Česká Pisa se přezdívá šikmému kostelu svatého Petra z Alkantary v Karviné, který se stal hlavním poutákem letošního Archeologického léta. Archeologické léto probíhá každoročně od června do září ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR, muzei a galeriemi a koná se už pošesté. Akce nabízí poznávání památek a prohlídek, i když výhled na vstupenky na komentované prohlídky není zaručen.
Samotný kostel byl postaven v roce 1736 v barokním slohu na místě dřevěného kostela svatého Martina, který byl zmiňován již v roce 1447. Před koncem 20. století měl kostel čelit demolici, ale díky boji místních iniciativ a záchranným pracím se podařilo stavbu zachovat a posílit ji ocelovými výztužemi a betonovou injektáží. V roce 1994-1995 proběhla generální rekonstrukce a statické zajištění.
Historie Karviné je neoddělitelná od těžby uhlí. Od r. 1854 se v okolí kostela začalo těžit hlubinným způsobem, což vyvolalo pokles terénu a následný úklon věže. Při celkové prohlídce terénu došlo k propadu slojí o celkové mocnosti více než 42 m a k poklesu terénu o 36-37 m. Výsledkem byl nakloněný kostel, který připomíná „českou Pisu“ a stal se turistickým magnetem, zejména o víkendech a během prázdnin.
Aktuální pozemní a architektonické uspořádání kostela zůstalo zachováno díky rekonstrukci a statickému zajištění v 90. letech 20. století. Areál doplňují hrobka rodiny Fornerů, kaple, pískovcový kříž a sochy sv. Jana a Panny Marie z roku 1858. Kostel je součástí krajiny, která bývala hornickým městem Karviná, a dnes představuje duchovní kontrast ke kořistnickému dobývání nerostného bohatství.
Interiér kostela je jednolodní s kněžištěm půlkruhového půdorysu, sakristií a oratoří nad sakristií; na západní straně je věž s kruchtou a schodištěm. Střechu tvoří čtyřboká jehlancová střechu s osmibokou lucernou, krytina z břidlice. Zdivo kostela a jeho okolí je kombinací kamene a cihel a uvnitř se udržuje různá výplň a klenební prvky podle detailně popsané architektury baroka.
Co uvidíte a jak si to prohlédnout
Barokní stavba vznikla na místě dřevěného kostela svatého Martina a následná rekonstrukce zachovala významné detaily. Při návštěvě můžete sledovat, jak se původní město Karviná rozvíjelo kolem dolů Darkov a ČSA a jak původní kolonie horníků z Čech, Slovenska i Polska dotvářely historii regionu. Kromě hlavního kostela lze navštívit i okolí s kaplí, hrobkou a plastikami, které připomínají těžební dobu.
Na podzim 2025 začala velká rekonstrukce kostela za sedm milionů korun, která skončila v létě 2026. Objekt dostal novou střechu, opravenou fasádu a nerezový kříž s pozlacenou makovicí; byla instalována nová technická zařízení a zlepšilo se interiérové prostředí. Karvinský kostel je dnes jednou z nejšikmějších staveb v zemi a láká návštěvníky nejen pro svou kuriozitu, ale i pro historické souvislosti s historií Karviné a regionu.
Současně s prohlídkami kostela si můžete vybrat i procházky po okolí a sledovat místa spojená s trilogií Karin Lednické, která k němu přitahuje pozornost čtenářů i turistů. Mapy s QR kódy vedou ke stanovištím na procházkách, kde lze poznávat šachtu Gabriela a další historické prvky.
Detaily a technické poznámky
Kostel byl postaven v roce 1736 v barokním slohu; v rámci výstavby byl zasvěcen Sv. Petrovi z Alkantary. Místo dřívějšího dřevěného kostela svatého Martina bylo nahrazeno zděnou stavbou, která zůstala pevná i po poklesu terénu. V 90. letech byl kostel určen k demolici, avšak díky zásahu kněze Ernesta Dostála a dalších se záchrana podařila. Finanční podporu poskytly doly Darkov a ČSA, rekonstrukce byla prováděna firmou Forti Ostrava. Od roku 1999 dochází k obnově okolí kostela a rekultivaci krajin, aby okolí působilo idylicky.
Postupné změny v krajině a v urbanistice Karviné se odrážejí v současném pohledu na město, kde zůstala jen několik významných památek a samotný šikmý kostel svatého Petra z Alkantary připomíná bývalé hornické město a jeho dynamiku.
