, zbytky dlažby ze zaniklé kaple sv. Sošku Panny Marie již bohužel na oltáři nenajdeme. Proto byl nad oltář umístěn nový obraz Panny Marie Lurdské, který namaloval jeden ze členů sdružení. Dne 28. září 2006 bylo poutní místo slavnostně otevřeno a vysvěceno. Symbolicky se toho ujal Msgr. Dnes je tady nejen oltářík, ale i příjemné místo k posezení a pamětní tabule s historií poutního místa.
Patrně v roce 1916 vystavět menší Lurdskou jeskyni. Skládaných kamenů s místem pro sochu Panny Marie. Menší terase místo s nádržkou pro vodu. Terasu dnes zastiňují mohutné buky. 2022 se Katolický spolek Jeseník pustil do oprav celého místa. Okolo ní, vyspravili chybějící kameny a srovnali pobořené kameny pod jeskyní. Byla pořízena nová socha Panny Marie. V neděli 26. ?
K jaké události jeskyně odkazuje? Ke celkem 18 zjevením Panny Marie mělo docházet v roce 1858. Zjevovala se čtrnáctileté dívce Bernadettě Soubirousové v malé jihofrancouzské obci Lurdy, v podhůří Pyrenejí. Tyto události, včetně církevně uznaných zázračných uzdravení nemocných, vyústily v pozdější prohlášení dívky za svatou. Samotné městečko Lurdy se stalo jedním z nejvýznamnějších křesťanských poutních míst. Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu. Jsou odpovědné např. za uchovávání produktů v košíku, přihlášení do zákaznické sekce webu apod. Analytické cookies nám umožňují počítat návštěvy a zdroje návštěvnosti, abychom mohli měřit a zlepšovat výkon webu. Tyto soubory cookie neshromažďují informace, které identifikují jméno návštěvníka.
Personalizované cookies umožňují rozpoznat uživatele, když se vrátí na naše stránky. Zároveň umožňují personalizovat obsah zapamatováním preferencí, např. Reklamní cookies zaznamenávají vaši návštěvu webových stránek. Umožňují sdílení informací o vašich zvyklostech při prohlížení s jinými organizacemi, jako jsou inzerenti. Lurdská jubilejní jeskyně jako poutní místo byla realizována k 70. výročí zjevení Panny Marie čtrnáctileté Bernadettě Soubirousové. Připomíná zjevení z 11. února roku 1858, jež se událo v jihofrancouzské obci Lourdes. Místo lurdského zjevení se zakrátko stalo světoznámým římskokatolickým poutním centrem. Jedním z projevů úcty k lurdskému zjevení bylo také zakládání obdobných jeskyní, zejména na poutních místech. Zde byly umístěny kopie soch Panny Marie Lurdské.
Po návratu ze svých cest Evropou se farář Antonín Prášek, inspirovaný francouzskými Lurdy, rozhodl spojit duchovní záměr „povznesení víry“ s dokonalým, jak dnes v moderním světě říkáme „marketingovým plánem“. Podle dochovaných pramenů měla být stavba Lurdské jeskyně povolena Biskupskou konzistoří v Brně na jaře 1928 a vysvěcená rajhradským opatem Petrem Hlobilem 22. července 1928. V souladu se záměrem faráře Práška byla centrální část jeskyně vytvořena zaklenutím širokého přírodního skalního převisu. Do vzniklého výklenku pak byla umístěna takzvaná menza oltáře z nádherného bílého kararského mramoru.
Vysvěcením Lurdské jeskyně v Bohuticích začíná další etapa dějin obce jako poutního místa. Dobové prameny uvádí, že do Bohutic směřovala řada návštěvníků. V době poutí přicházely tisícové davy věřících s hudbou a prapory. Na bohutické nádraží přijížděly zvláštní „poutní“ vlakové soupravy. A právě z milodarů poutníků směřujících do Bohutic nejen z Moravy, ale i z Rakouska, Německa a dalších míst, farář Prášek střádal finanční prostředky nezbytné k uskutečnění dalších plánů.
Objevování Lurd, Francie 🇫🇷 | Bazilika Panny Marie Lurdské | Pouť do jeskyně Grotta
Historické období a významné kroky obnovy
Na Rejvízu působí od 90. let 20. století obnovující společnost a nadále se tak udržuje tradice poutního místa. Dnes je v místě nejen oltářík, ale i zázemí pro setkávání poutníků a pamětní tabule s historií. Terasu dnes zastiňují mohutné buky, a tak zázraky nějake zjevení zůstávají spíše v rezonanci víry než ve svědectví vizuálním.
Je zřejmé, že Lurdská jeskyně na Rejvízu má složitý osud: od počátečního zřizování, přes zánik po německém odsunu, až po pozdější obnovu a moderní údržbu, která spojuje duchovní odkaz s rekonstrukcí krajiny a turistické infrastruktury. V průběhu let byla vybudována nová infrastruktura, včetně cesty a oltáře, a byla pořízena nová socha Panny Marie.
Jeskyně slouží jako důležitý symbol místního mariánského kultu a připomíná, že poutní místa vznikala i na okruzích tehdejšího Rakouska-Uherska, kde víra a komunita spolu tvořily kulturní a ekonomickou sílu regionu. Dnes sem přijíždějí návštěvníci po turistických značkách a slyší se zde tichá modlitba i pocit spojení s historií regionu.