Při nedělní modlitbě Anděl Páně papež František hovořil o tom, že Vánoce nám připomínají, že Bůh vždy najde způsob, jak oslovit každého člověka, ať je kdekoli a otevírá okna světla i v nejtemnějších nocích lidstva. Papež na svátek sv. Během promluvy při modlitbě Anděl Páně na svátek svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka, papež František vyzval věřící, aby si položili otázku, zda se zajímají o ty, kteří jsou dnes pronásledováni pro svou víru, a zda se za ně modlí. „Pán ve svém nekonečném milosrdenství vždy odpouští,“ uvedl Svatý otec během polední promluvy Anděl Páně v den svátku svatého Štěpána. Papež František dnes na Boží hod vánoční pronesl poselství z centrální lodžie baziliky svatého Petra. Na závěr udělil své požehnání „Urbi et Orbi“.
Při dnešní polední modlitbě Regina Coeli, která o Velikonocích nahrazuje modlitbu Anděl Páně, se papež František zamýšlel nad Kristovým zmrtvýchvstáním. „Víra ve vzkříšení Ježíše a naděje, kterou nám takto přinesl, je tím nejkrásnějším darem, který křesťan může a musí nabídnout svým bratrům a sestrám,“ pronesl k davu na Svatopetrském náměstí a vyzval přítomné, aby třikrát za sebou zopakovali slova „Kristus vstal z mrtvých“. Římský biskup také opět vyzval mezinárodní společenství, aby podniklo kroky proti vyvražďování křesťanů v některých částech světa. „Doufám, že mezinárodní společenství nezůstane němé a nečinné před takovými nepřijatelnými zločiny, které představují znepokojivou erozi nejzákladnějších lidských práv. Upřímně doufám, že mezinárodní společenství to nebude přehlížet,“ řekl František z okna Apoštolského paláce. Učinil tak u příležitosti uzavření pouti hnutí Shalom, která skončila dnes v Římě, a jejímž cílem bylo zvýšit povědomí o pronásledování křesťanů ve světě.
Přinášíme celou promluvu, kterou papež František pronesl ve čtvrtek v Assisi. Ve Svatém roce milosrdenství a u příležitosti 800. výročí porciunkulových odpustků komentoval papež podobenství z evangelia a správci, jemuž byl odpuštěn velký dluh (Mt 18, 21-35). „Jako Bůh odpouští nám, máme také my odpouštět tomu, kdo nám škodí. Je to odpouštějící pohlazení. Odpouštějící srdce. Srdce, které odpouští, hladí,“ řekl František.
Přes výše uvedené, promluva se dále věnuje odpuštění, modlitbě a smíření. „Odpouštět je těžké. Zamysleme se nad tím, co nás to stojí, když máme někomu odpustit. Zde v Porciunkuli k nám vše promlouvá o odpuštění!“
Promluva dále vyzývá k tichu před Spasitelem a k modlitbě: „V tomto Svatém roce milosrdenství je ještě zjevnější, jak může cesta odpuštění skutečně obnovit církev a svět.“ Dále papež vyzývá: „Nabízet dnešnímu světu svědectví o milosrdenství je úkol, kterému se nikdo nesmí vyhýbat.“
Na závěr se odvolává na 1. čtení, 2. čtení a Evangelium: „Zachovejme naději v Kristově vzkříšení, které je svědectvím Boží věrohodnosti a lásky.“ Promluva obsahuje také výzvu k modlitbám a k zapojení se do misijního díla církve.
Mírné srdce | Svatý František z Assisi
Vzkříšení jako základ křesťanské identity a mise
Promluva zdůrazňuje, že Kristovo zmrtvýchvstání je nezpochybným důkazem pravdivosti a božské věrohodnosti Ježíše. Že On byl ukřižován, je jisté, ale vzkříšení potvrzuje, že Bůh se k Němu přihlásil a že Ježíš je Pánem všech časů a dějin.
Vzkříšení ukazuje, že církev pokračuje v Ježíšově službě naděje, a to prostřednictvím misijního úkolu k šíření evangelia mezi národy. Promluva vyzývá k obnově misijní konverze a k hledání způsobů, jak být misijní církví pro uzdravení světa plného konfliktů.
Je důležité, aby evangelizace nebyla jen slova, ale konkrétní životní svědectví a skutky lásky: „dát nový hlas naději“ a být nositeli světla i v nejtemnějších chvílích lidstva.
V závěru stolů a promluví papež vybízí ke zpovědi a pokoře, k odpuštění bratřím i k modlitbě za misie a pronásledované křesťany.
Klíčové myšlenky pro součásti článku
- Vánoce připomínají Boží oslovení každého člověka a světlo i v temnotách lidstva.
- Odpouštění jako cestovní princip k ráji a k jednotě církve; „jak Bůh odpouští nám, tak my odpouštějme druhým“.
- Vzkříšení Ježíše Krista je potvrzením pravdy a motorem misijní činnosti církve.
- Svět potřebuje svědectví o milosrdenství, odpuštění a naději pro pronásledované a utlačované národy.
- Pozvání k misijní synodalitě a aktivní účasti laiků, rodin a mládeže na evangelizačním díle.
Podtrženo, že velká část promluv patří k modlitbám a liturgickým obřadům spojeným s Velikonocemi a významným postním a velikonočním cyklem, který připomíná Krista jako hlavu a srdce církve a její misi v světě.