Na řece Teplé, v Tepelské vrchovině na západě Čech, leží nedaleko Mariánských Lázní město Teplá a klášter Teplá s jubilejním chrámem - kostelem Zvěstování Panny Marie. Klášter byl založen v roce 1193 českým šlechticem Hroznatou, který krátce poté povolal premonstrátské řeholníky z pražského Strahova; jeho příběh souvisí s třetí křížovou výpravou pořádanou Jindřichem VI. a s jeho dispensem z roku 1191, po kterém Hroznata slíbil založit klášter.
Na přelomu století Hroznata vstoupil do tepelské kanonie a stal se členem řádu; řádové roucho přijal přímo z rukou papeže Innoncence III. Jako zakladatel kláštera zůstal nadále správcem klášterního majetku. Když byl během kontrolní cesty po hranicích panství zajat loupeživými rytíři, odmítl zaplatit výkupné. Ve vězení zemřel 14. července 1217. Tradiční úcta k Hroznatovi byla posílena blahořečením 16. září 1897 a svátek blahoslaveného Hroznaty je dodnes slaven 14. července.
H letošní noc kostelů s podtitulem odvaha věnujeme osobnosti opata Heřmana Josefa Tyla O. Klášterní kostel tepelského premonstrátského kláštera je původně románskou stejnolodní bazilikou s dvouvěžovým průčelím, příčnou lodí a dvěma apsidami a patří mezi největší a nejstarší objekty tohoto typu na našem území. Jeho stavba byla ukončena kolem roku 1232, kdy byl slavnostně vysvěcen. Současná podoba kostela je výsledkem úprav provedených v období od konce 13. do první poloviny 20. století; renesance zde dnes nalezneme spolu se všemi stavebními a uměleckými slohy od románského po historismus.
Výzdobě chrámového interiéru dominují barokní truhlářské práce, bílé štafírované a zlacené sochy, oltáře z umělého i pravého mramoru a pestré nástropní malby. Dvě kruchty nesou funkční barokní varhany; v severní kapli se nachází novorománský oltář s relikviářem zakladatele kláštera bl. Hroznaty, vprostřed kněžiště kamenná románská rakev, v níž byl světec pohřben, a v severním rameni příčné lodi jeho sochařský epitaf. Kostel je patrně největší galerií děl význačného barokního sochaře F. I. Platzera.
Chrám má pět zvonů v průčelních věžích a malý zvonek v sanktusové věžičce nad presbytářem; na fasádě lze kromě množství románských a gotických detailů spatřit i pozůstatky barokních slunečních hodin. Klášterní kostel Zvěstování Páně plní zároveň funkci farního kostela farnosti Klášter Teplá a jeho duchovním správcem je vždy člen Kanonie premonstrátů Teplá. Kostel Zvěstování Páně je místem posledního odpočinku patrona plzeňské diecéze, bl. Hroznaty.
Kostel se nachází naproti hlavní vstupní bráně areálu; turistům je mimo dobu konání mší a církevních obřadů přístupný v rámci návštěvní prohlídkové trasy od února do prosince.
- Stavba a historický vývoj: románská bazilika s dvouvěžovým průčelím, příčnou lodí a apsidami; konec výstavby kolem roku 1232; následné úpravy od konce 13. století do poloviny 20. století.
- Umění a výzdoba: barokní interiérové prvky, oltáře z mramoru, sochařská díla F. I. Platzera, nástropní malby, barokní truhlářské práce.
- Architektonické detaily: pět zvonů, pozůstatky barokních slunečních hodin na fasádě, novorománský oltář a relikviář v severní kapli.
- Hroznata a tradice: zakladatel kláštera, blahořečený v roce 1897, v paměti dnešních poutníků i farníků.
Mezi související památky a lokace v regionu patří i další kostely a kapličky v okolí Teplé a v blízkém regionu, které ukazují bohatou sakrální architekturu Západních Čech. Kostel Zvěstování Páně je místem posledního odpočinku bl. Hroznaty a slouží jako duchovní centrum tepelské komunity, kterou vede kanonie premonstrátů Teplá.
V rámci návštěvnických tras mohou turisté poznat i historické rámce, které propojují klášter Teplá a chrám Zvěstování Páně s významnými osobnostmi české historie a církevního života ve středověku i v novověku.
KLÁŠTER TEPLÁ - premonstrátský klášter
Text se částečně dotýká i praktických informací pro návštěvníky: chrám je součástí farnosti Teplá a návštěvníky provází prohlídkové trasy mimo mši či bohoslužby; chrám je otevřený od února do prosince.
Klášter Teplá a kostel Zvěstování Páně nabízejí bohaté spojení mezi historií formující architekturu, umělecké chvilky baroka a duchovním odkazem bl. Hroznaty. V městské paměti i v liturgickém životě zůstává důležitá role premonstrátského řádu v regionu a připomíná význam křížových cest a císařských dispens pro založení kláštera.