Josef Gabčík, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Josef Valčík, Jaroslav Švarc, Josef Bublík a Jan Hrubý - sedm statečných, kteří po dlouhých sedm hodin hrdinně odolávali neuvěřitelné přesile více než šest stovek esesáků.
Bitva parašutistů měla morální význam srovnatelný s legendou Thermopyl; jejich kolega Čestmír Šikola z paraskupiny Clay to později připomněl slovy, která vyprávějí o odhodlání a odvaze v těžkých chvílích okupace.
Průběh zatýkání a počátek boje v kryptě
18. 6. 1942 ve 2:00 ráno vydal K. H. Frank rozkaz k okamžitému zásahu proti ukrytým parašutistům. Ve 3:45 nastoupilo 740 mužů Waffen-SS do připravených nákladních vozů, a v 4:15 měl být uzavřen vnitřní i vnější okruh okolo kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.
Esesáci obsadili okolní domy; ve 4:15 vpadlo patnáct Němců do kostela z bytu kostelníka. Vyšetřovatel atentátu na Heydricha Heinz Pannwitz stál s Kaplánem Vladimírem Petřkem jako živým štítem. Úředníci gestapa zahájili prohlídku chrámu; vnitřní prostory byly postupně prohledány.
První střelba zazněla, když Josef Bublík s Janem Kubišem, ukrytí za silnými sloupy ochozu, zahájili palbu. Adolf Opálek bránil kůr a esesáci stříleli do oken kostela z protější školy; jako první utrpěl kriminální asistent Kurt Kahlo.
Průběh boje a osudy výsadkářů
V 4:30 vtrhlo do kostela úderné komando SS a boj trval asi dvou hodin. Po 6:30 esesáci vynesli z kostela mrtvého Adolfa Opálku. Umírajícího Jana Kubiše a Josefa Bublíka odvezli do SS lazaretu v Podolí; Bublík zemřel cestou, Kubiš krátce po převozu.
Ve zbývajících kryptách zůstali čtyři parašutisté a s napětím poslouchali tlumené zvuky boje. Při odhalování úkrytu Gestapo objevilo šaty v sakristii a zradil je kaplan Vladimír Petřek; zadržení parašutisté se opírali o své pevné postoje a odmítali se vzdát.
Náročné rozhodování vedlo k dramatickému řešení: Gestapo se pokusilo vyplenit kryptu ohněm a následně vodou, ale pražští hasiči pomohli parašutistům vodou v kryptě boj vyvolat a odolávat dál. Expozice pokračuje v popisu dalších událostí a ukazuje, že parašutisté zvolili sebevraždu raději než zradu.
Podle rozkazu von Fischer-Treuenfeldera byl proveden vpád přes úzký průzor nad kryptou; střelba však útočníky donutila vyklouznout. Exploze, která měla otevřít cestu, se spojila s výstřely do spánku a parašutisté nakonec spáchali sebevraždu, aby se nevzdali.
Topografie a význam památníku
Krypta kostela sv. Cyrila a Metoděje se stala autentickým místem boje během nacistické okupace. Kostel na rohu Resslovy a Na Zderady vznikl v 18. století a během řady rekonstrukcí slouží jako významný symbol československé historie. Po válce byl kostel opraven, krypta nebyla téměř veřejně přístupná a až v roce 1995 vznikl Národní památník obětí heydrichiády; v roce 2002 byl památník pojmenován Národní památník hrdinů heydrichiády.
V chrámu byly busty sedmi parašutistů s jejich životopisy; pravoslavná církev i chrám sv. Cyrila a Metoděje sehrály klíčovou roli v poskytování úkrytu. Mezi ukrytými byla i skupina Anthropoid, která připravila atentát na Reinharda Heydricha, a to 27. května 1942 ve V Holešovičkách.
Vědecký průzkum a moderní dokumentace
V posledních letech proběhl rozsáhlý průzkum pravoslavného chrámu a krypt, který rozlišoval historické vrstvy a nově identifikoval odvodňovací kanály a staré chodby. Dvě etapy nedestruktivního průzkumu proběhly na sklonku roku 2017 a na začátku roku 2019; využity byly geodeticko-topografické a 3D dokumentační metody, geofyzikální měření, speleologický průzkum a kamerový průzkum nepřístupných prostor.
Georadar odhalil nehomogenitu v podlaze a potvrdil, že pod krytí krypty pravděpodobně nejsou relikty starších staveb. Východní část krypt najmilo odvodňovací kanály; sonda odhalila i kamenné a cihlové kanály, které vedou ke srůstu s klenbou a stropem.
Postupný výzkum odhalil i skryté texty na obraze sv. Filipa; neviditelný text byl viditelný až při specifických spektrech světla, a to s důkladným zatemněním oken. Zobrazený text byl spíše podpisy řemeslníků z počátku 19. století, než jasný vzkaz pro budoucí generace; důležitější je, že průzkum ukázal historickou tloušťku a vrstvy, které nebyly dříve známé.
Současná interpretace a historické důsledky
Na otázku, zda initialní otvor ve zdi pochází skutečně od parašutistů v červnu 1942, existují dvě hypotézy; jedna z nich naznačuje, že otvor vznikl během pobytu parašutistů, druhá že šlo o zásah až po natáčení filmu Atentát v 60. letech. Průzkum naznačuje, že existují dva otvory - ve dvou různých částech krypty - a že oba byly rozšiřovány na průleznou velikost. Tyto nálezy posilují domněnku, že šlo o pokus nalézt nouzovou únikovou cestu, a to během pobytu parašutistů.
Historici i odborníci z Geo-cz se shodují, že existence odvodňovacích kanálů poskytla logickou odpověď na to, proč voda v kryptě nestoupala; rozšíření otvorů by mohlo vést k lepšímu odtoku vody, a tedy k lepšímu přežití parašutistů v nouzové situaci. Přestože není možné jednoznačně potvrdit, že otvory pocházejí právě z doby 18. června 1942, existuje jasný souvislý obraz o jejich původu a významu pro ukrytí i únik.
Historie a pamětní opis
Parašutisté se ukrývali v kryptě po dobu 21 dní a vůči nacistickým represím se ukázali jako odvážní; jejich příběh zůstává jedním z nejvýraznějších symbolů československého odporu. Krypta a chrám nadále slouží jako pietní místo a expozice zachycuje historii atentátu i následného boje, včetně souvislostí s pravoslavnou církví a sokolem.
V památníku jsou vystaveny busty sedmi hrdinů a jejich životopisy, připomínající dobu, která formovala odboj a obranu během okupace. Autorem bust je sochař, ale jejich příběh přetrvává ve svědomí národa jako symbol statečnosti a oběti.
78. výročí Operace Anthropoid, jednoho z nejdůležitějších mezníků II. světové války
V roce 1995 byl otevřen Národní památník obětí heydrichiády v chrámu; v roce 2002 byl název změněn na Národní památník hrdinů heydrichiády. Expozice sleduje vývoj od Mnichovské dohody po operaci Anthropoid a boje v kryptě; věnuje se i sokolským odbojářům a členům pravoslavné církve, kteří parašutistům poskytli pomoc.
Krypta má pietní charakter a uzavírá expozici; nacházejí se v ní busty sedmi československých vojáků s jejich životopisy, a to v kontextu celé historie odboje a heydrichiády.
