Klášter Na Františku, jeden z nejstarších a nejvýznamnějších gotických komplexů Prahy, nese jméno své zakladatelky sv. Anežky České. Jeho historie sahá do 13. století a klášter byl založen Václavem I. a Anežkou v počátcích třicátých let 13. století jako dvojklášter klarisek a menších bratří, budovaný jako rodové pohřebiště Přemyslovců.
Areál tvoří soustavu budov a fragmentů, kde východně od kaple Panny Marie stojí svatyně Salvátora, a právě zde, v kryptě, byla podle tradic pohřbena řada významných panovníků z rodu Přemyslovců - Kunhuta Štaufská, Václav I., Přemysl Otakar II. a Anežka Česká, spolu s ostatními členy dynastie. Krypta se stala místem posledního odpočinku pro mnohé významné panovníky a osobnosti a zároveň místem obklopeným řadou pověstí a legend.
Historie a vývoj kláštera
Klášter byl prvním sdruženým dvojklášterem klarisek a menších bratří, v té době i rodovým pohřebištěm Přemyslovců. Po husitských válkách došlo k úpadku; řeholnice opět sídlily v klášteře a usilovaly o obnovu. Další etapou byl převzetí dominikány v době Rudofínské; tehdy definitivně zanikl klášter menších bratří a pozemky se rozprodaly, vznikla nová městská čtvrť Na Františku. Později klášter opět přešel pod klarisky a udržel si svou významnou roli až do zrušení Josefem II. roku 1782, kdy byl opět zchátralý a nabízel rozličné další účely, čímž hrozilo zboření. Díky významu areálu však zánik unikl a začala jeho dlouhá fáze dokumentace, zkoumání a oprav ve dvacátém století.
V sedmdesátých letech 20. století byl klášter prohlášen národní kulturní památkou a po dlouhotrvající rekonstrukci byl zpřístupněn v osmdesátých letech. Přízemí areálu zaujímá prohlídkový okruh věnovaný historii dvojkláštera a jeho zakladatelce; součástí je lapidárium v konventu klarisek a v ambitu se nachází soubor architektonických fragmentů z doby výstavby, včetně desek oltářů a náhrobních kamenů. Vzpomenuté zahrady kláštera, otevřené po celý rok a zdarma, nabízí kresby architektury a soch - díla Karla Malicha, Františka Bílka a Michala Gabriela se zde setkávají s pracemi dalších českých sochařů.
Architektura a kulturní dědictví
Areál Anežského kláštera je jedním z nejvýznamnějších gotických staveb Prahy a zahrnuje hlavní klášterní kostel sv. Františka, presbytář a kapli Panny Marie, spolu s objekty kláštera klarisek, bývalými kuchyněmi a refektářem. Pohřebiště Přemyslovců, uvedené v kapitole o svatyni Salvátora, dodává místu mimořádnou historickou a symbolickou sílu. Návštěvníci mohou projít prohlídkovým okruhem přízemí i exteriérem, a navštívit také lapidárium s architektonickými fragmenty a náhrobnými kameny, které dokumentují vývoj a obřady spojené s klášterem.
Expozice Národní galerie v Praze v patře kláštera představuje rozsáhlé fondy středověkého a raně renesančního umění, zahrnující desky, sochařské výtvory a řemesla. Z období vlády Lucemburků pocházejí díla významných mistrů, jako Mistr Michelské madony a Mistr Vyšebrodského oltáře, a dále exponáty z období krásného slohu. Doba vlády Vladislava a Ludvíka Jagellonského je spojena s pozdně gotickým a raně renesančním obdobím a díly mistrů jako Svatojiřského oltáře či Oplakávání Krista. Lapidárium Národního muzea a další instituce hostují část cenného souboru archeologických nálezů a náhrobků, doplňovaných z fotografie a dokumentace několika tisíců let historie.
Současnost a návštěvní zkušenost
Klášter sv. Anežky České je od 60. let 20. století součástí Národní galerie Praha a hostí stálé výstavy středověkého a renesančního umění. Přízemí zprostředkovává prohlídkový okruh a zahrady jsou přístupné veřejnosti během celého roku. Vstupné do expozice v prvním patře se platí, vstup do prohlídkového okruhu architekturou kláštera a zahrad je zdarma. Součástí areálu jsou pravidelné výstavy a akce, včetně tematických dílen pro rodiny s dětmi, jako například Jak to bylo s Václavem IV. a lazebnicemi.
Vernisážní a ediční prvky Národní galerie doplňují působivou expozici, která zahrnuje díla z vlád Lucemburků až po renesanční a barokní náhrobky a renesanční plastiku. Zahrady nejsou jen estetickým prvkem; nacházejí se zde i významná sochařská díla českých autorů, včetně děl Františka Bílka a Michala Gabriela, a zahrnují také díla současných sochařů z díla skupiny Tvrdohlaví. Význam Anežského kláštera spočívá nejen v jeho architektuře, ale i v tom, že je pevnou připomínkou života a dědictví sv. Anežky České a královského dědictví Přemyslovců.
Klášter sv. Anežky České a jeho okolí / Convent of St Agnes of Bohemia and his surroundings (CZE)
Počátky kláštera a jeho význam v české historii jsou doloženy řadou pramenů a legend, které se v průběhu staletí rozrostly do téměř mýtických vyprávění - například světec, který v klášteru údajně ukrýval elixír, či tragické příběhy z lásky, které klášter často motivují. Dějiny Anežského kláštera se však daří zachytit i pomocí moderního muzejního zpracování a prezentace samotné architektury jako historického exponátu.
Navštívit Anežský klášter znamená vypravit se na cestu do nejstarších částí Prahy, kde se kroky návštěvníků ubírají po stopách Anežky České a královského dědictví Přemyslovců, a kde architektura současně vypráví o proměnách času. Zahrady kláštera a interiéry poskytují klidnou oázu uprostřed města a nabízejí rozmanité pohledy na sochařská díla a architekturu, která zklidní i rušný městský život.
Chcete-li poznat komplex ještě hlouběji, můžete navštívit expozice Národní galerie a projít si historické prostory, které jsou klíčovým svědectvím gotické pražské kultury a umění. Vstupné a provozní doby se často mění, proto doporučujeme ověřit aktuální informace před návštěvou. Celkové pojetí kláštera je však zřetelně zaměřeno na zachování architektury a na to, aby samotná budova byla hlavním exponátem a pramenem poznání pro návštěvníky všech věkových kategorií.