K Vánocům neodmyslitelně patří i Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. I více než 200 let po svém vzniku zůstává symbolem českých Vánoc Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby.
Jeho jméno je ale silně spojené s Rožmitálem pod Třemšínem na Příbramsku, kde také vůbec poprvé Česká mše vánoční v barokním farním kostelíku Povýšení svatého Kříže zazněla. Jakuba Jana Rybu ještě pamatují tamní varhany. „Byly postaveny v roce 1750, a když sem Ryba přišel v roce 1788, tak vlastně se jednalo o zánovní nástroj. Doklad té starobylosti je i obrácená barevnost kláves. Ty, které bývají černé, jsou bílé a naopak. Jsou tedy tady dvě klaviatury, neboli manuály.
„Bylo to jeho takové druhé zaměstnání, které ale patřilo tenkrát k povinnostem učitele, aby vykonávali tu funkci regenschoriho, takže to musel být výborný hudebník. Ryba za ten svůj poměrně krátký život, protože zemřel v necelých padesáti letech vlastní rukou, složil asi 1500 skladeb. My ho známe kvůli té jedné skladbě, České mše vánoční, která ho mimochodem proslavila po celém světě" uvedl Hubert Hoyer.
Tajemstvím nebývalé obliby Rybovy mše je podle Hoyera hlavně to, že byla pro lidi srozumitelná, byla napsána v češtině. A když je tvůrce textu i hudby jedna osoba, vzniká podle Huberta Hoyera dokonalý celek. Ryba navíc betlém zasadil do krajiny české, přímo na Rožmitálsko.
V kostele Povýšení svatého Kříže v Rožmitálu pod Třemšínem zní Česká mše vánoční každý rok na Štědrý den už několik desetiletí a znít bude i letos. Česká mše vánoční dnes ale zazní i na mnoha dalších místech republiky, v sobotu 26.
Autor, který byl kantorem v místní škole, ji uvedl v rožmitálském kostele Povýšení sv. Kříže o Vánocích roku 1796. Hudební skladatel Jakub Jan Ryba (1765-1815) se narodil v Přešticích a už jako osmiletý uměl velmi dobře hrát na klavír, na housle i varhany. Po studiích na piaristickém gymnáziu v Praze a následně na filozofii se stal pomocným učitelem v Mníšku a od roku 1788 až do smrti pak působil jako učitel v Rožmitále pod Třemšínem.
Ve své době byl Ryba jedním z nejvzdělanějších kantorů u nás. Ovládal několik jazyků, kromě němčiny také francouzštinu, italštinu, latinu a řečtinu. Po vzoru Voltaira a Rousseaua razil osvícenské myšlenky. Byl vynikajícím pedagogem, učil děti nejen obvyklým předmětům, ale také „pravidlům společenským, slušnosti, dějinám vlasteneckým, pravidlům zdravovědy a polního hospodářství“. A zrušil tělesné tresty.
O konci Rybova života je známo, že jej skladatel ukončil vlastní rukou. 8. dubna 1815 odešel ráno směrem k Voltuši, kde měl pod kopcem Štěrbina schůzku s intelektuálem Nicholausem Riessem. Ten sice našel Rybu na dohodnutém místě ještě živého, ovšem umírajícího, s krčními tepnami podřezanými břitvou. Jeho čin měl důvod v dlouhodobé vyčerpanosti, depresích, obtížné ekonomické situaci rodiny, trýznivém fyzickém onemocnění, neutěšených vztazích nekonformního učitele k nadřízeným a podle nedávno objeveného dokumentu mohl být poslední kapkou fakt, že rožmitálský farář pravděpodobně ustoupil od rozjednané opravy kostelních varhan, které tou dobou byly rozladěny a v žalostném stavu.
Jako sebevrah byl pochován bez obřadu na dnes už zrušeném morovém hřbitově, teprve po čtyřiceti letech byly jeho ostatky přeneseny na místní hřbitov rožmitálský. Roku 1888 nechal na jeho hrobě místní Literární spolek vztyčit Rybův pomník.
V místě, kde byl skladatel původně pochován, jej dnes připomíná kříž, podobně jako na místě jeho skonu. Tam vztyčili lesní dělníci prostý kamenný křížek a v roce 1933 nad ním byla navršena mohyla, která stojí na místě dodnes. Na ní je umístěna pamětní deska a reliéf se skladatelovou podobou.
Zajímavostí je, že skutečná podoba Jakuba Jana Ryby není známa. Často zveřejňovaný portrét je dílem Gustava Ptáka, který ho vytvořil v roce 1895 pro Národopisnou výstavu. Ryba byl autorem celkem zhruba 1200 kompozic různého rozsahu a nejrůznějších forem, církevních i světských; menuetů, tanců, árií, pastorel, mší a dalších, včetně nejznámějšího díla, České mše vánoční, která poprvé zazněla právě v Rožmitále roku 1796.
Tu, jak známo autor zkomponoval na český text, protože byl toho názoru, že „z latinsky zpívaných žalmů nemá náboženský užitek ani zpívající ani poslouchající“. Je stavěna stejně jako latinská mše s částmi ordinária (Kyrie, Gloria atd.), ale jedná se vlastně o pastorální hru aplikovanou na tradiční liturgii. Příběh vypráví o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů k jesličkám.
Jakub Jan Ryba: Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby v Rožmitále pod Třemšínem připomíná ulice podél staré školy, která nese jeho jméno, stejně jako základní a základní umělecká škola. Podbrdské muzeum, otevřené od roku 2010, se nachází v blízkosti radnice v Palackého ulici. Stálé expozice jsou věnovány jednak šlechtickému rodu Lvů z Rožmitálu, jednak lidovému umění a řemeslu na Rožmitálsku a též právě osobnosti Jakuba Jana Ryby, jehož Památník se nachází v posledním patře muzea.
Rybu v Rožmitále připomínala už v roce 1965 pamětní síň, po krátké době uzavřená a znovu otevřená roku 1968. V roce 1990 byla v Rožmitále založena Společnost Jakuba Jana Ryby a díky ní byl téhož roku vybudován důstojný památník tohoto rožmitálského kantora. V roce 2010 se muzeum přestěhovalo do rozlehlého bývalého továrního areálu a nynější expozice věnovaná skladateli mapuje jeho hudební i literární dílo a je doplněna řadou dobových rukopisů a dokumentárních fotografií.
Další připomínky Rybova rožmitálského působení najdeme na zdi místního farního kostela Povýšení sv. Kříže, v němž byl Ryba regenschorim, kde byla roku 1990 instalována pamětní deska věnovaná České mši vánoční. Na ochozu kůru městského kostela sv. Jana Nepomuckého, v němž Ryba rovněž hrával na varhany, je pak zasazena litinová deska s jedním z Rybových hesel: „Pozoruj denně tvé činy a zkoumej je“.
Dominantou města Rožmitál pod Třemšínem, ležícím v jihozápadní části Brd na úpatí vrchu Třemšína, je zámek Rožmitál. První písemná zmínka o městu pochází z roku 1265, ačkoli archeologické nálezy ukazují na osídlení již v 10.-11. století. Vývoj města je úzce spjat s rodem Buziců, z něhož pochází rodová větev Pánů z Rožmitálu, v jejichž majetku bylo panství až do poloviny 16. století. Po Bílé hoře rožmitálské panství připadlo do majetku pražského arcibiskupství, jemuž patřilo až do znárodnění v roce 1948.
Město se jmenuje podle hradu, který, podle tehdejší módy dávat hradům německá jména, dostal název Rosenthal, v překladu „údolí růží“. Tento název se počeštil na Rožmitál. Termín konání: 25.12.2025, 16:00 kostel sv. Václava na Smíchově, Praha.
účinkují: Jana Koucká - soprán, Lucie Hilscherová - alt, Ondřej Holub - tenor, Jan Morávek - bas, komorní sbor a orchestr Bach-Collegia Praha, Linda Sítková - varhany, Jiří Mátl - dirigent. Program: Jakub Jan Ryba (1765 - 1815) Česká mše vánoční "Hej mistře..." pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany Kyrie Gloria Graduale Credo Offertorium Sanctus Benedictus Agnus Dei Závěr. Vánoční koncert Bach-Collegia Praha je tradiční hudební akce, která se koná každoročně vždy na Boží hod vánoční 25.12. v kostele sv. Václava na Smíchově v Praze 5.
Na programu je nejznámější vánoční skladba Jakuba Jana Ryby - Česká mše vánoční "Hej, mistře...". Dobře známé a podmanivé melodie Rožmitálského kantora přitahují každoročně množství nadšených posluchačů včetně nejmladší generace. Koncert neodmyslitelně patří k vánoční tradici Městské části Prahy 5. Je vždy obsazen předními českými sólisty a hudebníky, kteří jsou zárukou vysoce hodnotného uměleckého zážitku. Vrcholem koncertu je společný zpěv účinkujících i diváků vánoční písně Narodil se Kristus Pán a varhanní dohra na velké varhany kostela sv. Václava.
Vstupenky: Vstupenky 250 Kč, zlevněné 200Kč (senioři, studenti), děti do 15 let vstup zdarma Předprodej na Goout | ColosseumTicket nebo u členů souboru. Prodej též 1 hodinu před koncertem v místě jeho konání. Vstupenka nezaručuje místo k sezení. Pořádá Bach-Collegium Praha z.s. s podporou Městské části Praha 5.
Publikováno: 9. 4. 2025 Sekce: Koncerty