Kostel Nejsvětější Trojice stojí patrně nejpůsobivější památkou Trhových Svinů a nejbližšího okolí, a nachází se necelé dva kilometry jižně od města. Prokazatelně již v 16. století stála v těchto místech kaple, k níž směřovaly kroky desítek poutníků. Dispozice je založena na centrálním půdorysu a přizpůsobena svatotrojičnímu zasvěcení - stavba má tři oltáře, trojici štítů a věžiček, trojúhelníková okna a obklopuje ji šestiboký ambit se třemi věžicemi.
Unikátní trojboký raně barokní poutní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1698-1712 podle projektu významného italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho při cestě jihozápadně od obce Andělská Hora (Engelhaus). V místech kostela stávala původně dřevěná kaple ze 14. století. Půdorys stavby je symbolický - dle zasvěcení Svaté Trojici; je založen na půdorysu šesticípé hvězdy. Kostel má tři oltáře, tři štíty, tři věžičky a dokonce i trojboká okna.
V interiéru kaple bývalo původně vyřezávané sousoší Korunování Panny Marie, později uctívané jako Nejsvětější Trojice. První písemná zmínka o zdejší kapli pochází z roku 1393. Kolem kaple vedla důležitá cesta přes Stanovice do Bečova. Během husitských válek měla kaple vypálena husity, podle pověsti po požáru kaple v popelu bylo zázračně zachované sousoší Panny Marie. Po konci husitských válek byla dřevěná kaple znovu vystavěna a do kaple byl přenesen obraz Panny Marie z bývalé hradní kaple.
Roku 1708-1710 byl postaven dnešní barokní kostel a jeho nástropní freska Nejsvětější Trojice z roku 1709 je cenným dílem Bonanelly, malířského díla z Českobudějovicka. Na jiných místech byla laterně prováděna výzdoba a ornamenti. Kostel byl postupně zmodernizován a vybaven, například barokní oltář na trojbokém půdorysu byl od pražského sochaře Františka Preisse z doby po roce 1710; dílo ukazuje bohaté zpracování a symboliku Trojice a Ducha Svatého.
V roce 1783 byl strop kostela nově vymalován freskou Nejsvětější Trojice v podobě Uctívání sv. Kříže od Josefa Kramolína. Dne 9. srpna 1783 došlo nařízením císaře Josefa II. k rušení řeholních řádů a trinitáři museli z Andělské Hory odejít; poutní kostel byl opuštěn a chátral. Na počátku 19. století byl kostel vyloupen a odcizeny votivní předměty. Před rokem 1842 byl prostor mezi kostelem a obvodovou zdí areálu přeměněn na obecní hřbitov, a obec Andělská Hora převzala patronát nad kostelem, který prošel rekonstrukcí.
V letech 2004-2005 proběhla celková rekonstrukce zchátralého kostela pod dohledem Národního památkového ústavu a za finanční podpory Ministerstva kultury ČR ve výši 23 milionů Kč. Dne 8. července 2006 následně proběhlo otevření obnoveného kostela pro veřejnost. Kostel dnes slouží jako kulturní a společenské centrum, je zde provozována obřadní síň a výstavní prostor. Barokní jednolodní kostel se zkosenými nárožími na půdorysu rovnoramenného trojúhelníka o hraně 15 m má nízkou šindelovou střechu a trojbokou sloupkovou zvoničku na vrcholu.
Ve zkosených nárožích bývaly původně tři obdélné vchody s kamennými portály; dva byly zazděny a zůstal jen severní vchod. Stěny kostela jsou prolomeny třemi velkými obdélnými okny s ostěním; vnější stěny jsou členěny pilastry na vysoké trnoži. Vnitřní prostor je plochostropý, krytý fabionovým stropem. Strop byl původně zdoben freskou Nejsvětější Trojice a nad hlavním vchodem se nacházel výjev Ukřižovaného Krista, dnes však částečně restaurován.
Unikátní trojboký oltář od Františka Preisse a hlavní oltář Svaté Rodiny s bohatým rámcem z 18. století zůstaly v historii významnými částmi výzdoby; jednotlivé oltáře nesly zejména motivy Nejsvětější Trojice a výjevy z Bible. Nástavce oltářů představovaly výjevy a symboly Trojice, Ducha Svatého a Svaté Rodiny; zničený hlavní oltář byl nahrazen malovaným obrazem, který zachycuje původní podobu trezoru oltáře. Na severozápadní stěně byla dřevěná soška sv. Anny Samétřetí a na třetím oltáři Panna Marie s Ježíškem v klíně, s rodovým znakem donátora.
Kruchty nad vchody a varhany z roku 1753 od Johann Paula Trampela z Adorfu zněly v interiéru, a desky s chronogramy připomínaly zřízení varhan hrabětem Ludwigem Hartigem a farářem Franzem Felixem Frankem v roce 1753. Ve zvoničkách původně visely dva zvony, z nichž větší a starší nesl jméno hraběte Humberta Černína a letopočet 1673; starý inventář z roku 1737 uvádí tři zvony.
Až do 20. století se kolem kostela rozkládal areál trojúhelníkového půdorysu s šikmými rohy; v novodobých dějinách byl kostel vystaven ničivým vlivům a zvažována jeho demolice kvůli výstavbě metra, ale nakonec byl zachráněn. Dnes sem mohou přijít návštěvníci a obdivovat nástěnné malby z roku 1779. Od roku 2009 využívá kostel řeckokatolická farnost pro věřící ze Slovenska či Ukrajiny. Kostel stojí na místě zrušeného židovského hřbitova a svou symbolikou trojice vyjadřuje duchovní význam místa.
Hlavní rysy a architektura
- půdorys trojúhelníku s trojlodím a kopulí nad hlavní věží
- centrální půdorys svatotrojičního zasvěcení s třemi oltáři a třemi věžičkami
- fabionové stropy a nástropní fresky z 18. století
- barokní oltáře s reedicí původní výzdoby a sochařskými díly
Historický vývoj a záchrana
Historie kaple sahá do 14. století; v 16. století stála kaple, ke které směřovaly poutníci, a v letech 1708-1710 byla postavena dnešní barokní stavba. Po druhej světové válce kostel chátral a byl zapsán na státní seznam kulturních památek; v 90. letech prošel postupnou rekonstrukcí. V době renovace a rekonstrukce došlo k obnově stavu interiéru a exteriéru, a 8. července 2006 byl kostel otevřen pro veřejnost. Kostel dnes slouží jako kulturní a společenské centrum.
Oltáře a výzdoba
Nástropní freska Nejsvětější Trojice od Josefa Kramolína (1783) byla v roce 1905 překryta malbou Josefa Zimmermanna; nad hlavním vchodem visel výjev Ukřižovaného Krista. V kostele se nachází hlavní oltář Svaté Rodiny a dva postranní oltáři; na severozápadní stěně byla dřevěná soška sv. Anny Samétřetí a další sošky s rodovými symboly donátorů. Kruchty nad vchodem a varhany z roku 1753 dodávají interiéru výrazný barokní charakter.
Stavba je chráněnou památkou a díky rekonstrukci získala opět plnou funkci kulturního a společenského centra, kde se pořádají mše a benefiční koncerty na podporu oprav památky. Kostel je uzavřený pro běžné bohoslužby, ale pravidelně se konají poutní mše svaté a výstavy ve spolupráci s místními institucemi.
tags: #kostel #nejsvetejsi #trojice #pudorys