Farnost (z lat. parrochia) je místní organizační jednotka církve, která většinou patří do určité diecéze či biskupství jak v katolické církvi, tak i u jiných nekatolických vyznání. V některých protestantských církvích se tyto jednotky nazývají farními sbory či náboženskými obcemi. Farnost zpravidla zahrnuje území města nebo jeho části, vesnice nebo několika vesnic a jejími členy jsou všichni věřící, kteří mají na příslušném území trvalé či přechodné bydliště. Statutárním orgánem farnosti je farář, případně administrátor, který je pověřen duchovní správou pro danou oblast a je chápán jako stabilní a řádný správce farnosti. Farář i administrátor mají odpovědnost jak za samotnou náboženskou duchovní činnost (in spiritualibus), tak za ekonomickou správu (in materialibus). Farnost má vždy svůj farní kostel, kde se konají bohoslužby farního společenství, kromě farního kostela mohou být ve farnosti zároveň i další (tzv. filiální) kostely a kaple.
Fondy farních úřadů svěřené do péče Archivu hl. města Prahy obsahují úřední knihy (kromě matrik, které jsou uloženy v samostatné sbírce) a spisový materiál jednotlivých pražských římskokatolických farností. Celkem se jedná o 54 fondů různého rozsahu. Součástí církevních depozit jsou však i písemnosti farností nekatolických (např. pravoslavné církve, sborů Bratrské jednoty baptistů, Českobratrské církve evangelické a Evangelické církve metodistické). Většina fondů byla z jednotlivých far převzata do úschovy Archivem hl. města Prahy v letech 1959-1960. Jazykem zápisů je němčina, latina a čeština. Nejrozsáhlejší a chronologicky souvislejší část materiálů pochází až z 2. poloviny 19. století a z 1. poloviny 20. století.
Obsah fondů a jejich typologie
Fondy církevní správy deponované v Archivu hl. města Prahy obsahují běžnou úřední agendu související s činností farních úřadů v otázkách vlastní duchovní správy jak v knižní podobě (knihy ohlášek bohoslužeb - promulgatio divinorum, knihy funkční - ordo divinorum čili knihy vykonaných bohoslužeb, knihy biřmovaných, knihy změn náboženství, knihy prohlášek snoubenců a snubních protokolů, v hospodářských záležitostech pak knihy persoluční - seznamy odsloužených nadačních mší, knihy nadační, knihy kostelních účtů, knihy kostelních inventářů apod.), tak jako aktový materiál (registraturní pomůcky, různá korespondence, spisy v záležitostech personálních, školních či matričních). Součástí církevních fondů bývají i materiály normativní povahy (zejména knihy opisů a výtahů arcibiskupských patentů a dekretů a konzistoriální kurendy) a také spisový materiál ke stavebním úpravám a opravám církevních objektů (farní i filiální kostely a kaple, farní budovy).
Velmi cenným a často využívaným pramenem pro studium místních náboženských poměrů jsou bezesporu pamětní knihy. Tyto pamětní knihy zároveň obsahují zápisy k dobovým církevním, ale i světským celospolečenským událostem a mohou tak být například vhodným materiálem k poznání jejich reflexe z církevních pozic. Součástí farních archivů bývaly původně také církevní matriky, které nyní tvoří spolu s civilními matrikami samostatnou sbírku (viz Sbírka matrik). Zpracované fondy farních úřadů jsou přístupné bez omezení. Elektronické inventární soupisy včetně digitálních reprodukcí farních kronik jsou dostupné v Archivním katalogu. Nezpracované fondy se ke studiu nepůjčují. Případné dotazy k přístupnosti fondů je možné konzultovat se správkyní fondů PhDr.
Geografická a institucionální rámce
Archiv Pražského arcibiskupství a spojené fondy zahrnují materiály ze správních orgánů farností napříč hlavním městem i jeho okolím. Nejrozsáhlejší část materiálu pochází z 2. poloviny 19. století a z 1. poloviny 20. století, s chronologickým propojením na pozdější období. V mnoha případech jsou jazyky zápisů němčina, latina a čeština, což odráží historické a liturgické kontexty českých a německých farností.
Praktický význam pro badatele
Památné a úřední pamětní knihy spolu s registrem materiálu tvoří zásadní pramen pro poznání místních náboženských poměrů a reflexí. Zpracované fondy farních úřadů poskytují vhled do duchovní správy, ekonomických aspektů a stavebních aktivit církevních objektů. Elektronické inventární soupisy a digitální reprodukce kronik umožňují rychlou orientaci a vzdálený přístup k informacím, zatímco nezpracované fondy zůstávají pro studium uzavřené.
Pro dotazy k přístupnosti fondů slouží správcyně fondů PhDr., která může ověřit konkrétní možnosti nahlédnutí do jednotlivých svazků a dokumentů.
Doplňkové poznámky o výborech a depozitech
Součástí církevních depozit jsou také materiály nekatolických farností, což ukazuje široký kontext církevních archivů v Praze a jejich podržení různých náboženských tradic. Archív hl. města Prahy proto spravuje široké spektrum dokumentů, které přesahují výlučně katolický rámec a zahrnují i záznamy z dalších církevních komunit.
tags: #archiv #prazskeho #arcibiskupstvi #ledcice