Nanebevstoupení Páně: oslavené lidství a návaznost na Svatodušní svátky

Čtyřicátý den po Zmrtvýchvstání slaví církev Ježíšovo nanebevstoupení.

Jedná se o událost popsanou v 1. kapitole Skutků apoštolů a její potřísněná tradice se šíří ze Jeruzaléma do celého křesťanského světa.

Zdroje a vnitřní logika nanebevstoupení

Skutky pak upřesňují, že se tak stalo na Olivové hoře, kde je až dosud tradicí udržováno konkrétní místo Ježíšova nanebevstoupení.

Apoštolské listy se na tuto událost odkazují nepřímo, mluví o Kristově oslavení.

Jak uvádějí Skutky, setkával se zmrtvýchvstalý Kristus se svými učedníky po čtyřicet dní.

Je to číslo symbolické - 40 dní strávil Mojžíš na Boží hoře, 40 dní trvalo zvědům, než se vrátili z průzkumu Zaslíbené země, 40 dní se Ježíš postil na poušti.

Teologický význam a nebeská realita

Kristus vstoupil do nebe, do Otcovy slávy.

Kristus přišel jako velekněz budoucích hodnot; prošel stánkem větším a dokonalejším, který není udělán lidskými rukama, a vešel jednou provždy do svatyně, ne s krví kozlů a telat, ale se svou vlastní krví, a tím nám získal věčné vykoupení.

Kristus vstoupil do nebe se svou vlastní krví. Ale jeho krev je krev lidská - je to naše vlastní krev. Svým lidstvím je s ním každý člověk spojen - a tím pádem má každý člověk svým lidstvím podíl na jeho slávě, na slávě, do níž vstoupil.

Jak to dnešní slavnost připomínáme, Kristovo nanebevstoupení je nejvyšší čest, pocta a sláva, jaké se kdy člověku dostalo a dostane.

Odkaz na spásnou historii a praktický význam

Toto lidství, které bylo posvěceno vtělením, vykoupeno křížem a proměněno zmrtvýchvstáním, je nyní oslaveno nanebevstoupením.

Nebesa, kam Kristus vstoupil, jsou tady a teď. Věčnost není protiváha našeho časoprostoru; věčnost jej prostupuje a proniká.

Křesťanský postoj k nanebevstoupení zahrnuje i očekávání Ducha Svatého, který sesílá Svatou Církev po vzoru učedníků a Marie.

Liturgický cyklus a duchovní propojení

V liturgickém kalendáři uzavírá slavnost Nanebevstoupení první část velikonoční doby, následuje devítidenní čas, vyzývající k prosbám o Dar Ducha Svatého.

Sesláním Ducha Svatého se doba velikonoční uzavírá - Svatý Duch je největším darem Zmrtvýchvstalého.

Smysl Nanebevstoupení pro dnešního člověka

Vlastní Ježíšovo nanebevstoupení nelze chápat jako „kosmický let“; Nebe je přítomnost Boží zde a nyní - věčnost proniká časoprostor.

Kristus vstoupil do nebe s námi a pro nás, a proto jsme s jeho lidstvím spojeni i po jeho vstupu na Nebesa.

Praktické téma pro kázání a duchovní reflexi

Nanebevstoupení Páně otevírá plné pokračování díla, které Ježíš za svého pozemského života zahájil, a vybízí nás k odpovědnosti vůči světu i vůči Bohu.

Ježíšovo nanebevstoupení je útěchou, která dává naději i těm, kteří čelí nejistotě, a vybízí k důvěře v Boží plán.

Souvislosti s Letnicemi a Darem Ducha

Letnice, Svatodušní svátky a seslání Ducha svatého tvoří spojovací most mezi ukončením Velikonoc a působením Církve v Duchu.

Sesláním Ducha Svatého se uzavírá doba Velikonoc a začíná nová epocha církve, která žije před Bohem a pro svět ve spojení s Kristem a jeho osláveným lidstvím.

Na konci dnešní slavnosti stojí, že Ježíš vstoupil do nebe, aby k sobě přitáhl ty, kteří leží níže, a tím otevřel cestu k Bohu skrze Ducha.

1. Nanebevstoupení je posledním zjevením vzkříšeného Krista před jeho vztahem k učedníkům v neviditelném světle.
2. Ježíšovo oslavení znamená završení díla na kříži a ve vzkříšení a zahájení nového vládnutí nad světem.
3. Sounáležitost lidstva s Kristem je v podstatě spojení s jeho slávou, do níž vstoupil.

tags: #anebevstoupeni #sasky #krista