Bůh se nikdy neunaví odpouštět. Každý z nás někdy udělá chybu, někoho zraní nebo sám nese bolest způsobenou druhými. Ježíš však nepřišel člověka odsoudit, ale zachránit. Mnozí lidé říkají, že po dobré zpovědi zažili úlevu, radost a vnitřní svobodu. Zpověď je osobní setkání člověka s Božím milosrdenstvím. Nemusíte se bát, že něco nebudete umět nebo že vás někdo bude hodnotit. Pokud přicházíte po dlouhé době nebo jste u zpovědi ještě nikdy nebyli, stačí to na začátku říci. Už jsem u zpovědi nebyl mnoho let. Ano. Nikdy není pozdě začít znovu. Nemusíte mít obavy. Ano. Vše, co zazní při zpovědi, podléhá zpovědnímu tajemství.
Ve svátosti smíření můžete Bohu svěřit celý svůj život - své pády, zranění, bolesti, obavy i touhu začít znovu. Kristus čeká na každého člověka s láskou a milosrdenstvím. Víme, jak těžké je přijít za někým komu jsme ublížili, jak nelehké je přiznat chybu. Bez smíření ale nemůžeme existovat. Na smíření stojí jakékoli vztahy, naše mezilidské i nás samotných vůči Bohu. Svátost smíření je příležitostí, jak najít cestu zpět k Bohu, k těm, které jsme ranili i k sobě samým. Je to šance naučit se odpouštět druhým, protože sami při svátosti smíření zakoušíme nezměrnou lásku Boha jako Otce.
Často si naříkáme, kolik je na světě zla a jak to Bůh může dopustit. Smíření je krokem k tomu, jak uvést do světa více dobra. Odpuštění potřebujeme možná více, než si myslíme. Příležitost ke svátosti smíření je v neděli před každou mší svatou, tj. 7.00−7.25, 8.30−8.55, 17.20−17.55. Neděle je dnem Páně, dnem zasvěceným společnému slavení eucharistie (lidově mši svaté, viz. svátost eucharistie), toto slavení je prvořadé, dokonce se ho zúčastnit musíme. Svátosti jako jedinečná tajemství a znamení se nemají zdvojovat, nemají se slavit zároveň, proto prosíme (zvláště v neděli) o dodržení časů pořadu svátosti smíření.
K této svátosti je možno přistoupit i od pondělí do soboty vždy před večerním slavením eucharistie, tj. Pokud máte zájem o udělení svátosti (křest, svaté přijímání, svátost smíření (zpověď), biřmování, svátost manželství, pomazání nemocných), prosím, využijte kontaktních informací na jednotlivé kněze, navštivte farní kancelář nebo využijte možnosti setkání s knězem po bohoslužbě. U všech svátostí, včetně křtu, se postupuje zcela individuálně, dle možností žadatelů.
Křest
V křesťanství je křest jednou ze svátostí a představuje očištění od hříchů a sjednocení věřícího s Kristem. Svaté přijímání Příprava probíhá ve skupině dětí ve 3. U dospělých trvá katechumenát spojený s přípravou na křest 1.-2. Svátost smíření Je určena pro katolického křesťana, který se touží smířit s Bohem a hledá odpuštění hříchů. Biřmování Je svátostí dospělých (přijetí darů Ducha svatého). Uděluje se na základě roční přípravy vedoucí ke zralosti a dospělosti v duchovním životě a vyznávání víry. Manželství Svátost manželství mohou uzavřít pouze pokřtění lidé (muž a žena). V případě, že jeden z žadatelů není pokřtěn, řeší se věc administrativně na základě povolení tzv. Pomazání nemocných Uděluje se individuálně kdykoliv na základě požádání, ať už osobního, nebo telefonického.
Další svátosti a místa ve farnosti
Jsem druhem všech, kteří se tě bojí a tvých ustanovení se drží. Farní kostel sv. Maří Magdaleny, farní kostel sv. Jana Nepomuckého, farní kostel sv. Michaela, kaple sv. Michael, farní kostel sv. Ondřeje, kaple sv. Večer o Velikonocích se Pán Ježíš ukázal svým apoštolům a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého. Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou" (Jan 20,22-23). Odpuštění hříchů, spáchaných po křtu, se uděluje prostřednictvím svátosti smíření. Svátost smíření (zpověď) je jednou ze svátostí v katolické, která umožňuje křesťanům smířit se s Bohem a církví. Vyznání hříchů: Vyznáváte své hříchy knězi. Udělení odpuštění: Kněz uděluje rozhřešení, čímž deklaruje odpuštění hříchů od Boha. Kněz prohlašuje, že Bůh odpouští hříchy, a vykoná znamení kříže. Díkuvzdání: Po rozhřešení následuje poděkování Bohu za odpuštění a milosrdenství a kněz propouští kajícníka slovy: „Pán vám odpustil hříchy.“
farní kostel sv. farní kostel sv. kaple Svátost je viditelné znamení, neviditelní Boží milosti. Je to dotek Boží lásky, která z nás činní nové stvoření díky Boží milosti - jeho milosrdenství. Křest představuje začátek křesťanského života, branou do církve a počátkem trvalého společenství s Bohem. Malé děti mohou být pokřtěny, pokud budou v křesťanské víře dále vychovávány. Před křtem probíhá na faře příprava rodičů. U dospělých probíhá příprava na svátost křtu individuálně. Místem křtu má být místní farnost. Ježíš Kristus zemřel za všechny lidi. Proto cestu ke spáse mohou nalézt i ti, kteří neměli příležitost poznat Ježíše. Ve svátosti biřmování jsou pokřtění pevněji spojeni s církví a obdarování silou Ducha svatého, aby byli schopni šířit víru. Svátost biřmování je udělena skrze vkládání rukou a mazání křižmem na čele a vyslovením formule: „Přijmi pečeť daru Ducha svatého“.
Kristus den předtím, než za naše hříchy zemřel na kříži, pozval apoštoly ke společnému slavení večeře. Nad nekvašeným chlebem Ježíš říká: „Toto je moje tělo, které se za vás vydává“ a nad kalichem požehnání: „Toto je moje krev, krev nové smlouvy, která se za vás vylévá. To čiňte na mou památku“. Ti, kteří byli shromážděni kolem Ježíšova stolu, jsou tímto pokrmem sjednoceni, mohou se vnímat jako jeho tělo. Jsou do něj „vštípeni“ jako ratolesti do vinného kmene. Před přijetím eucharistie se dodržuje jednohodinový půst od jídla a pití. U nemocných není nutné tento půst dodržet. Církev doporučuje věřícím, aby přijímali svaté přijímání, kdykoli se účastní eucharistické oběti.
Ke svátosti smíření lze přistoupit ve všech dnech 30 minut před každou mší svatou a od 16:00 do 18:00 každý pátek v kostel. lítost - tj. bolest ducha a odsouzení spáchaného hříchu spojeného s předsevzetím v budoucnu již nehřešit. Vyznání hříchů před knězem - je nezbytné vyznat všechny těžké hříchy, kterých je si kajícník vědom; u všedních vin není zpověď nezbytná, ale vhodná. Pravidelná svátost smíření spojená s vyznáním všedních hříchů pomáhá vychovávat svědomí, bojovat proti zlým náklonnostem. Zadostiučinění (pokání) - po rozhřešení musí kajícník vykonat něco navíc, aby napravil a odčinil svoje viny. Při běžném pravidelném slavení svátosti smíření se doporučuje řádná reflexe života a modlitba. Doporučuje se zejména Svátost nemocných či pomazání nemocných.
Je vhodné se na slavení svátosti pomazání nemocných připravit společnou modlitbou celé rodiny nebo úzkého okruhu přátel nemocného. Ve svátosti manželství je vidět obraz vztahu Krista a církve. Sňatek mezi katolíkem a nekatolíkem lze uzavřít za podmínek, že nebude bránit partnerovi ve víře a dovolí vychovat děti v katolické víře. Dále je nutný souhlas biskupa. Pokud katolický křesťan uzavřel jen civilní sňatek, může dodatečně požádat o zplštění před církví. Do té doby nemůže chodit ke sv. přijímání. Je vhodné, aby zájemci o svátost manželství přišli na faru aspoň tři měsíce před plánovanou svatbou, aby se zařídilo vše nezbytné. Kristus vyvolil z učedníků apoštoly a předával jejich svěcení vzkládáním rukou. V listě Timotejovi Pavel píše: „a proto tě vybízím: zase oživ plamen Božího daru“ (2Tim 1,6). Jáhni křtí vedou bohoslužby slova a podávají eucharistii. Jáhenské svěcení mohou přijmout rovněž ženatí muži. Kněžské a jáhenské svěcení uděluje biskup, biskupské svěcení obvykle biskup za asistence dvou dalších biskupů. Všechna svěcení se udělují vzkládáním rukou; u některých se užívá mazání olejem. Svátost kněžství se uděluje vkládáním rukou, po němž následuje modlitba svěcení. Církev uděluje svátost kněžství pouze pokřtěným mužům, jejichž schopnosti pro výkon služby byly náležitě prošetřeny a uznány.
