Dobrotivý obraz Panny Marie Pomocné ze Skoků, označovaný dříve též jako "pasovský obrázek" a později v českém prostředí i jako "panenka skákavá" - skocký obraz, namaloval v roce 1717 na objednávku zakladatele skocké kaple Adama Lienerta toužimský malíř Johann Wolfgang Richter. Práce mu trvala 8 dnů a dostal za ní zaplaceno 9 zlatých. Předlohou obrazu byl oltář se zázračným obrazem Panny Marie Pomocné z německého Pasova. Skocký obraz měl původně obdélný formát, později, po přenesení do nově zbudovaného kostela v roce 1738 bylo plátno upraveno do dnešní podoby a obraz byl opatřen plechovou pozlacenou korunkou posázenou umělými kameny. V roce 1733 byl skocký obraz P. Marie Pomocné z Pasova římskokatolickou církví uznán za obraz dobrý a dobrotivý. Obraz byl instalován na závěsech, které umožňovaly jeho posouvání během poutních mší z dřevěného rámu na přední stěně oltáře na stěnu zadní, kde byl přístupný poutníkům. Dnes je vzácný obraz ochraňován v konventní kapli kláštera premonstrátů v Teplé. V roce 2011 proběhlo restaurování obrazu a současně byla vytvořena jeho věrná kopie pro klášter trapistů Matky Boží v Novém Dvoře. Barokní plátno bylo zrestaurováno Zdeňkou a Janem Reinerovými z Prahy. Při tom byla pod novodobými přemalbami a opravami znovu odkryta i původní signatura autora I. W. R. Obraz Panny Marie Pomocné z Pasova.
Roku 1611 přivezl pasovský knížecí biskup arcivévoda Leopold Rakouský do svého rezidenčního města obraz Boží rodičky něžně objímají dítě, dílo Lucase Cranacha staršího, jednoho z nejvýznamnějších německých malířů renesance. Děkan pasovského dómu, Marquard svobodný pán ze Schwendi, nechal v roce 1620 zhotovit dvě kopie tohoto obrazu u pasovského malíře Pia. Jednu z nich pak nechal zavěsit do dřevěné kaple ve své zahradě na úpatí dnešního Mariánského vrchu. Po opakovaných viděních andělů dospěl k přesvědčení, že tato souvisejí právě s tímto obrazem a tak se roku 1622 rozhodl kapli s obrazem přemístit na vrchol kopce a zpřístupnit ji pro všechny věřící.
Během tureckého obléhání Vídně v roce 1683 v Pasově pobýval císař Leopold I. Habsburský. Císařský pár se pak denně modlil před obrazem za porážku Turků. Křesťanská aliance s „mariánskou pomocí“ vybojovala vítězství a obraz se stal státním ochranným obrazem habsburské monarchie. Na znamení díků byl ve Vídni postaven kostel Panny Marie Pomocné a papež Inocenc XI. zavedl svátek jména Panny Marie, slavený 12. září.
Příliv poutníků a prosebníků způsobený četnými zázraky a vyplněnými přáními prosebníků si vynutil v l. 1624-1627 stavbu nového poutního kostela Marie Pomocnice. Stavitelem byl pasovský mistr Francesco Garbanino, zřejmě z okruhu umělců z Tessiny, kteří tehdy přinesli do Bavorska barokní umění. Věže byly zastřešeny v roce 1665. Velmi záhy se stal tento nový kostel mimořádně oblíbeným poutním místem. Při kostelu byl pak založen klášter a hospic řádu kapucínů, kteří zde zajišťovali duchovní službu, u kostela je také pramen sv. Anny.
Od roku 1628 vede z města ke kostelu krytá chodba se schodištěm o 321 schodů. V letech 1803-1890 byl kapucínský klášter zrušen. Navštívení Panny Marie označuje biblickou novozákonní událost popsanou v Lukášově evangeliu (Lk 1, 40-56). Jedná se o setkání těhotné Panny Marie s její příbuznou Alžbětou, která rovněž čekala dítě - budoucího Jana Křtitele.
Alžbětino těhotenství, navzdory její dřívější neplodnosti, bylo vnímáno jako zázrak a Maria ho nejspíš vnímala i jako potvrzení svého zázračného těhotenství. Při tomto setkání zazněl Mariin chvalozpěv Magnificat, který je součástí významných křesťanských modliteb dodnes.
Svátek Navštívení Panny Marie se slaví 31. Setkání dvou obyčejných žen na obyčejném místě - setkání Marie a Alžběty. Obyčejný pozdrav se stává neobyčejným. Uvedené informace popisují historický vývoj a liturgické zařazení svátku, včetně přemístění slavení na 31. května a jeho završení měsícem zasvěceným Panně Marii.
Navštívení nám připomíná druhé tajemství svatého růžence: "s kterým jsi Panno Alžbětu navštívila." Máme před očima Mariinu věrnost Božímu plánu. Její spěch do hor k starší příbuzné, která také čeká syna, se má stát vzorem pro službu druhým.
Maria nesla posvěcení svému příbuznému, který se měl narodit, aby jednou působil jako předchůdce Božího Syna. V Judských horách jeho narození očekávala Alžběta, manželka kněze Zachariáše, který v té době byl němý, protože neuvěřil Božímu zaslíbení zvěstovanému skrze anděla. Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem a zvolala velikým hlasem: Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého.
Maria řekla: Velebí má duše Hospodina a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici. Tento chvalozpěv je považován za nejkrásnější chvalozpěv v celém Písmu a slouží jako školu modlitby pro věřící.
V závěrečných pasážích textu se připomíná význam víry a lásky v církevním životě: „Chval Pána za to, co vykonal pro tebe, pro tvé drahé i pro nás všechny.“ Žádá se o citlivost k znamením Božích darů a o žití ve víře, která se projevuje službou druhým a šířením radosti z Boha.
Rovněž se uvádí, že Magdalena a další historické průvodní texty připomínají různá liturgická a historická spojení s Navštívením Panny Marie a jeho významem pro poutě a mariánskou úctu v českém prostředí.
POUTNÍ MÍSTA: Kostel Navštívení Panny Marie v Horní Polici
tags: #panna #marie #z #navstiveni