Amienská katedrála Notre-Dame d'Amiens, nacházející se v Amiens v departementu Somme v regionu Hauts-de-France, je katolickou stavbou zasvěcenou Panně Marii a je hlavní katedrálou diecéze Amiens. Její výstavba začala ve 13. století souběžně s katedrálami v Reims, Bourges a Beauvais a její rozměry z ní činí největší chrám ve Francii z hlediska vnitřních objemů.
Hlavní loď má výšku 42,5 m a objemově by se do katedrály vešla pařížská Notre-Dame dvakrát. Kostel kombinuje několik gotických slohů: klasický pro loď, rayonnant pro chórové partie a flamboyant pro růžová okna, severní věž, Beau Pilier, kůr a chórové ohrady. Většina původního vitrážového skla sice dnes chybí, nicméně katedrála je proslulá 13. století gotickými sochařskými díly, židlovými lavicemi a vnitřním peklentím zdobením.
Společná historie a architektura Amiens byly obohaceny o polychromii, která se v minulosti objevovala na portálech i na sochařských výzdobách; dnes se díky obnovám znovu probouzí světle a barvy, a to zejména prostřednictvím programu Skertzo, který kombinuje světelné projekce s hudbou. Katedrála byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1981 a je také součástí Cest Svatojakubských poutníků. V prostoru analytické výzdoby si návštěvníci mohou všimnout bohaté světelné kompozice, která prostor zhmotňuje a organizuje.
Interiér Amienské katedrály je světlý a vzdušný; hlavní loď je dlouhá 145 metrů a chórové části jsou vizuálně i prostorově propojené se vzorem labyrintu na podlaze. V chóru dominuje 6dílné kružby a růžice, zatímco boční lodě doplňují polychromované reliéfy ze 16. století. Dlažba hlavní lodi z bílo-černých dlaždic vytváří ve středu labyrint, kterým poutníci kdysi kráčeli na kolenou. Obrovskou ikonou chrámu je Plačící anděl ze 17. století nacházející se v ambitu za barokním oltářem.
Portály západního průčelí jsou považovány za mistrovská kamenosochařská díla; na levé straně stojí socha svatého Firmina, který podle legendy přinesl křesťanství do pikardské oblasti ve 4. století. Zásluhou hlavních portálů a následných architektonických prvků je katedrála příkladem nejvýznamnějšího vývoje fransouzské vrcholné gotiky spolu se souběžnými katedrálami Chartres a Reims.
Kompaktní historický kontext Amiens zahrnuje významné období renesance a moderní doby. Město, asi 115 km severně od Paříže, vzniklo již před římskou érou jako Samarobriva; v Pozdní antice zde pobýval Julius Caesar a bylo sídlem biskupství od roku 287. Stavba samotné katedrály byla zahájena v roce 1220 za vlády krále Filipa Augusta a byla dokončena kolem roku 1259; severní věž byla dokončena v 15. století a průčelí ukazuje bohaté sochařské výzdoby a portály s postavami starozákonních králů a dalšími náměty. Hlavní vstup do katedrály je od západu s trojkřídlovými věžemi a čtyřmi opěráky, které rámují tři bohatě zdobené prostory a galerii králů s obrovskou kamennou růží nad nimi.
Historie a polychromie v kontextu světa světového dědictví
V polovině 20. století a zejména na konci 20. století došlo k uvědomění si významu barevného a polychromního původu kamenných fasád a sochařských výzdob. Před staletími byly katedrály bílé jen jako krátké období a barevné motivy se objevovaly v interiérech a na fasádách, kde polychromie vytvářela vztahy mezi kamennou konstrukcí a sochařskou výzdobou. V interiéru byly vitráže spojeny do harmonické souvislosti a architektura byla považována za živou pokladnici barev, která prostor zřetelně organizovala.
Amienské posílení v polychromii a světlu pokračuje i dnes díky partnerství s projekty, jako je Skertzo, a díky obnovám, které znovu oživují barevné portály s projekcemi a zvukem. Do Amiensu se díky evropským projektům Interreg IIIA a dalším iniciativám dostává nový světelný program, který nabízí večerní představení od 15. června do 30. září zdarma a zintenzivňuje turistický ruch.
V rámci srovnání s Rouenem, Canterbury a Rochesterem se Amiens řadí mezi nejvýznamnější příklady gotické architektury s bohatou ikonografií, která odkazuje na společenství poutníků a duchovní význam registrací světla a barev. V Rouenu, kde fasády stávají zrcadlem světla a změn, se projektové intervence zaměřují na barevné variace pod vlivem denního světla a atmosféry města. Canterbury a Rochester na Ostrově doplňují obraz západní gotiky prostřednictvím kombinace historických prvků a moderních světelných projektů.
Notre-Dame d'Amiens tak představuje velkolepý a komplexní pohled na to, jak barva, světlo a sochařská výzdoba propojují teologii s architekturou a kulturu. Katedrála je nejen architektonickým sklem, ale i historickým svědkem proměn lidových i teologických představ světa, která dokazuje, že polychromie a světlo mohou z katedrál učinit živý organismus plný významů.
Cathédrale Amiens (4K HDR) Specatcle CHROMA 2022
Fakta o stavebních rozměrech: délka katedrály 145 m, výška klenby 45,3 m, šířka hlavní lodi 12,15 m, zastavěná plocha 7 700 m² a objem asi 200 000 m³. Rozestupy sloupů a prostorová harmonie z ní dělají jedno z nejzásadnějších děl francouzské vrcholné gotiky. Uvnitř se nachází labyrint na podlaze, dva bronzové náhrobky ze 13. století a bohaté korunaře, které dotvářejí posvátný a zároveň poetický charakter chrámu.
Lokální turistika a architektonické dědictví v Amiens a jeho okolí se konzervují a rozvíjejí skrze programy, které propojují historii s moderní technologií a multimediálními prvky. Pozoruhodné je, že katedrála uchovává relikvii lebky Jana Křtitele, kterou lze vidět ve svatostánku v období od Velikonoc do října. Audioprůvodce nabízí návštěvníkům možnost hlouběji poznat interiér a jeho bohatou ikonografii.