Betlém - hebrejsky Bejt Lechem, „Dům chleba“ - patří v křesťanské paměti k nejvýznamnějším místům biblických dějin. Právě zde se podle evangelního svědectví narodil Ježíš Kristus. Tato skutečnost má hluboký duchovní význam, ale nese s sebou i odpovědnost: mluvit o daném místě, o jeho paměti a symbolice pravdivě, s respektem k dějinám a bez ideologických zkratek.
Víme, že Ježíš Kristus nepřišel na svět do prázdna ani do anonymního prostředí. Narodil se jako Žid, do židovské rodiny, uprostřed židovského národa. Maria, Josef, apoštolové i první učedníci a učednice byli Židé. Nejde o okrajovou historickou poznámku, ale o samotný základ křesťanské víry. Křesťanství se nezrodilo proti judaismu, ale z něj. Evangelium podle Matouše připomíná také postavu krále Heroda Velikého, který vládl Židům, byl idumejského původu a dosadili ho Římané. Z patologického strachu o vlastní postavení podle evangelního vyprávění nařídil zabít betlémské malé chlapce - tedy malinké židovské děti ve věku do dvou let. Písmo tento čin jednoznačně označuje za zločin tyrana. Zároveň tím varuje před mechanismem moci, který se v dějinách opakuje: před strachem, propagandou, hledáním viníka a ochotou obětovat nevinné.
Před zhruba dvanácti lety jsme s manželem a několika dalšími lidmi strávili více než týden v Betlémě. Byli jsme ubytováni u křesťanských palestinských Arabů a setkali jsme se s osobní vlídností i pohostinností. Z lidského hlediska jsme nezažili nepřátelství ani odmítnutí. Zároveň jsme si však všimli, že mluvit o Ježíšově židovství a o židovských kořenech křesťanské víry nebylo v tomto prostředí přijímáno s pochopením. Nešlo o otevřený konflikt, spíše o ticho, rozpačitost či změnu tématu. Tyto osobní zkušenosti samy o sobě nemohou a nesmějí vést k zobecňujícím soudům o celých komunitách. Mohou však otevřít legitimní otázky: jak je v současném betlémském křesťanském prostředí připomínáno Ježíšovo židovství a židovský kontext evangelia - a zda nehrozí, že tento rozměr víry zůstává v pozadí nebo beze slov.
Betlém ležel v Ježíšově době v Judsku, v Judeji. Dnes se nachází na území spravovaném Palestinskou samosprávou na Západním břehu Jordánu a obývají jej převážně palestinští Arabové, mezi nimi i křesťanská arabská menšina. Situace je dnes zjednodušeně řečeno následující: Židé do Betléma od roku 1995 nesmějí, formálně se tento zákaz vztahuje na izraelské občanství, v reálném životě je však rozhodující židovská identita - viditelně židovský člověk by se v Betlémě ocitl v reálném nebezpečí bez ohledu na to, jaký má pas. Arabové s izraelským občanstvím se po Izraeli pohybují bez omezení a palestinští Arabové mohou do Izraele vstoupit s povolením. Tyto politické a bezpečnostní skutečnosti se dlouhodobě promítají i do kulturní a náboženské paměti místa. Židovská nepřítomnost - náboženská, kulturní i osobní - není bez významu a může s sebou nést riziko zploštěného nebo selektivního výkladu dějin.
Lidé žijící pod Palestinskou samosprávou na Západním břehu často nesou těžké břemeno dlouhodobého konfliktu, chudoby a omezení. Jako katoličky a katolíci nemůžeme mlčet o jejich strádání. Soucit patří k jádru naší víry. Zároveň však máme povinnost snažit se vidět skutečnost v celé její složitosti. Mluvit poctivě o strádání Palestinců znamená také nezamlčovat postoje a narativy, které mohou v některých případech toto utrpení dlouhodobě udržovat, prohlubovat nebo zneužívat - například tam, kde se náboženský jazyk mísí s politickou rétorikou kolektivní viny a zamlčování historie.
Předmětná otázka antisemitismu je citlivá, ale nezbytná. Katolická církev po Druhém vatikánském koncilu opakovaně zdůrazňuje, že antisemitismus je nepřijatelný nejen jako společenská nespravedlnost, ale jako popření samotných kořenů křesťanské víry v Boha Izraele. V reflexích křesťansko-židovského dialogu i ve zkušenostech církve z různých částí Blízkého východu se objevuje varování před stereotypy, kolektivní vinou a teologicky deformovaným obrazem Židů. Tyto jevy nelze paušálně připisovat všem Palestincům ani palestinským křesťanům, ale ani je vysvětlovat výhradně politickým konfliktem.
Betlém - Dům chleba - tak není jen romantickým vánočním obrazem. Režimy arabských zemí padají, ale co přijde po nich? Pro nás to může znít jako teoretická otázka. Pro náboženské menšiny, které v daných zemích žijí, je to ale věc života a smrti. Arabské jaro a sílící islamismus výrazně zhoršuje situaci místních křesťanů. Koptská komunita v Egyptě je terčem neustálých útoků muslimů a poslední střet si vyžádal 40 obětí. Podobné pronásledování začíná v Libyi. I bez arabského jara trpí palestinští křesťané. Za vlády palestinské samosprávy klesl poměr křesťanů v Betlémě z 80% obyvatel na sotva 20%. Křesťané v Sýrii jsou nuceni podporovat režim prezidenta Bašara Asada, protože jeho pád podle nich skončí občanskou a sektářskou válkou a nastolením islámského režimu. Už nyní raději ze země utíkají. V Libanonu bylo po druhé světové válce křesťanství většinovým náboženstvím a dnes je křesťanů necelá třetina. V Saúdské Arábii nesmějí vůbec vyznávat svou víru a jsou vystaveni mučení a šikaně náboženské policie. Do Afghánistánu investovaly Spojené státy v posledních deseti letech 440 miliard dolarů, ale v zemi už není jediný kostel ani křesťanská škola a poslední křesťané se bojí svou víru veřejně přiznat. Křesťané ve všech muslimských zemích se obávají, že je potká stejný osud jako jejich souvěrce v Iráku po pádu Saddáma Husajna. Když názor čtenáře sklouzne k Izraeli, nemusí to vypadat bezpečně. Pokud však zamíří do míst, kde se narodil a žil Kristus, může být překvapen klidem a výjimečností těchto míst.
Přinášíme reportáž z návštěvy Ježíšova rodiště: Půlnoční mše a setkání s místními. Přípravy na vánoční období a vyhlídky na bezpečnost pro poutníky se odvíjejí od složité reality na Blízkém východě. Zvláštní význam má vytrvalá snaha o dialog a spolupráci mezi křesťanskými církvemi a mezi náboženstvími, které má být odpovědí na moderní ateismus a na fundamentalismy, jež ohrožují Boží Lid. Papež Benedikt XVI. i patriarcha Jeruzaléma Fuád Tval zdůrazňují potřebu míru, porozumění a modliteb za děti žijící v pohraničních konfliktech.
Vydání: 2006/11 Příprava na manželství, 13.3.2006, Autor: Kateřina Beščecová - Přinášíme vám reportáž z návštěvy Ježíšova rodiště. Dění vyvrcholí půlnoční mší, kterou bude sloužit latinský patriarcha Jeruzaléma Fuád Tval a přítomni budou nejvyšší palestinští představitelé.
Izraelské úřady letos vydaly povolení k návštěvě i pro 7000 palestinských křesťanů z okupovaného západního břehu Jordánu a pro 500 z pásma Gazy. Betlém je na západním břehu Jordánu za bezpečnostní bariérou, kterou Izrael kolem tohoto území postavil. Z necelých 30.000 obyvatel Betléma tvoří křesťané jen asi pětinu a jejich počet se snižuje. Vatikánský rozhlas citoval jednoho místního novináře - arabského křesťana, podle něhož je postavení křesťanů ve městě „dramatické“, a to kvůli posilování islámského fundamentalismu na palestinských územích. Rozhlas také uvedl, že ze stejného důvodu zmizel z některých suvenýrů prodávaných v Betlémě kříž. Týká se to třeba triček s potiskem baziliky Narození Páně - ta je na nich bez kříže.
Tval v kázání, které v předstihu rozeslal médiím ještě před mší, vyjádřil naději, že nynější „zvonění zvonů kostelů přehluší ryk zbraní na zraněném Blízkém východě“. „Přejeme si, aby se v tyto Vánoce stal Betlém nejen hlavním městem dvou národů, izraelského a palestinského, ale také příkladem dobrého porozumění a soužití tří monoteistických náboženství“, prohlásil Tval. „Ve světě rozděleném násilím a fundamentalismem, které ospravedlňuje nejhorší činy, včetně vraždění v kostelech, Betlémské Dítě nám připomíná, že prvním přikázáním je Láska. Učí nás o odpuštění a usmíření i s našimi nepřáteli,“ zdůraznil patriarcha. Tval také vyzval k spolupráci mezi křesťanskými církvemi na Blízkém východě a k dialogu mezi náboženstvími. „Tento dialog je nezbytný, je odpovědí na moderní ateismus a na fundamentalismy, které ohrožují Boží Lid. Fanatismus takto nedávno tragicky postihl křesťanskou komunitu v Iráku. Takovéto činy jsou jednohlasně odsuzovány křesťany i muslimy,“ řekl. Vyzývá k modlitbám. „Přejeme si, aby sestoupil na lid Izraele, stejně jako na lid Palestiny, a na celý Blízký východ, aby naše děti mohly žít a vyrůstat v pokojném prostředí,“ uzavřel Tval.
O problémech křesťanů na Blízkém východě se nedávno zmínil i papež Benedikt XVI. Jejich největší znepokojení se však netýká palestinských území, ale Iráku, kde bylo nedávno několik desítek křesťanů zabito a několik tisíc jich odešlo ze země. Půlnoční mše, kterou v pátek bude patriarcha sloužit, se zúčastní také předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás.
tags: #krestanska #mensina #v #betleme