Anežský klášter patří mezi nejvýznamnější pražské národní kulturní památky. Díky podpoře Grantu z Islandu, Lichtenštejna a Norska v letech 2015 a 2016 probíhají sadovnické, stavební a restaurátorské úpravy. V podzimních měsících roku 2016 budou zahrady zpřístupněny veřejnosti. Součástí projektu je i restaurování pozůstatků bývalého kláštera menších bratří. Návštěvníci se tak budou moci při prohlídce areálu poprvé seznámit s původní unikátní dispozicí bývalého dvojkláštera - ženského kláštera klarisek a mužského kláštera menších bratří.
Stavební dějiny kláštera připomene expozice lapidária a komentovaný prohlídkový okruh věnovaný osobnosti sv. Anežky České a významu zdejšího kláštera. Sochařskou expozicí a mobiliářem ožijí nově upravené klášterní zahrady. Zahrady Anežského klášotra budou nově volně přístupné i branami z Dvořákova nábřeží. Také předpolí vstupu z nábřeží bude nově upraveno a vybaveno městským mobiliářem.
Nositorem grantu je Národní galerie Praha. Na jeho realizaci se podílejí rovněž partneři ze zahraničí a České republiky: Norsk institutt for kulturminneforskning, Stiftelsen herStay fundational a České vysoké učení technické v Praze, katedra geomatiky. První polovina roku 2015 byla věnována výběru dodavatele stavby. Od léta roku 2015 probíhají v exteriérech Anežského kláštera stavební práce, archeologický průzkum, restaurátorské práce a sadovnické úpravy. Připravují se nové expozice.
Postup prací, z nichž některé jsou patrné i z bezprostředního okolí areálu, je průběžně dokumentován. V souvislosti se stavebními pracemi byl realizován v roce 2015 záchranný archeologický průzkum. Průzkum se uskutečnil zejména ve dvou částech památkového areálu - v místech bývalého kláštera menších bratří a v prostoru klauzurní zahrady na severní straně klášteriště. Podrobnější informace o výsledcích průzkumu naleznete zde.
Změny zasáhly i zahradu při tzv. severní bráně. Z prostoru zahrad byly do depozitářů Národní galerie přemístěny provizorně deponované sochy. Zanedlouho, během léta a podzimu roku 2016, je nahradí sochařská díla nově koncipované venkovní expozice. V zahradách Anežského kláštera byly nově vystavena díla F. Bílka, M. Gabriela, P. Kolíbala, K. Malicha, S. Milkova, P. Opočenského, J. Róny, F. Skály, Č. Suška, A. Veselého.
Nezbytné stavební úpravy v tzv. Klášterské zahradě a ambitu menších bratří mohly díky mírné zimě pokračovat i na přelomu roku. Téměř dokončeny jsou restaurátorské práce na dochovaném obvodovém zdivu. V jarních měsících roku 2016 budou práce pokračovat plánovanými zahradnickými pracemi. V ambitu menších bratří bude po ukončení stavebních prací instalována venkovní expozice vybraných předmětů lapidária. V sezóně bude ambit přístupný také z prostorů klášterních svatyň. Nově bude vstup do svatyň bezbariérový.
Ostatní plochy klášterních zahrad oživí sochařská díla významných současných autorů, nový mobiliář odpočinkových zón i nový informační systém. Na jaře 2016 jsou postupně dokončovány stavební úpravy, budou následovat sadovnické práce. Stavební práce pokročí na prostranství při ulici Na Františku, kde kromě dokončení dříve plánované obvodové zdi bude nově upraveno předpolí vstupu Národní galerie v Praze. Do galerie bude po ukončení prací možné vstupovat nejen hlavním vchodem z ulice U Milosrdných, ale i dvěma branami z nábřeží.
V rámci grantového projektu jsou také restaurovány sbírkové předměty Národní galerie. Soubor zrestaurovaných děl, zejména architektonická plastika a náhrobní plastika bude vystaven v interiérové a exteriérové galerii lapidária zdejšího kláštera. Na jaře roku 2016 byl restaurován rovněž fragment náhrobku Kunhuty Uherské, umístěný v závěru svatyně Salvátora, v místech někdejšího mauzolea Přemyslovců.
O plánech Národní galerie Praha v Anežském klášteře je pravidelně informována veřejnost. Jednou z prvních příležitostí představení projektu širší veřejnosti bylo zpřístupnění části bývalého kláštera menších bratří v rámci festivalu Open House v květnu v roce 2015. Uvedení nové publikace věnované zakladatelce kláštera, sv. Anežky České, a další informace jsou uvedeny v médiích zde.
V roce 2016 je revitalizace venkovních ploch kláštera sv. Anežky České diskutována rovněž v rámci plánované revitalizace Dvořákova nábřeží a koncepčně připravovaného IPR Praha. Počátkem léta se na zahradě severní brány vyrostl objekt určený dětem, jehož autorem je František Skála. Potěší jistě nejen malé návštěvníky zahrad. V září 2017 Anežský klášter hostil kolokvium věnované otázkám využití moderních metod dokumentace památek v muzejní praxi, které se konalo v rámci projektu Revitalizace Anežského kláštera.
Kolokvia se účastnilo více než třicet specialistů a zájemců z řad odborné veřejnosti. Přednesené příspěvky se živě diskutovaly. Úvodní příspěvek představil projekt Revitalizace kláštera sv. Anežky České, následovaly příspěvky specialistů z ČVUT a NIKU. Na instalaci venkovní sochařské galerie navázala instalace expozic uvnitř kláštera.
V prostorách černé kuchyně a refektáře kláštera klarisek se instalovala dlouhodobá expozice lapidária, která má své pokračování i ve venkovních prostorách. Postupně ožíval také koncept nového prohlídkového okruhu architekturou kláštera, čítající téměř tři desítky zastavení, stejně tak jako prohlídkový okruh pro děti s interaktivními prvky a otevřeným výtvarným ateliérem. Nově upravený areál byl slavnostně zpřístupněn vernisáží 25. 10. 2017. Vernisáži předcházela tisková konference a prohlídka Anežského kláštera. Tiskové materiály si můžete prohlédnout zde.
Slavnostního večera, pořádaného pod názvem Anežka nově, se účastnila řada význačných hostů, včetně velvyslankyně Norska. Během večera vystoupila také taneční skupina her Stay. O otevření zahrad a nových expozic v Anežském klášteře informovala řada médií. Reportáže České televize a Českého rozhlasu jsou dostupné zde: Prezentace projektu ke stažení zde.
V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách je sbírková expozice Národní galerie Praha umístěná v patře klášterního komplexu a prezentuje na více než dvou stech exponátů z oboru malířství, sochařství a uměleckého řemesla proměny formy a funkce výtvarného díla během tří staletí. Exponáty provenienčně spjaté s českými zeměmi doplňují díla vytvořená v širším středoevropském regionu - zvláště Franky, Rakousy, Sasko. Nejstarší díla z této expozice pochází z období vlády Přemyslovců, dynastie, k níž náležela i zakladatelka zdejšího kláštera sv. Anežka Česká. Mezi špičkové exponáty sbírky a poklady národního kulturního dědictví patří díla z období vlády Lucemburků - krále Jana a zejména císaře Karla IV. a jeho synů.
Fond lapidária, shromážděný během téměř tři čtvrtě století archeologických průzkumů a restaurátorských prací v objektu, čítá na stovky předmětů. Unikátní soubor nálezů je rovněž uchováván v lapidáriu Národního muzea, Archeologickém ústavu a Muzea hlavního města Prahy. Pro expozici bylo vybráno téměř šedesát předmětů, které mapují období výstavby kláštera v době jeho vrcholu za života Anežky Přemyslovny, nechybí však ani předměty z období úprav kláštera ve 14. století a soubor renesančních a barokních náhrobků. Většina děl je instalována v hlavní expoziční části, v interiérové expozici v bývalé černé kuchyni, refektáři a v exteriéru v ambitu menších bratří. Některé významné solitéry jsou ponechány na místě svého původního určení či nálezu.
V klášterních zahradách jsou instalovány téměř dvě desítky sochařských děl současných českých autorů. Výjimkou je významné dílo Františka Bílka, Golgota (1892). Díky zápůjčkám autorů - Michalu Gabrielovi (Tanečníci), Čestmíru Suškovi (Buben), Jaroslavu Rónovi (Podobizna s lebkou), Pavlu Opočenskému (Umyvadlo, Zpovědnice) a Stefanu Milkovovi (Amorfoid) - jsou zastoupeni i etablovaní sochaři generace, z níž řada náležela k členům umělecké skupiny Tvrdohlaví. Přímo pro areál Anežského kláštera vytvořil dva samostatné objekty František Skála (Přístěnek, Sluneční vozík).
Klášter Na Františku, mimořádně historicky cenný klášterní komplex, nese jméno své zakladatelky sv. Anežky České. Byl prvním sdruženým dvojklášterem klarisek a menších bratří v Záalpí, budován také jako rodové pohřebiště Přemyslovců a místem královské korunovace i svědkem královských pohřbů. Řeholnice obývaly klášter až do počátku husitských válek, po jejich skončení se do kláštera navrátily a usilovaly o jeho obnovu. Klášter byl převzat dominikány v době rudolfínské; tehdy definitivně zanikl klášter menších bratří. Po odchodu dominikánů se klarisky na František vrátily, úpadek kláštera však nezastavily. Roku 1782 byl Josefem II. klášter zrušen a následně prodán v dražbě. Zchátralému klášteru hrozilo zboření, ale zániku unikl díky významu památky.
Od počátku 20. století byl areál postupně dokumentován, zkoumán a opravován. I přes pohnuté osudy se dodnes dochovalo jádro unikátní dispozice bývalého dvojkláštera. V sedmdesátých letech 20. století byl prohlášen národní kulturní památkou. Po dlouhotrvající rekonstrukci byl v osmdesátých letech zpřístupněn. Přízemí areálu zaujímá prohlídkový okruh věnovaný historii dvojkláštera a jeho zakladatelce. Jeho součástí je lapidárium v konventu klarisek (černá kuchyně a refektář) a menších bratří (ambit), které zahrnuje významný soubor architektonických fragmentů z doby výstavby kláštera, zakládacích desek oltářů a náhrobních kamenů.
Objevte unikátní expozici Národní galerie Praha v Klášteře sv. Anežky České. Exponáty pokrývají tři století od období vlády Přemyslovců až po období renesanční estetiky ve 40. letech 16. století. Klášter byl místem královské korunovace, pohřebiště Přemyslovců a posledního odpočinku sv. Anežky České. Expozice prezentuje díla nejvyšší úrovně, včetně epoch lucemburské doby a dalších významných autorů. Fond lapidária a sbírkové předměty Národní galerie Praha tvoří důležitou součást výstavy, doplňující se s moderními prezentacemi a venkovní expozicí v ambitu a klášterních zahradách.
