Rožňavský biskup Mons. Eduard Kojnok († 2011) schválil 14. srpna 1992 na diecézní úrovni toto společenství pod novým názvem Pro Deo et fratribus - Rodina Panny Marie (společenství je obecně známé jako Rodina Panny Marie). 25. března 1995 bylo toto společenství Papežskou radou pro laiky povýšeno na sdružení papežského práva a jeho statuty byly definitivně uznány 25. Pro kněží PDF-RPM zřídila Kongregace pro klérus 22. Sv.
„V současné době lidstvo nezbytně potřebuje, aby se neohroženě hlásalo a dosvědčovalo Boží milosrdenství.“ Těmito slovy povzbudil 16. září 2007 při modlitbě Anděl Páně papež Benedikt XVI. všechny křesťany, aby se stali apoštoly Božího milosrdenství. Dále řekl: „Prorockým způsobem tušil tuto pastorační naléhavost milovaný Jan Pavel II., který byl velkým apoštolem Božího milosrdenství.“
Jan Pavel II. byl během svého pontifikátu misionářem Boží lásky mezi národy a vyzýval křesťany a lidi dobré vůle, aby uvěřili, že Boží milosrdenství je silnější než všecko zlo. Nikdy v minulosti nebyla naše společnost poznamenaná tak nemilosrdným konkurenčním bojem, silným tlakem na výkon, depresemi, strachem, potlačovanou vinou a vnitřním zoufalstvím. Právě proto si Bůh vyvolil polskou řeholní sestru Faustynu Kowalskou, aby ve světě, který je tak chudý láskou a vzájemnou ohleduplností, hlásala jeho nepochopitelné milosrdenství.
„Ve Starém zákoně jsem ke svému lidu posílal proroky s výstrahami. Dnes posílám tebe k celému lidstvu se svým milosrdenstvím… Mé milosrdenství je tak velké, že ho za celou věčnost nepochopí žádný rozum, ani lidský, ani andělský.“
Pán prosí jen o jediné: „Ať se ke mně nebojí přiblížit slabá, hříšná duše. … I kdyby duše byla jako mrtvola v rozkladu, a i kdyby z lidského pohledu už pro ni nebylo vzkříšení a vše bylo ztraceno, u Boha tomu tak není.“
„Především kněží mají říkat duším o mém velkém a nepochopitelném milosrdenství. … Řekni mým kněžím, že zatvrzelí hříšníci se budou kát po jejich slovech, když budou mluvit o mém nesmírném milosrdenství.“
Blahoslavený papež Jan Pavel II. přišel v roce 1997 do Krakova jako poutník a veřejně vyznal: „Poselství Božího milosrdenství je mi stále blízké a vzácné, určitým způsobem formovalo můj pontifikát.“ Bůh potvrdil tuto misi Svatého otce, když si ho povolal k sobě.
Sestra Faustyna Kowalska, narozená roku 1905 ve vesnici Glogowiec v Polsku, byla dívkou, která „milost povolání k řeholnímu životu“ cítila už v dětském věku. Po svém prvním svatém přijímání se modlila ještě raději, často v noci, a chtěla jít do kláštera. Po neúspěších s přijetím nakonec vstoupila do Kongregace Matky Božího milosrdenství 1. srpna 1924 jako devatenáctiletá.
Sestra Faustyna si uvědomovala, že její povolání vyžaduje nejen modlitbu, ale i službu a pokoru. Často vykonávala těžkou práci v domácnosti, ačkoliv cítila touhu po klášterním životě s vyšším důrazem na modlitbu. Podle svědectví spolusester byla její ochota pomáhat a její pokora mimořádná, ačkoli ji ostatní někteří nakonec záviděli a nepřáli jí.
V průběhu noviciátu prožívala Faustyna velké duchovní boje a temnoty, kdy k modlitbě cítila odpor a její duchovní život byl zkoušen. „Neviděla jsem žádnou pravdu,“ popisovala, ale trpělivost a poslušnost ji nakonec vyvedly z temna. Po dvou a půl letech ji Pán oslobodil a potvrdil její povolání skrze poslušnost a světlo Boží milosti.
Na slavnost věčných slibů 1. května 1933 přizvala Faustyna „celé nebe i zemi“ k oslavení Bohu. Ke svému obrazu Božího milosrdenství si Faustyna vybrala zvláštní cestu a usilovala o to, aby obraz a poselství Božího milosrdenství byly široce šířeny. Představená kláštera nejprve zpochybnila, zda by Ježíš „se sjednocoval“ s tak obyčejnou sestrou, avšak nakonec Faustynu přijala a podpořila její dílo, byť s počátečními rozpaky.
Druhé věřilo a podporovalo Faustynu z hlediska širšího duchovního poselství: prostřednictvím jejích zjevení a Deníku se veřejnost dozvěděla o milosrdenství Božím, a to i prostřednictvím svědectví obecně známé jako Deníček Faustyny. Její tajemství Milosrdenství se staly výzvou pro věřící po celém světě, a to v kontextu působení Rodiny Panny Marie a poselství Jana Pavla II. o milosrdenství jako hlavním vyjádření naděje pro moderní dobu.
V současnosti se filmy a dokumenty zaměřují na život sestry Faustyny a šíření jejího odkazu prostřednictvím instituce Rodiny Panny Marie. Faustina - Apoštol Božího milosrdenství a Láska a milosrdenství, režírované Michalem Kondratem a Jerzym Łukaszewiczem, doplňují teologický a historický kontext poselství milosrdenství. Oba snímky ukazují, že Boží láska není vzdálená ani abstraktní, ale konkrétně přítomná a projevuje se v každodenním životě lidí.
První film sleduje Faustynin život od vstupu do kláštera až po její mystické vize a poselství šířit milosrdenství, zatímco druhý film rozšiřuje kontext o historii kultu a pokračování jejího odkazu skrze sester Božího milosrdenství, včetně role otce Michaela Sopoćka.
Tyto filmy motivují diváky k přemýšlení nad vlastním životem a směrováním, a ukazují, že poselství milosrdenství je aktuální v dnešním světě plném výzev. Online platformy pro věřící nabízejí široký výběr filmů a dokumentů, které mohou rozvíjet spiritualitu a podporovat praktickou službu bližním.
Vztah mezi milosrdenstvím a praktickým životem ukazuje, že milost je živá nejen v osobní duši svědků, ale i v komunitách, které ji šíří. Boží milosrdenství se tak stává nejen teologií, ale motivem pro konkrétní činy solidarity a soucitu v každodenním světě Rodiny Panny Marie a dalších společenství pro víru.
tags: #apostol #boziho #milosrdenstvi