Zbožnost, která věří čí podněcuje, aby posvátnou eucharistii uctívali, je vede k plnější účasti na velikonočním tajemství, a k upřímné vděčnosti za dar toho, který skrze své lidství neustále vlévá božský život v údy svého těla.
Setrvávajíce u Krista Pána těší se z jeho důvěrného přátelství, vylévají před ním srdce za sebe i za všechny své blízké a prosí o pokoj a spásu světa.
S Kristem obětují celý svůj život Otci v Duchu svatém a z tohoto obdivuhodného vzájemného vztahu čerpají posílení víry, naděje a lásky.
Ať se tedy věřící snaží, aby způsobem odpovídajícím jejich životní situaci uctívali Krista Pána přítomného ve svátosti.
Ať věřící také pamatují, že modlitbou před Kristem Pánem ve svátosti prodlužují sjednocení s ním, dosažené při svatém přijímání, a obnovují smlouvu, která jim dává sílu, aby si svým chováním a celým životem udrželi to, co při slavení eucharistie vírou a svátostně přijali.
Ať se snaží celý svůj život vděčně prožívat v síle nebeského pokrmu, a mít tak účast na smrti a zmrtvýchvstání Páně.
Výstav Nejsvětější svátosti ať už v ciboriu (pyxidě) nebo v monstranci přivádí věřící k poznání podivuhodné přítomnosti Krista ve svátosti a vybízí ke sjednocení srdce s ním.
Toto sjednocení pak dosahuje vrcholu ve svátostném přijímání. Takovýto výstav se však koná jen tehdy, jestliže se předpokládá náležitá účast věřících.
Kde se pro nedostatek přiměřeného počtu adorátorů nemůže konat výstav nepřetržitě, může se Nejsvětější svátost na předem stanovené a oznámené hodiny uložit do svatostánku, ne však častěji než dvakrát denně, například kolem poledne a v noční době.
Toto uložení se může konat jednodušším způsobem: kněz nebo jáhen oblékne na talár albu nebo superpelici, vezme si štolu, po krátké adoraci se s věřícími pomodlí a uloží Nejsvětější svátost do svatostánku.
Během výstavu Nejsvětější svátosti není ve stejném prostoru kostela nebo kaple dovoleno slavit mši. Jestliže se výstav Nejsvětější svátosti koná po celý den nebo po více dní po sobě následujících, musí se přerušit po dobu slavení mše; ledaže by se mše slavila v kapli oddělené od prostoru, kde se koná výstav, a aspoň několik věřících by setrvalo v adoraci.
Jestliže se výstav koná slavnostnějším způsobem a trvá delší dobu, hostie určená pro adoraci se promění při mši, která bezprostředně předchází, a po přijímání se v monstranci postaví na oltář. Ciborium nebo monstrance se postaví na oltářní stůl pokrytý plátnem.
Není-li přítomen kněz ani jáhen mohou Nejsvětější svátost k veřejné adoraci věřícím vystavit a potom uložit: akolyta nebo jiný mimořádný přisluhovatel pro podávání přijímání anebo někdo jiný pověřený místním ordinářem. Ti všichni mohou při výstavu otevírat svatostánek a také, je-li to vhodné, postavit na oltář ciborium nebo vložit hostii do monstrance.
Po zakončení adorace uloží Nejsvětější svátost do svatostánku. Když se lid shromáždil, přistoupí kněz za doprovodu vhodného zpěvu k oltáři. Ciborium nebo monstrance se postaví na oltářní stůl přikrytý plátnem.
Koná-li se výstav s monstrancí, prisluhovatel Nejsvětší svátost po vystavení okouří. Pro podpoření vnitřní modlitby se vezmou čtení z Písma svatého a připojí se homilie nebo krátké povzbuzení, které přispějí k lepšímu pochopení eucharistického tajemství. Je také vhodné, aby věřící na slovo Boží odpovídali zpěvem.
Ke konci adorace prisluhovatel přistoupí k oltáři, pozdraví pokleknutím a potom klečí. Zpívá se nějaký vhodný hymnus nebo eucharistická píseň.
A Beginners Guide to Eucharistic Adoration
tags: #adorace #pred #nejsvetejsi #svatosti