Američtí prezidenti a papežové: zrcadlo vztahů mezi Bílým domem a Vatikánem

Za uplynulý měsíc přibyla na seznam lidí, které americký prezident Donald Trump uráží, hlava katolické církve. Od Trumpa padala ostrá slova a nečekané výroky, zatímco Lev XIV. odmítal jít do hádky a jen vzkázal, že se prezidenta nebojí, a nadále kritizoval tyrany a války.

Papežova slova ale zazněla v kontextu, který je často přehlížen. Lev XIV. byl v době roztržky s Bílým domem v Africe, kde slova proti korupci či drancování nerostných zdrojů směřoval na vlády tamních států. Přesto se nejvíce dotkly ega Donalda Trumpa. Jak spor papeže a Trumpa vznikl a jak probíhá? Co dělal Lev v Africe? A jaké jsou vztahy Vatikánu a Izraele? To vše v nové epizodě Krize, kam tentokrát zavítal také voxpotí „redakční religionista“ Matouš Vencálek.

Trumpova kritika papeže a jeho interpretace vztahů s Vatikánem

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.„Papež Lev je slabý ohledně kriminality a hrozný v zahraniční politice,“ uvedl Trump. Takový postoj papež ani vatikánská diplomacie ale nikdy neuvedli.

„Nechci papeže, který kritizuje prezidenta Spojených států, protože dělám to, kvůli čemuž jsem byl zvolen,“ dodal Trump. Později Trump na Truth Social sdílel obrázek, zřejmě vygenerovaný pomocí umělé inteligence, který ho zachycuje jako mesiáše léčícího nemocné, obklopeného různými následovníky a také symboly Spojených států. Po několika hodinách Trump obrázek bez vysvětlení smazal. Stalo se tak poté, co se příspěvek stal terčem kritiky nejen od opozičních demokratů, ale i od některých Trumpových podporovatelů z řad silně věřících republikánů, kteří snímek označili za zneuctění a šéfa Bílého domu vyzvali, aby ho odstranil.

Později prezident čelil novinářskému dotazu, zda na svém profilu zveřejnil obrázek, kde je vyobrazen jako Ježíš. „Sdílel jsem ho a myslel jsem si, že to jsem já jako doktor a je to spojené s Červeným křížem, je tam pracovnice Červeného kříže, který podporujeme,“ odvětil Trump s tím, že spojení s Ježíšem mohla vymyslet pouze média šířící lživé zprávy. „Právě jsem to slyšel a řekl jsem si: Jak je to mohlo napadnout? Mám to být já jako lékař, který uzdravuje lidi,“ dodal s tím, že pomáhá lidem, aby se cítili lépe.

„Nechci se s ním pouštět do debaty. Nemyslím si, že evangelické poselství má být zneužíváno tak, jak to někteří lidé dělají,“ řekl Lev XIV. na palubě letadla směřujícího do Alžíru. „V dnešním světě trpí příliš mnoho lidí. Zabíjí se příliš mnoho nevinných lidí. A myslím si, že někdo musí vystoupit a říct, že existuje lepší cesta,“ řekl papež. „Trumpovy vlády se nebojím,“ dodal podle agentury ANSA.

Papež a jeho role v mezinárodních otázkách

Papež Lev XIV. v minulosti kritizoval například zadržování migrantů ve Spojených státech ze strany Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Papež také odmítá válku na Blízkém východě, jako ostatně i další konflikty, například na Ukrajině. V pátek papež uvedl, že žádná příčina nemůže ospravedlnit válku. Podle něj Ježíš „nikdy nestojí na straně těch, kteří dříve svírali meče a dnes shazují bomby“.

„Lev by se měl jako papež vzpamatovat, řídit se zdravým rozumem, přestat se podbízet radikální levici a soustředit se na to, aby byl skvělým papežem, a ne politikem,“ uvedl Trump na adresu hlavy katolické církve. Americký prezident dodal, že se mu víc líbí papežův bratr Louis Prevost, protože je příznivcem jeho hnutí MAGA (v překladu Učiňme Ameriku opět skvělou).

Vatikán, Izrael a volební kontext

Papežův americký pas: „Nejsem velkým fanouškem papeže Lva,“ prohlásil dále Trump, podle něj je papež „hodně liberální“, což v americké politické debatě znamená, že je na opačné straně než konzervativci. Trump se také domnívá, že papež „nevěří v boj proti kriminalitě“. Americký prezident v textu na síti Truth Social také podal svou interpretaci loňského konkláve, které zvolilo v květnu papežem amerického kardinála Roberta Prevosta, současného Lva XIV. Podle Trumpa si kardinálové vybrali za papeže Američana, protože se domnívali, že bude lépe vycházet s Trumpem. „Kdybych nebyl v Bílém domě, tak by Lev nebyl ve Vatikánu,“ uvedl Trump.

Analytici poměrů ve Vatikánu naopak poukazovali na to, že americký pas mohl být ve volbě papeže pro Prevosta spíše přítěží. Katolická církev totiž dlouho měla ostych zvolit do svého čela občana země, která je velkou mezinárodní mocností.

Historie setkání papežů a amerických prezidentů

Lev XIV. je prvním papežem v dějinách katolické církve, který se narodil na území Spojených států. Během svého života však dlouho působil i v Peru a před zvolením do čela katolické církve také několik let ve Vatikánu. Konkláve, tedy shromáždění kardinálů, ho zvolilo papežem loni 8. května po úmrtí papeže Františka. Crux Now uvádí přehled setkání amerických prezidentů s papeži a jejich významné momenty.

V 20. století se prvním prezidentem setkavším s papežem stal Woodrow Wilson v lednu 1919. Následovaly schůzky s papeži Benediktem XV. a Janem Pavlem II. Ta druhá se stala součástí širších diplomatických snah Spojených států o zapojení Vatikánu do mezinárodní politiky. Kennedy svým způsobem reagoval na katolickou identitu Ameriky a odluku církve od státu, zatímco Pavel VI. byl prvním papežem, který navštívil Spojené státy v roce 1963.

Roku 1982 Ronald Reagan navštívil Vatikán a obě strany vnímají setkání jako výjimečné v kontextu boje proti komunismu. Později Carter, Bush starší i mladší, Clinton a další uváděli krátkodobá či dlouhodobá setkání, která často kombinovala témata míru, migrace, uprchlíků a mezinárodních krizí. Jan Pavel II. se během svého pontifikátu setkal s prezidenty USA téměř dvacetkrát, z nichž nejvíce zůstává 6 návštěv u Bushe mladšího.

Naposledy se Lucie papeže Františka a Obamu setkali v roce 2014 v rámci diplomatických i humanitárních témat; tehdy papež vyzval USA k ukázání příkladu v otázkách uprchlíků, změn klimatu a péče o chudé. Právě tato kontinuita diplomatického dialogu ilustruje, že vztah mezi Vatikánem a USA má dlouhou historii, která překračuje jednotlivé výměny slov či konflikty.

infografika vztahů papežů a prezidentů

Pope attends concert, meets Czech President Vaclav Klaus

tags: #americti #prezidenti #a #papez