Kněží, kteří mají děti, musí rezignovat na duchovenský stav, dokonce i tehdy, kdy se sám považuje za způsobilého k plnění této služby. Je to pro nás „nezvratná“ situace - řekl prefekt Kongregace pro klérus.
V rozhovoru pro vatikánská média vysvětlil zásady, kterými se Svatý stolec řídí v případě kněží, kteří jsou otcové. Kardinál Beniamino Stella zdůrazňuje, že základním kritériem je dobro dítěte. Potřebuje totiž od svého otce nejen ekonomickou podporu, ale především „lásku rodičů, náležitou výchovu, zkrátka to všechno co s sebou nese skutečné a zodpovědné otcovství, zejména v prvních letech života“.
Případy, kdy se knězi dovoluje pokračovat ve své službě, jsou velmi vzácné. Týkají se například kněží v pokročilém věku s dospělými dětmi, které již dříve dostali od svého otce ekonomickou, morální a duchovní podporu. Jinou výjimečnou situací je případ, kdy bylo dítě kněze přijato ve stabilní rodině a role otce se ujal jiný muž.
Kardinál Stella přiznává, že jsou duchovní, kteří se stali otci, a přesto nechtějí kněžství opustit. Týká se to zejména situací, kdy citový vztah k matce dítěte vyhasl. „Bohužel jsou biskupové a řádoví představení, kteří soudí, že ekonomické zabezpečení potomstva a přeložení na jiné místo dostačuje k tomu, aby takový kněz pokračoval ve své službě,“ dodal italský kardinál.
Zdůraznil nicméně, že „pokud ve shodě s úsudkem biskupa nebo kompetentního představeného situace žádá, aby kněz na sebe vzal povinnosti plynoucí z jeho otcovství, ale sám nechce prosit o dispens, je takový případ nahlášen na kongregaci s žádostí o propuštění kněze z duchovenského stavu“. Kardinál Stella nicméně ujistil, že případy, kdy kněží prosí o uvolnění z kněžských povinností kvůli dětem, jsou řešeny v přednostních termínech, aby se dotyční mohli co nejdříve ujmout výchovy dítěte.
Klíčové body zásad pro kněze-otce
- Dobro dítěte je hlavním kritériem rozhodnutí.
- Rezignace na duchovenský stav je standardní řešení, i když by kněz mohl splňovat některé povinností.
- Případy pokračování ve službě jsou vzácné a řeší se individuálně.
- Ekonomická podpora sama o sobě nestačí; rozhodující je zodpovědné otcovství a výchova.
- Dispense z duchovenského stavu se řeší po konzultaci s kongregací a biskupem.
- Rychlé vyřizování případů vede k lepší péči o dítě a jeho rodinu.
Celkově Svatý stolec potvrdil, že důsledné postavení otcovských povinností vynucuje opuštění kněžství, pokud to vyžaduje nejlepší zájem dítěte. Zároveň připomíná, že existují výjimečné situace, kde může být dítě integrováno do stabilní rodiny s jiným otcovským vztahem, což může modifikovat další postup.
Možnost soudních a administrativních kroků
V případě, že kněz s otcovstvím žádá o dispens, postupuje se podle předpisů kongregace a vyhotoví se žádost o propuštění z duchovenského stavu. Také se zvažuje, zda jsou vyhověny nároky na povinnosti plynoucí z otcovství, pokud to bude v souladu s rozhodnutím biskupa či představeného.
Preferovaný důraz na rychlou reakci umožňuje dotyčnému knězi co nejdříve ujmout se výchovy dítěte a minimalizovat dopad na dítě samotné. Případy jsou tedy řešeny v přednostních termínech.
