Arcibiskupství pražské je nejstarší existující diecézí v České republice a metropolitní arcidiecézí České církevní provincie. Sídlem arcibiskupa je Praha, sídelním kostelem katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha.
Současným 38. arcibiskupem byl v únoru 2026 jmenován Mons. Stanislav Přibyl. Pomocným biskupem je Mons. Zdenek Wasserbauer. Arcibiskupská kurie (také konzistoř) je správní úřad biskupství, prostřednictvím kterého arcibiskup a jeho tým spolupracovníků spravují území arcidiecéze.
Slouží k zajištění duchovní správy, správy majetku a zpracovávání každodenní agendy. V řídící moci arcibiskupa se rozlišuje složka zákonodárná, výkonná a soudní. Zákonodárnou moc vykonává osobně arcibiskup a nemůže ji delegovat; výkonnou (administrativní) moc vykonává ve spolupráci s generálními vikáři a biskupskými vikáři, k moci soudní je mu nápomocný soudní vikář.
Jmenování osob do úřadů v kurii je po konzultaci s kněžskou radou plně v moci Arcibiskupa. V rámci diecézní struktury náleží arcibiskupství pod Českou církevní provincii a zahrnuje diecéze českobudějovickou, královéhradeckou, litoměřickou a plzeňskou.
Arcibiskupská provincie a její hierarchie mají historické kořeny v operativním řízení církevního života na území Čech. V rámci její historie docházelo k významným reorganizacím, včetně změn statutů a jurisdikce, které se reálně promítají do dnešní správy arcidiecéze.
Historie a status arcibiskupství se dotýkají i liturgických a pastoralních praxí. Například povýšení pražského biskovství na arcibiskupství je historickým milníkem, k němuž došlo bulou Ex superne providentia maiestatis papeže Klimenta VI. dne 30. dubna 1344, čímž bylo založené pražské biskupství změněno na arcibiskupství, s centrem v Praze a katedrálou Slavného svatováclavského výrazu.
Arcibiskupství pražské je tedy nejstarší existující diecéze v České republice a zároveň metropolitní arcidiecéze České církevní provincie. Sídlem arcibiskupa je katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, která zajišťuje centrální duchovní a liturgickou skladbu pro celý region.
Rámcově lze říci, že arcibiskupská kurie zahrnuje ekonomické, administrativní i legislativní složky, které zajišťují fungování diecéze. Identifikované struktury zahrnují ekonomické oddělení, diecézního konzervátora a ředitelů jednotlivých odborů a středisek.
V lednu 2026 byla v souladu s Kodexem kanonického práva (CIC) vydána nová směrnice pro Arcibiskupství pražské, která upravuje organizační řád AP a je platná od 1. ledna 2026. Tato směrnice vznikla na základě upřesnění a konzultace s kněžskou radou a má zajistit hladký chod diecéze v nadcházejícím období.
V souvislosti s širším kontextem církevních aktivit lze sledovat, že v ČR se konají tradiční poutě a misijní akce, které připomínají důležité milníky a osobnosti. Například Pěší pouť na Velehrad vrcholí během roku a připomíná významná duchovní poutní místa, zatímco Orelská pouť na Svatém Hostýně má dlouhou historii sahající až do roku 1930 a každoročně bývá věnována památce mučedníků.
Na světové úrovni připomíná Světový den misií významnou událost pro církev po celém světě, jehož jubilejní ročníky bývají doprovázeny motty a slovy o jednotě v poslání. Jubilejní ročník nese motto „Jedno v Kristu, spojeni v poslání“ a připomíná tak základní apostolskou výzvu církve.
Podrobnosti o kontaktech, organizačním uspořádání a aktuálním stavu arcibiskupství je možné dohledat v oficiálních materiálech a sděleních arcibiskupství pražského. Detailní kontaktní informace naleznete zde.
tags: #arcibiskupstvi #prazske #horak