Na Františku u řeky a na okraji Starého Města vznikaly od 30. let 13. století budovy kláštera klarisek a později minoritů. V první etapě výstavby byly románské kvádříky nahrazeny gotickými pálenými cihlami a ke kostelu sv. Františka byl přistavěn protáhlý presbytář s pětibokým závěrem a na severní straně kaple Panny Marie a dvoupatrová obytná budova, která sloužila nejspíše jako obydlí první abatyše Anežky Přemyslovny.
Výstavba druhého chrámu, sv. Salvátora, byla krokem k vybudování Přemyslovského mauzolea; zlom v historii přinesla husitská období. Klarisky i minorité odešly, kláštery byly vypleněny a definitivní konec znamenaly josefínské reformy. Stavby kostelů zůstaly uprostřed nové zástavby patrné, ale na místě budov klášterů postupně vznikla nová čtvrť Na Františku.
Hlavní slovo při řešení rekonstrukce tedy připadlo archeologii. Už v roce 1643 byl hledán hrob zakladatelky kláštera; další výkopy probíhaly od počátku 20. století v souvislosti se zahájením obnovy kláštera. Nejznámějším výsledkem byly nálezy ostatků Přemyslovského rodu: hrobka s ostatky královny Kunhuty Uherské, objevená v kapli Panny Marie, a v presbytáři kostela sv. Františka hrobka s ostatky zakladatele Václava I.
Postupně byla prozkoumána větší část plochy obou středověkých klášterů, mj. byla odkryta zdiva minoritské kvadratury, kapitulní síně a dalších staveb. Většina původních konstrukcí byla zakonzervována a zčásti doplněna; je pravděpodobné, že některé konstrukce klášterů jsou dosud ukryty v hmotě okolních budov.
Poslední výrazná památková obnova areálu proběhla v letech 2015-2016, čímž vznikla dnešní podoba prezentace dochovaných částí mužského konventu. Celý komplex Klášter sv. 1 - Kláštory klarisek a minoritů Na Františku zahrnuje dochované či odkryté konstrukce: kaple P. Marie, Anežčino obydlí, kapitulní síň, konvent klarisek, topeniště, zaniklé severní křídlo, refektář, kuchyně, vrátnice, kaple sv. Barbory a pohřební kaple klarisek, stejně jako kapitoly a ambity minoritů.
Historické a archeologické souvislosti klášterů
Konvent minoritů se rozkládal vlevo od chrámových staveb; náhrobek Guty, dcery Václava II., je uložen v Lapidáriu Národního muzea. Dnešní zahrada kláštera klarisek vznikla na posledních výkopech, které odhalily i topeniště a studnu z roku 1968. Středověká studna byla odkryta během výzkumu v roce 1968 a nachází se v dnešní zahradě kláštera klarisek.
V sekci „pohřební kaple minoritů“ bylo identifikováno zdivo, ambity a další architektonické prvky; gotická opuková konzola pravděpodobně pochází z výzdoby kláštera. Nález z domu čp. 810 v Anežské ulici patří mezi další významné artefakty.
Kromě samotných struktur byly zaznamenány keramické nádoby z 13. a 14. století a fragmenty kachlí s reptilními motivy, které ilustrují každodenní život mnichů i obyvatel kláštera. Ukázky kamenických prvků a zdiva dokazují složité stavební fáze a postupné doplňování interiérů.
Klasifikace a fragmenty staveb
Stavby minoritského kláštera ukazují černě nejstarší fázi, červeně druhou a třetí třetinu 13. století; v rámci dispozice jsou zobrazeny kaple a části konventu. Odkryté fragmenty zahrnují rovněž ambity, kapitulní síně a chodby, které svědčí o rozsahu původního komplexu. Gotické architektonické články a klenební prvky byly identifikovány na fasádách a v interiérech.
Archeologické výzkumy navíc potvrdily, že středověké zdivo areálu se dochovalo poměrně v menší míře než dříve předpokládáno; části křídel a presbytáře prošly zásadními úpravami ve 2. čtvrtině 19. století v souvislosti s potřebami soudu, věznice, bydlení a později muzea. Masonry research ve Znojmě ukázal, že středověké jádro kláštera bylo částečně překryto novějšími stavbami.
Současná prezentace a zpřístupnění
Současná prezentace dochovaných konstrukcí minoritského kláštera na Františku vychází z rekonstrukce a konzervací provedené v 50. letech a následně doplněné moderními pracemi. Pro veřejnost je zpřístupněna část ambitu a kapitulní síně spolu s expozicemi v prostoru konventu a v ambitech minoritů.
Interiéry, exteriéry a restaurované prvky spolu tvoří historický celek, který umožňuje pochopit podobu a funkce minoritského kláštera v pražském Starém Městě a jeho vztah k blízkým sakrálním stavbám. Návštěvníci mohou mimo jiného obdivovat gotické a románské fragmenty, které dohromady rekonstruují středověký charakter areálu.
tags: #archeologicky #vyzkum #minoritskeho #klastera