Roku 550 př. Kr. (hned po dobytí řeckého města Efesu na pobřeží Malé Asie) dal lýdský král Kroisos vybudovat nádherný chrám, ale podle řecké mytologie to bylo trochu jinak: „Krátce po trójské válce ... Artemidina chrámu a jeho slávy.
Chrám Artemis byl postaven ve starověkém Řecku celkem třikrát. První verzi, která byla zařazena mezi oficiální divy světa, podpálil roku 356 Herostratos. Udělal to kvůli tomu, aby se proslavil, což se mu v negativním smyslu slova povedlo. Druhé zničení mají na svědomí Gótové roku 262, ale i potom byl chrám obnoven. Chrám byl definitivně zničen až křesťany, po zničení vlivu bohyně Artemis Efezské. Artemis je v řecké mytologii bohyně lovu. Efeská Artemis má roli odlišnou, totiž ochránkyně, pramatka, rodička a bohyně plodnosti.
Původ města Efes a význam chrámu
Efes bylo starodávné antické město ležící v Malé Asii. To je zhruba dnešní oblast Turecké Anatolie. Bylo založeno již ve druhém tisíciletí před naším letopočtem osadníky z Athén. Později město zaplavila vlna iónských osadníků a ještě později bylo připojeno k Římské říši. Chrám Artemis ve své době nesloužil pouze náboženským účelům, ale šlo také o důležité obchodní centrum Efesu, kde se občané města setkávali, diskutovali a obchodovali.
Stavba a rozměry Artemidina chrámu
Postupem času se z krásné stavby staly pouze ruiny, na které svět zapomněl. Tyto poškozené zbytky znovuobjevil Angličan John Turtle Wood v roce 1869. Tyto ruiny jsou dodnes veřejnosti přístupné. K chrámu se dostanete nejlépe ze Selçuku. Plánujete-li návštěvu Artemidinho chrámu, je tam cedule s ukazatelem. Cella byla obklopena celkem 125 štíhlými, 18 metrů vysokými iónskými sloupy, které cellu obíhaly ve dvou řadách. Celý chrám byl z mramoru. Výzdobu doplňovala také řada reliéfů. Ve své době byl chrám nejen jednou z největších staveb řeckého světa, ale byl také považován za jednu z jeho nejkrásnějších staveb a takřka normou iónského architektonického řádu. Proto byl prohlášen za jeden ze sedmi divů světa. Chrám nesloužil pouze kultu bohyně, ale také jako dobové obchodní centrum.
U Řeků byla Artemis původně ochránkyní zvířat, a to jak domácích, tak divokých. Později se její působnost rozšířila a stala se dárkyní vláhy a rosy a ochránkyní lesů, hájů a polí. Přesná podoba chrámu není známa, ale uvádí se, že měl pravidelný tvar, délku 112 m, šířku 52 m, jeho střechu podpíralo 127 sloupů. V přední části chrámu byly v attice zobrazeny činy bohů a řeckých hrdinů. Sloupy stály ve vzdálenosti 3 m od sebe, každý sloup byl 20 metrů vysoký a tvořilo ho 12 válcovitých bloků složených na sebe. Chrám byl celý postaven z vápence, obložení pak bylo mramorové.
Umístění a architektonické prvky
Jako architekti byly zvoleni věhlasní Krétští stavitelé - Chersifron a jeho syn Metagen. O tomto svědčí Strabón; Vitruvius zmiňuje jen prvního. Tři hlavní části chrámu byly uspořádány do osmi sloupů na přední dvoraně, 18 sloupů v hlavní síni a čtyři zadní místnosti. Celkem podpíralo chrám 125 sloupů. Sloupy nebyly z vápence, ale z prvotřídního mramoru. Druhou zvláštností sloupů byla jejich forma, hlavice nesly ozdobnou iónskou výzdobu. Vrchol štítu nad předním a zadním sloupovím stál ve výšce 25 metrů nad zemí a na něm stálo obrovské mramorové sousoší Artemis s lukem a jelenem uprostřed družiny nymf. Na rozích střechy byli čtyři mramoroví býci. Oltář s cedrovou sochou bohyně stál ve srdci chrámu. Sochařsky i architektonicky představovala stavba vrchol. Zúčastnili se soutěže o sochu mistři Feidiás, Krésilos a Polykleitos z Argu; vítězství získal Polykleitos. Architekt Paionios Efeský a Démétrios dokončili dílo koncem pátého století před n. l., chrám tak vznikl jako skutečný div světa.
Podle antických autorů byl chrám zničen ohněm, který prý založil Herostratos, aby se stal slavným - a podařilo se mu to. Alexandr Veliký po dobytí Malé Asie přikázal obnovu chrámu. Rekonstrukce byla dokončena až roku 250 př. n. l. a chrám znovu získal původní slávu. Druhé poškození způsobili Gotové roku 262 n. l. a následně byl chrám opět obnoven. Dekrety císařů Theodosia I. a II. zavřely pohanské chrámy a zbouraly zde zbytky, což znamenalo konec i pro Artemidin chrám. Když roku 1863 přišel do Efesu anglický inženýr J. T. Wood, našel z chrámu jen rumiště. Po 11 letech archeologických prací a odstranění bahna z roku 1869 a následné expozici se ruinám dostalo veřejné návštěvnosti. Dnešní chrám znamená jen obdélník o rozměrech 110 x 55 metrů a zbytky schodiště.
Důsledky a novodobé poznámky
Chrám Artemis byl jedním z největších v celé antické éře a stal se symbolem Efesu. Jeho zříceniny se staly turistickou atrakcí a připomínkou bohatého obchodního a duchovního života města. Návštěva ruin je často kombinována s mešitou Isa Beye a hradem sv. Jana, které se nacházejí v blízkosti historického areálu. Protože chrám byl postaven na místě bohatého kulturního dědictví, jeho obnova byla složitá a trvala dlouho, ale výsledek dodnes fascinují návštěvníky z celého světa.
