Vybrali jste si apartmán, pokoj nebo rekreační dům v Orebicu. Nyní si vyberte letní večer nebo časné ráno, podzim nebo jaro, abyste vystoupali nahoru a došli ke klášteru Panny Marie Andělské, který se nachází 150 metrů nad mořem. Asi si řeknete, že to není tak vysoko, ale výhled, který vás shora přivítá, patří k těm, které si budete pamatovat do konce života. Pod nohama vám bude ležet Pelješský průliv, ostrovy Korčula, Mljet a Lastovo, pod Lady Cempresada, známá lesní nádrž Orebič. Zde můžete spatřit tančící stromy pobřežní a aleppské borovice, cypřiše, borovice, olivy a rohovník.
Konvent je postaven v 16. století v goticko-renesančním slohu. Má hlavní budovu se čtyřmi křídly a kostel se zvonicí. Historicky je známá skutečnost, že námořníci z celého Dubrovnického kraje zastavovali své lodě pod konventem, aby jim františkáni dlouhým zvoněním kostelního zvonu požehnali plavbu. Konvent je po staletí navštěvován mnoha turisty a v kostele se pravidelně konají mše svaté.
Františkánský klášter a kostel jsou dominantními památkami Orebiče. Dominantou Orebiče je goticko-renesanční františkánský klášter s kostelem Panny Marie Andělské (Gospa od Andjela) z 15. století, který se tyčí nad městem ve výšce 150 metrů. Ve svahu ještě nad tímto klášterem stojí gotický mariánský kostel přestavěný v době baroka Gospa od Karmena. K vidění jsou zde antické sarkofágy a pozůstatky městské lodžie a domu, kde sídlil dubrovnický místodržící, ale také obrovské a velmi staré cypřiše. Za návštěvu stojí i farní mariánský kostel (župna crkva Marije Pomoćnice kršćana), jenž byl postaven v 19. století.
Přesně tak to totiž vypadá v Orebiči. Toto nádherné přístavní městečko naleznete na tzv. Hledáte ubytování v Orebići? Toto letovisko má velmi přívětivé klima, před větrem ho totiž chrání okolní hory. Naproti městečku navíc leží ostrov Korčula a s jeho hlavním městem je Orebič spojen pravidelnou a frekventovanou trajektovou dopravou. První zmínky o poloostrově Pelješac pocházejí z období antického Řecka. Římané sem začali pronikat v polovině 3. století př. n. l. a založili zde provincii s názvem Ilýrie. Mezi lety 874 a 900 byla celá Dalmácie nezávislým knížectvím. Poté se ale stala součástí Chorvatského království a Uher.
Od 10. Do roku 1333 poloostrov Pelješac vlastnili Srbové, od nich je koupila Dubrovnická republika. V 17. století si celou Dalmácii kromě Dubrovníku přisvojili Habsburkové, o devět let později však Pelješac obsadil Napoleon, takže se později stal součástí jeho Ilyrských provincií. Habsburkové ho získali zpět až po Vídeňském kongresu. V roce 1867 byl poloostrov přičleněn k předlitavské části habsburské říše. Po 1. světové válce se Pelješac stal součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozdější Jugoslávie).
Během 2. světové války ho dočasně obsadili Italové, následně opět patřil Jugoslávii, a to až do jejího rozpadu v roce 1991. Františkánský konvent s kostelem Zvěstování Panny Marie je jednou z nejvýznamnějších památek města Orebič. Ovšem přesné datum příchodu minoritů do Chebu není známo. Klášter však musel být založen před rokem 1247, neboť právě k tomuto roku je připomínán první kvardián chebské minoritské komunity, jímž byl bratr Eberhard. O devět let později pobýval v již postaveném klášteře řezenský biskup Albrecht.
Ačkoliv jsou známi alespoň zakladatelé kláštera, Honigar Schmidl ze Seebergu a Hecht z Podhradu, o podobě původní románské stavby konventu a kostela mnoho nevíme, protože při velkém požáru města na jaře roku 1270 byl klášterní komplex zcela zničen. Patnáct let po zničení prvních budov byl v lednu 1285 řezenským biskupem Heinrichem za účasti římského krále Rudolfa I. Čtyři dny po tomto slavnostním aktu, tedy 30. ledna 1285, zde byli oddáni český král Václav II. Nový trojlodní svatostánek s poměrně hlubokým presbyterářem se ve své původní slohově jednotné gotické podobě, nepočítaje několik menších pozdějších stavebních zásahů, dochoval do dnešní doby.
Kostel Zvěstování Panny Marie je součástí areálu františkánského kláštera, nacházejícího se v prostoru mezi Františkánskou ulicí a Velehradskou třídou. V letech 1950-1990 filiálním kostelem farního kostela sv. Věž kostela byla postavena až v roce 1688 jako součást konventní kvadratury. K původnímu baroknímu vybavení kostela z první poloviny 18. století patří kazatelna, kaple s oltářem sv. Jana Nepomuckého bohatě zdobená štukami z dílny Baltazara Fontany a kartuší s portrétem sv. Jana Nepomuckého. Dále dřevěné skříně v sakristii zdobené drobnými olejomalbami a portréty světců, na chóru pro řeholní bratry jsou dochována dubová sedadla z roku 1721, vyzdobená řezbami. Je zde rovněž malý oltář s obrazem dvanáctiletého Krista putujícího do Jeruzaléma.
Vpravo od vchodu je do zdi zasazena pískovcová deska v bohatě zdobené kartuši od Baltazara Fontany. Latinský text připomíná vysvěcení kostela po jeho celkovém dokončení dne 6. Do zdi kostela byly zasazeny dva náhrobky z roku 1499: Mikuláše Něpra z Vojslavic a jeho bratra Václava. Dnes jsou z větší části zakryty představěnými zpovědnicemi. Podobně je tomu u náhrobku z červeného mramoru, který patří manželce Václava Kulíška Julianě a jejím třem synům a jedné dceři, z roku 1615.
U vchodu do kostela po pravé straně stojí raně barokní kamenná křtitelnice s andílky u paty podstavce, užívaná jako kropenka, pochází z první poloviny 17. století. Klenbu kostela zdobí barokní fresky, restaurované v roce 1904 Jožou Uprkou, které zpodobňují Korunování P. Marie, Immaculatu, sv. Františka v ohnivém voze, sv. Františka klečícího pod křížem. Nad kruchtou přijímá sv. přelom 15. a 16. S budováním kostela bylo započato na přelomu 15. a 16. století. Kolem roku 1543 byl stavební vývoj v důsledku odchodu františkánů z města ukončen. V roce 1605 se uvádí, že stavba kostela je nedokončená, zdi neomítnuté a uvnitř se nachází 6 nedohotovených kamenných sloupů.
Lze předpokládat, že v nejrannějším údobí byl z kostela dokončen presbytář, obvodové zdivo lodi včetně hlavního vstupního portálu a především stupňovitý štít, patrný na vedutě města z roku 1670. V roce 1612 klášterní kronika uvádí obnovu konventu a zaklenutí kostela, avšak teprve na potvrzení městské rady z 28. 10. 1636 se chrám označuje za úspěšně podruhé opět vystavěný. Z původní gotické stavby zůstaly jen obvodové zdi s opěrnými pilíři a vstupem a štítová zeď s gotickým pískovcovým portálem s žebry (hlavní vstup). Zaklenutí stropu bylo provedeno barokní valenou klenbou s výsečemi a v presbyteriu plackou.
Kostel byl poškozen požárem 16. 4. 1643, v roce 1647 prudký vítr zbořil štít kostela a samostatně stojící zvonici. Zřícené konstrukce následně prolomily chrámovou klenbu. Další pohromu přinesl požár 24. 4. Obnova trvala až do roku 1688. Následkem požáru a výbuchu Červené věže dne 2. 7.. V první polovině 18. století byly v kostele zřízeny kaple P. Marie Bolestné a kaple sv. Antonína Paduánského, v roce 1736 byl odstraněn gotický stupňovitý štít, postavena nová předsíň a kostel byl nově zastřešen. V roce 1737 byla dokončena obnova věže a téhož roku byl kostel posvěcen. Souběžně byly prováděny práce na vybavení chrámu.
Orebič je město a populární letovisko na ostrově Pelješac. Orebić leží v na jihozápadním pobřeží v úpatí hory sv. Ilije v nadmořské výšce 961 m n m. Historie a památky. Obec Orebić byla založena na konci 15. a začátku 16. století na území tehdejší republiky Dubrovník. Původním názvem obce bylo Trstenica, jak se dosud jmenuje potok, zátoka i fotbalový stadion. Své jméno Orebić získal v roce 1586 po místním šlechtickém rodu, jehož členové byli důležití námořní kapitáni a obnovili hrad uprostřed vesnice a nazvali ho právě Orebić.
Od 14. do 19. století jsou lodě z Pelješacu stále důležitější pro Dubrovník, díky čemuž jejich majitelé získávali na síle a začali investovat do společných plaveb. V Orebiči v budově bývalé radnice lze navštívit námořní muzeum. Městečko bylo střediskem mořeplavby a stavby lodí. Asi 2 km západně od města turisté mohou navštívit goticko-renesanční františkánský klášter z 15. stol. s řadou cenných uměleckých děl. Koupání a pláže Orebić. Lákadlem pro rekreanty je písečná pláž Trstenica, u hotelového komplexu je oblázková pláž stejně tak jako v zátokách Perna, Kučište, Viganj na západ od Orebiče. V blízkosti pláží je dostatek vegetace poskytující příjemný stín. Trajekt vyráží každý den (Po - Ne) z Orebić - Dominče, první spoj cca kolem 00.30 hod ranní a poslední spoj tímto směrem je cca 22.30 hod. Odjezd (spojení Dominče - Orebić), (Po - Ne), první spoj v cca 00.01 - poslední spoj cca 22.00 hod. 16.
Andělé zachyceni kamerou v kostele sv. Jana Brebeufa v Niles, Illinois
tags: #frantiskansky #kostel #panny #marie #orebic