Mešní víno je primárně určeno pro liturgické účely. Je to přírodní víno vyrobené v souladu s Kodexem kanonického práva; není doslazováno, dobarvováno ani aromatizováno a obsah alkoholu není regulován. Může být bílé, červené a růžové. V Česku vyrábí mešní víno jen několik vinařství, která získala souhlas příslušných diecézí.
Co to ale znamená, když se víno označí jako mešní? Podle vinařského zákona lze na etiketě uvést, že se jedná o mešní víno pouze tehdy, pokud příslušná církev vydala písemný souhlas, aby bylo takové víno dáno do oběhu. Název mešní víno se však týká pouze katolické církve (římskokatolické a východní) a jeho vlastnosti musí být v souladu s Kodexem kanonického práva. Pro zajímavost uvádíme, jak souhlas pro výrobu mešního vína může vypadat: „Tímto dávám souhlas k výrobě a plnění mešního vína.“
Ačkoliv mešní víno a jeho konzumace úzce souvisí s náboženstvím a bohoslužbami konkrétních církví, můžete jej bez obav ochutnat i když jste nevěřící. Je určeno k běžné spotřebě a označení mešní mezi víny stejné přívlastkové kategorie má do určité míry i tržní aspekt. Mešní vína se dnes těší vzrůstající oblibě zejména mezi příznivci přírodních vín a klasických postupů.
Historie, pravidla a produkce
Mešní víno patří mezi přívlastková vína. Lze jej vyrábět pouze z odrůd zapsaných do státní odrůdové knihy, přičemž se upřednostňují odrůdy s vysokou cukernatostí. Pro výrobu lze použít pouze hrozny, které dosáhly cukernatosti 21 °NM. Při výrobě je kladen důraz především na čistotu, zdravotní nezávadnost a nepřítomnost chemických sloučenin. Mešní víno jakožto přírodní víno nesmí být doslazováno, je však povoleno použít zahuštěný hroznový mošt, dále se nesmí používat geneticky upravené kvasinky, enzymy, uhličitan vápenatý, aktivní uhlí, kyselina sorbová a další chemické látky a barviva. Je povolena pouze jablečno-mléčná fermentace, oxid siřičitý a bentonit k filtraci bílkovin.
Nejčastěji se používá mešní víno bílé a červené, přičemž bílé je upřednostňováno z praktických důvodů. V rámci katolické církve stanovuje pravidla pro výrobu mešního vína Česká biskupská konference za souhlasu diecézních biskupů. Zároveň je ustanoven liturgický dohled nad výrobou vína, což bývá nejčastěji duchovní znalý chodu vinařství, který dohlíží na správný postup výroby mešního vína.
V České republice mohou mešní víno vyrábět jen ta vinařství, která od příslušných církví získala písemný souhlas. Pro římskokatolickou církev u nás vyrábí mešní víno několik vinařství, pro pravoslavnou církev vyrábí víno pro liturgické účely např. Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž s.r.o. vyrábí stejnojmenné mešní víno z mnoha odrůd révy. Mezi mešními specialitami je např. Ampelos, šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a.s. vyrábí Karmelitánské mešní víno pro Karmelitánské nakladatelství s.r.o.
V nabídce vinařství najdete odrůdová mešní vína ročníků 2009 a 2010. Vinařství PROQIN s.r.o. z Velkých Němčic vyrábí mešní vína pod dozorem duchovního z římskokatolické farnosti v této obci. Součástí sortimentu Vinařství Rajhradské klášterní s.r.o. je i mešní víno Rajhradské klášterní, jehož produkce činí 3 000 litrů z celkové roční produkce 100 000 litrů. Výrobu mešního vína povolil převor Benediktinského opatství Rajhrad. Tradice pěstování révy a výroba vína sahá na Rajhradě až do středověku. V podzemí města nad původním klášterem se dochovaly benediktinské vinné sklepy, z nichž nejstarší je až z roku 1692.
Rozšíření a současné otázky
V rámci církevních restitucí byly pozemky včetně rajhradského vinohradu i objekt vinařství vráceny benediktinskému opatství. Vinařství tu funguje teprve od roku 2009. Například v 17. století rajhradské vinařství dodávalo víno všem benediktinským klášterům v českých zemích. V rámci pravoslavné církve vyrábí Chrámce s.r.o. vína pro obce pravoslavné církve, tato vína posvětil v roce 2004 arcibiskup Kryštof v kapli Svatého Ducha v Mostě. Tradice žehnání vinohradu a vína je rozšířená především na Moravě a Slovensku; žehnání vína se koná 25. května na sv. Urbana a 27. prosince v den sv. Letos.
V respektu k současnosti probíhají debaty o tom, zda mešní víno splňuje přísná kritéria, zda některá vína skutečně splňují podmínky mešnosti a zda jsou dodržována lubravná pravidla. Některé články a vzpomínky naznačují, že praxe může být různorodá a že některé společnosti mohou zpochybňovat primární záměr mešního vína. Záznamy ukazují snahy o transparenci a dohled nad výrobou, a to jak z pohledu liturgie, tak i obchodního práva a veřejného svědomí.
Současná situace a výzvy trhu
V současnosti v České republice působí několik vinařství s povolením vyrábět mešní víno; existuje tlak na jasné vymezení, které víno je skutečně mešní, a jaké podmínky musí splňovat. Z hlediska trhu se mešní víno stává součástí nabídky v některých klášterních a specializovaných vinařstvích a má svá liturgická i kulturní charakteristika. Podle reakcí z oboru roste zájem o přírodní, nezatažená vína, mezi která mešní víno patří, avšak z hlediska standardů zůstávají otázky kolem certifikace a ověřování.
Význam a budoucnost liturgických vín
Je jisté, že význam mešního vína v liturgii se odráží i v historii a tradici českých vinařství s duchovním dopadem. Udržování liturgických norem a spolupráce s diecézemi zůstává klíčové pro kontinuitu výroby. Z pohledu veřejného života a kultury se mešní víno dotýká i etikety, restaurace a archivů vín, které někdy slouží i jako historické svědectví o regionální výrobě a liturgii.
