Petr je nejvýznamnější Ježíšův apoštol, jakkoli jeho život nebyl bez pochybností: Ježíš mu zjevuje, že na této skále zbuduji svou církev, a Petrov osud se stal základem římského biskupství a laterálního papežství.
Jemuž se vzkříšený Ježíš zjevil jako prvnímu, zemřel r. 64 v Římě mučednickou smrtí a byl přibit na kříž hlavou dolů na Petrovu žádost. Petr byl původně Šimon a byl rybářem, ženatý a žil v Kafarnaum se svou rodinou. Kafarnaum se stal jeho domovem a On spolu se svým bratrem Ondřejem živili rybářstvím.
Povolání a jméno: z Šimona na Petra
Ježíš mu při prvním setkání udělil přezdívku Kefas, která se do řečtiny překláda jako Petros; Kefa znamená aramejsky kámen a řecké petros je mužského rodu, zatímco petra znamená skála. A já ti pravím, že ty jsi Petr, a na této skále zbuduji svou církev.
Postava Petra má v sobě i cosi obecně lidského a nadčasového, ačkoliv byl vyvolen a zjevně svědkem mnoha zázraků, neubránil se pochybnostem; na Kristovu výzvu kráčel po vlnách a málem utonul, protože zapochyboval. Když jednou Ježíš povolal Petra, stal se prvním z dvanácti apoštolů a později prvním hlavným vůdcem církve, čímž se stal prvním papežem. Například hned při návštěvě v jeho domě v Kafarnau uzdravil Ježíš Petrovu tchyni.
Petrova misie a ozvěny vylíčení v New Testament
Řídil volbu apoštola Matěje jako náhrady za Jidáše a vynesl rozsudek nad Ananiášem a Zafrou; zároveň otevřel církev pro příslušníky nežidovských národů. Po seslání Ducha svatého apoštolové vyšli do světa a Petr zůstal po nějaký čas v Jeruzalémě, kde měl moc uzdravovat nemocné a byl aktivní v šíření Kristova slova.
Po počátečním úspěchu v Jeruzalémě se jeho působení rozšířilo do Antiochie, kde se stal prvním biskupem; po několika letech ustanovil nástupce a odcestoval do Říma. V Římě podle legendy došlo k pronásledování křesťanů; Petr byl uvězněn, ale unikl z vězení s pomocí anděla, a nakonec byl znovu zajat a odsouzen k smrti.
Podle tradice byl ukřižován, avšak chtěl být ukřižován hlavou dolů, protože se necítil hoden zemřít stejným způsobem jako Pán; jeho následovníci ho pochovali u severní zdi Neronova cirku na Via Cornelia. O 30 let později byla nad místem pohřbení postavena malá kaple, která se stala poutním místem.
Různé tradice a vývoj kultu Petra
Sv. Petr je patronem papežů, církve, řady řemesel (včetně rybářů, kameníků, truhlářů, zedníků a dalších), a také patronem kajícníků a zpovídajících se. Je svátek 29. června společně se svatým Pavlem; v církevním kalendáři najdeme ještě dny zasvěcené svatému Petrovi 22. únor a 1. května.
V jiných tradicích se zmiňují i jiné pohledu: podle některých literárních pramenů a literatury se Petr stal hlavou rané církve, ačkoli v různých kulturách se z něj stává klíčová postava pro potvrzení apoštolské posloupnosti a primátu.
Podobenství a význam jména
Jméno Petr znamená skála a tento význam se odráží v prohlášení, že Ježíš postaví svou církev na této skále; přezdívka Petr je spojena s místem, kde má být církev založena, a jeho role jako první hlavy církve.
Hlavní kapitoly Petra v Bibli a legenda o jeho činech
Petrova víra nebyla vždy pevná; například Kristus mu položil otázku: „Petře, miluješ mě?“ a tím mu dal podmínku pro pást ovce; tato výzva ukazuje, že Petrova autorita má v sobě hlubší základ - lásku a oddanost Kristu.
Petr zůstal hlavou církve i navzdory své chyby a selhání; Jidáš a Petr spolu s Pavlem představují rozmanitost lidských nedostatků a Boží schopnost proměňovat hříchy v dary pro službu evanjeliu. Petrův příběh ukazuje, že Bůh nepřestává použivat i lidi s nedostatky, aby šířili své poselství podle vůle Boží.
- Petrovo původní jméno Šimon a jeho rodinné zázemí v Betsaidě a Kafarnaum.
- Vzkříšení a vyvolený úkol, který odstartoval jeho vůdcovství v rané církvi.
- Prorokování a mučednická smrt v Římě; pohřbení a následný kult, který z něj učinil vzor pro věrnost a službu.
- Petrova roli v mezinárodní misii a otevření evangelia pro pohany.
Petrova apokalypsa - Apokryf o odpadlictví církve
Na závěr lze říci, že Apoštol Petr byl jednou z nejzajímavějších postav biblických příběhů; jeho osudy a proměny ilustrují, jak Bůh proměňuje hříchy v dary a jak povolání pro službu církvi může vyžadovat oběti a odvahu.