Sunion leží 67 km jihovýchodně od Athén, tam, kde končí krásný attický poloostrov. I některý z méně romantických návštěvníků bude nadšen nádherou širého moře. Podobajíce se koruně, zdobí vrcholek poloostrova bílé sloupy nádherně do krajiny zasazeného antického chrámu. Jako každá z jiných částí Attiky, i Sunion má své vlastní dějiny, které však jsou vždy spjaty s Athénami. Má dokonce dějiny, sahající daleko do minulosti. Byly nalezeny hroby z 3. tisíciletí př. Kr. a různé předměty, svědčící o velmi ranném osídlení.
Sunion se brzy stal kulturním střediskem. Už Homérem je v Odyseii označován mys jako "svatý". Na základě historických spisů a archeologických výzkumů, prováděných v této oblasti, bylo v Sunionu uctíváno mnoho bohů a hrdinů, jako Zeus, Hermés, Aeskulap a Héraklés, ale nejvíce přece jen Athéna a Poseidón. Athéna byla v attickém pantheónu přirozeně hlavní postavou, přesto se však zdá, že i uctívání Poseidóna bylo mezi řeckým, odjakživa po moři se plavícím lidem, silně zakořeněno. Jak už víme z pověsti o střetu obou těchto božstev, musela se Athéna snažit jej předčit. Přirozeně to byl Poseidón, koho si všem rozmarům počasí vystavovaní mořeplavci chtěli udobřit, a proto jeho chrám stál na nejvyšším místě pahorkatiny.
Po mnoho let se věřilo chybné informaci Pausániově, pocházející možná z chyby nebo vynechání při opisování textu, že Poseidonův chrám patřil Athéně ze Sunionu. Pravdu potvrdil r. Na pláži západního zálivu leží osada Sunion, v antice jedno z nejbohatších měst Attiky. Během peloponneské války po r. 413 př. Kr. Sparťané obsadili pevnost Dekeleia a pozemní spojení s Euboiou zablokovali. Především však šlo Athéňanům o ochranu největšího zdroje příjmů, stříbrných dolů sousedního Laurionu, které jim dovolily na Thémistoklův příkaz postavit 200 triér, jimiž se pak r. 480 př. Kr. A tak tedy na konci mysu postavili půlkruhovou, asi 500 m dlouhou a 3 m silnou zeď, zesílenou každých zhruba 20 m čtvercovými věžemi. Mnohé části jsou ještě dobře zachované, hlavně na severozápadní straně.
K Poseidónovu chrámu na nejvyšším místě skály se přichází od severní strany, kde ještě může uvidět stopy po velké budově. Zde se nacházely propyláje, postavené v 6. století př. Kr. z vápence a později obložené mramorem. Uprostřed budovy se nacházely dvě podpěry, které ji rozdělovaly na dvě sloupové síně, vpředu menší a na straně ke chrámu větší. V každé z obou síní stály dva dórské sloupy. Když se projde propylájemi, vpravo od nich se nachází čtvercová komora, pravděpodobně strážnice. Za ní se nachází sloupová síň, která, kromě sloupů na přední straně, měla ješte druhou řadu šesti vápencových sloupů. V pravém úhlu k této hale pokračovala na západní straně jiná, menší. Poseidónův chrám se tyčí 30 m jižně od propylájí. Byl zřízen mezi lety 444 a 440 př. Kr. náhradou za starý chrám z vápence, jenž padl za obět perskému plenění roku 480 př. Kr. Bílý mramor, z něhož byl postaven, pocházel z agrileských lomů blízko Sunionu. Tento materiál nemá vlastnosti pentelského mramoru, který časem dostává teple žluté zabarvení, jaké vykazují chrámy na Akropoli. Není také tak odolný a podléhá neustálé korozi vlivem slaných mořských větrů. Proto neznámý architekt zvolil na sloupech plošší kanely a snížil jejich počet z obvyklých dvaceti na šestnáct. Archeologové dospěli k přesvědčení, že se jedná o téhož architekta, který vytvořil také Héfaisteión, Áreův chrám na antické Agoře v Athénách a Némésin chrám v Rhamnútu. Lze doufat, že nějaký nový nález nám prozradí jeho jméno.
Chrám je vystavěn na základech o rozměrech 31 x 13,50 m jako dórský peripteros o 6 sloupech na kratších a o 13 sloupech na delších stranách. Štíhlé sloupy postrádají enthasis parthenónských sloupů. Nemáme žádné informace o příčině zničení chrámu. Podle jedné staré pověsti byl kdysi palácem, který obývala královská dcera. Každého rána s prvním slunečním paprskem odcházela navštívit svou sestru, žijící v "paláci" na Aigině. Každého odpoledne, když slunce za hory Aiginy zacházelo, navracela se s posledním slunečním paprskem zpět na Sunion. Když návštěvník opět sestoupí k propylájím, uvidí vpravo desky vlysů, které zdobily pronaos chrámu, znázorňující boje Gigantů a Kentaurů a hrdinské činy Théseovy.
Antický chrám ve Vicu je římská chrámová stavba s obdélnou cellou a vstupním sloupovým portikem na krátké východní straně. Korintské sloupy nesou trojúhelný tympanon. Do chrámu se vstupuje vysokým pravoúhlým portálem. Rozměry základny chrámu jsou 19 x 10 m. Cella má rozměry 12,10 x 10 m. Portikus je tedy široký necelých 7 m. Zdivo celly je stavěno ve stylu opus africanum. Vertikálně kladené kamenné kvádry vytvářejí pilíře uvnitř zdiva. Mezi dvěma vertikálními kvádry je vždy jeden horizontálně položený kvádr. Zbytek zdiva mezi těmito pilíři je vyzděn z menších kamenů. Ve středověku sloužil interiér chrámu jako malý centrální dvůr čtyřkřídlého trojpodlažního paláce hrabat z Montcada. Obvodové zdi celly byly nádvorními zdmi paláce. V severní zdi chrámu jsou patrné dva zazděné středověké otvory paláce. Římské kvádry v základně mají značky jednotlivých kameníků. Pískovcové zdivo celly je z větší části také původní. Jižní a východní zdi ale prošly rekonstrukcí. Portikus byl obnoven v roce 1930, není tedy původní. Tvar sloupů a hlavic odpovídá nalezeným fragmentům. Každý z osmi sloupů nese jméno některé místní osobnosti, která se zasloužila o obnovu chrámu. Na severní a západní straně chrámu dosud stojí vnější obvodové zdi paláce hrabat z Montcada. Přízemí paláce mělo valené klenby. V prvním patře obou zdí jsou úzká románská okna. K západní zdi paláce přiléhá východní boční zeď sousedního kostela Piety. Kostel byl ve své dnešní podobě postaven v 17. stol. V té době tedy přišel palác o svá západní okna a byl celkově na konci svého výsluní.
- Sunion a jeho historické spojení s Athénami, uctívání bohů a význam místa.
- Chráněné opevnění mysu a jeho stavební prvky z doby peloponéské války.
- Chrám Poseidóna: architektura, materiály, modifikace sloupů a obnova.
- Propluly a hypostyl chrámu, styl a velikost, a srovnání s dalšími památkami.
Text: popis25.7.
