Českomoravský beton společně s Earch.tv uvádí 13. díl pořadu "Architektura v betonu". V tomto díle hovoří architekt Marek Jan Štěpán o kostele blahoslavené Marie Restituty, který se nachází v lokalitě Brno-Lesná. Minimalismus betonu a skla - Kostel blahoslavené Marie Restituty. Sídliště Lesná tvoří neodmyslitelnou dominantu moravského hlavního města a pro svůj kvalitní urbanismus prolínající se s bohatým množstvím okolní zeleně patří k nejzdařilejším sídlištním zástavbám v České republice oceňovaným jak místními obyvateli, tak odbornou veřejností.
Nápad na kostel v Lesné má svůj původ již v 60. letech, k myšlenkám na jeho stavbu se pak místní vrátili o 30 let později. Od myšlenek k činům však někdy vede dlouhá cesta - v případě kostela Blahoslavené Marie Restituty trvala tato „cesta“ více než 20 let. TBG BETONMIX, a.s., člen skupiny Českomoravský beton z betonárny Brno-Královo Pole. Samotná realizace dodávek transportbetonu probíhala v období od 2018 do 2019 v celkovém objemu 2000 cbm. Obchodní ředitel, pan Ing. Miroslav Smutný, upřesňuje: „Pro pohledové betonové konstrukce byl požadován světlejší beton. Nakonec byla pro toto řešení navržena receptura z cementu CEM II/B-S 32,5R s vápencem. Naši technologové byli při realizaci pohledových konstrukcí neustále k dispozici a ladili pohledové betony dle aktuální situace na stavbě.“
Zajímavostí při realizaci stavby byla i betonáž klenby: „Zde byl požadavek stavby na modul pružnosti 34 GPa.“ A jak se na samotný beton, který zdobí stavbu, divá architekt Marek Jan Štěpán? „S betonem pracuji rád. Klienti ho většinou ale moc dobře nesnášejí. Zdá se jim syrový, někdy jim připadají jeho hrany nebezpečné. Beton je ale krásný ve své syrovosti, zemitosti, nenadálosti. Je to takový moderní kámen.“
Božská podívaná: kruhový půdorys a duhové okno
Na první pohled zaujme kostel svou hladkou minimalistickou formou, tolik se lišící od tradičních sakrálních staveb a tato střídmost prostupuje celým jeho konceptem. Kruhový půdorys je symbolem nebe a věčnosti, zároveň však vychází vstříc i jednotlivým věřícím, jichž se sem vejde 400. Všichni zde budou mít k oltáři stejně daleko. Pohledový beton kombinovaný s barevným prosklením. 80metrové kruhové duhově barevné okno v horní části budovy poskytuje prostému interiéru měkké denní světlo, ta největší „kouzla“ se však dějí na výrazné vnitřní klenbě ozvláštnené otiskem bednění. Té propůjčuje v průběhu dne různou barvu v závislosti na úhlu a síle slunečních paprsků.
Samotná stavba prošla několika změnami, především z finančních důvodů - třeba fasáda měla být z betonových panelů, nakonec je z břízolitu. To si vyžádalo dilatační spáry, jejichž návrh svěřil architekt Petru Kvíčalovi, který nakreslil i symboly křesťanství na fasádě. Můžete neomezeně číst Lidovky.cz, iDNES.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě. Zachováme vám vše tak, jak jste zvyklí a reklamu přizpůsobíme vašim zájmům.
Historie a kontext české inspirace
Inženýrská kancelář bratří Perretů navrhovala železobetonové stavby již na počátku 20. století. Auguste Perret vítal každého ve svém pařížském ateliéru větou “Je fais du béton armé“ (dělám železobeton). Chtěl, aby každý našel v přiznaném materiálu krásu. Jeho architektura skrze konstrukci formovala prostor. Perret se nezdráhal tento znovuobjevený surový materiál použít u významných veřejných zakázek jako divadlo, hudební sál nebo obchodní centrum. V Le Raincy se stal prvním železobetonovým kostelem zasvěceným Panně Marii Utěšitelce a připomínkou obětí bitvy na Marně.
V rámci českého kontextu připomínáme paralely s Le Corbusierem a jeho vliv na moderní architekturu prostřednictvím železobetonu a dynamiky tvarů, která ovlivnila i výstavbu chrámů a kostelů ve 20. století. V Liberci se architektura 3D tisku a projekty 3D STAR promítají do myšlenek na tištěné kostely, které by mohly vzniknout na půdoryse z osmistěnu a s podepřením tenkostěnných konstrukcí. Děje se to v konfrontaci s tradičními stavebními postupy a s myšlenkami, že moderní technologie umožní nové vyjádření sakrálního prostoru.
- V rámci projektu 3D STAR vznikla výstavba tištěného kostela v Liberci jako koncept s osmistěnnovým základem a čtyřmi úrovněmi tiskových vrstev, které se postupně mohou instalovat.
- Hlavní výhody 3D tisku spočívají v možnosti tvořit složité tvary, nižší spotřeba cementu a rychlejší výstavbu s menším počtem lidí na stavbě.
- Na realizaci se podílely univerzity a fakulty TUL a ČVUT, s testováním na polovičním měřítku a plány na větší zařízení pro skutečnou stavbu.
Současná realizace a vizionářské plány
Všechny dosavadní tisky v rámci projektu 3D STAR vznikly v Kloknerově ústavu na funkčním modelu testbed v polovičním měřítku. Model zkonstruoval tým odborníků z Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL a Fakulty strojní TUL. Pro účely stavby by bylo zapotřebí zaplatit a zkonstruovat větší zařízení. Původní kostel nechali na dnešním náměstí Českých bratří postavit liberečtí luteráni a nazývali jej Christus Kirche. Později kostel vlastnila Českobratrská církev evangelická, než byl v roce 1976 zbořen. Z původní stavby se dodnes dochoval jen oltářní obraz s motivem Krista. Farní sbor Českobratrské církve evangelické se v posledních letech snaží mezi Liberečany rozšířit povědomí o zbořeném kostele.
Na návrhu suchomelské v Liberci se líbí modernost a jednoduchost. „Kostel by mohl být vhodným výrazem přítomnosti evangelické církve v současném veřejném prostoru.“ Rozhodnutí o stavbě zatím nepadlo z důvodu financování. Kostel pro Lesnou má sloužit nejen liturgickým účelům, ale i komorním kulturním akcím, a vyžaduje ekonomickou stabilitu projektu.
3D tisk ve stavebnictví
Podoba a detaily kostelu v Lesné
Kostel je navržen jako kruhová konstrukce s výškou stěn 13,8 m, s four zavedenými symboly křesťanství na fasádě a s odkazem na pět druhů betonových tvárnic. Věž stojí odděleně a nabízí výhled na Brno; na jejím vrcholu bude zvonice s 16 zvony, z nichž největší váží 200 kg. Kostel je navržen tak, aby se v něm pohodlně sešlo 400 osob a aby výhled na oltář byl rovnoměrně dostupný pro všechny návštěvníky. 80metrové kruhové duhové okno a klenba s otiskem bednění tvoří estetickou i světelnou dominantu interiéru.
Beton je prezentován světlejší, s ohledem na pohledové konstrukce, a technologie 3D tištění je zvažována zejména pro budoucí varianty. Modul pružnosti 34 GPa byl požadavek na klenbu a vnitřní nosné prvky. Fasáda byla nakonec realizována z břízolitu s dilatačními spárami a na fasádě se objevují symboly křesťanství a motivy jako chléb, voda, srdce či kotva.
Termín vysvěcení kostela Blahoslavené Marie Restituty se sleduje na 1. května, den narození této řádové sestry. Většinu financí na stavbu zajistili dárci z ČR a ze zahraničí; financování bylo klíčové pro postup prací. Kostel je navržen tak, aby vyhověl i komorním kulturním aktivitám, a věž s vyhlídkou má být užitečná i pro lidi, kteří do kostela běžně nezajíždějí.
Propojení s historií a budoucími vizemi
Architektonická soutěž z 90. let vyhrál Marek Jan Štěpán, jehož projekt zhodnocuje vizuální jazyk minimalismu a odkaz na původní koncepci. Jeho další práce typicky kombinuje jednoduchost s výrazným materiálem, čímž vytváří čisté a čitelné sakrální prostory.
V kontextu Perretovy a Le Corbusierovy vlivy na beton a sakrální architekturu se Lesná jeví jako pokračování debaty o tímto materiálu - jeho minimalismu, transparentnosti a schopnosti vytvářet prostor, který slouží duchovní i společenské potřebě komunity.
tags: #francouzsky #kostel #beton