Mikulčice Velkomoravské Mikulčice jsou zemědělskou obcí s dlouhou tradicí vinařství, rodištěm mikulčické osobnosti - Fanoše MIKULECKÉHO, vlastním jménem F. Hřebačky. Prolíná se zde současnost s dávnou minulostí. V kostele Nanebevzetí Panny Marie spatříte unikátní bytelný oltář z dubových kmenů nalezených v korytě Moravy. Před kostelem stojí barokní sochy sv. Oldřicha a sv. Jana Nepomuckého. Kaple sv. Rocha - národní kulturní památka - u hřbitova je vyzdobena malovaným slováckým žudrem, stejně jako fara a budova obecního úřadu na návsi.
Areál Mikulčice-Valy je největší slovanské archeologické naleziště u nás, kde zástupci bulharské menšiny darovali půltunové bronzové sousoší Cyrila a Metoděje. Věrozvěsty odlili v jedné ze specializovaných sléváren v Horní Kalné na Trutnovsku. Autorem čtyřmetrové sochy za tři miliony korun je bulharský sochař Emil Venkov. Sousoší stojí před torzem velkomoravského kostela na Valech.
V pravém kontextu Velké Moravy je Mikulčice důležitým místem: Mikulčický hradní komplex, centrum Velkomoravské říše, kde Slovanští věrozvěsti vytvořili písmo hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk. Ranou bulharskou abecedou a překlady základních knih křesťanské ideologie položili základ bulharské kultury a písemnictví. Hradiště bylo v roce 1962 vyhlášeno národní kulturní památkou.
Při návštěvě Mikulčic stojí za pozornost také Kopčany - kostel sv. Nacháze, který se nachází uprostřed lužního lesa v lesní trati Uherská a Na Skařinách poblíž hraniční řeky Moravy. Prochází tudy modře a zeleně značená turistická cesta; modrá vede k vlaku do Lužice, k rozcestí Roztrhansko a dále k vinným sklepům Nechory, končí v Novém Poddvorově.
V Hodoníně, městu v Dolnomoravském úvalu, se rozkládá také důležité spojení historie a kultury. Hodonín má kolem 25 tisíc obyvatel a jeho nejvýznamnějším rodákem je T. G. Masaryk. Zámek Lednice, který je národní kulturní památkou a zapsán do UNESCO, leží na pravém břehu Dyje a patří k romantické krajině kolem Mikulčic a Hodonína. Lázně byly otevřeny v červenci 1979 tehdy jako pobočka lázní Luhačovice.
Současné Mikulčice jsou také spojeny s tradiční vinařskou kulturou. V centru obce se nachází malé rodinné vinařství tatínka Lubomíra a dětí Tomáše a Martiny (LTM), které nabízí prostornou halu, sklep, lisovnu a degustační prostory pro stovku lidí. Podle místních legend a historických odkazů se Mikulčice snaží o zápis mezi památky UNESCO a uctívání kulturního dědictví Velké Moravy. Z roku do roku se rozvíjí i tradice, která spojuje regionální identitu s mezinárodními vlivy.
V Lužicích, malé městské části Hodonína, se nachází rekreační vodní nádrž Cihelna a půda byla historicky využívána k výrobě cihel zvaných kotovice. Patronem areálu se stal vodník Tihelňák. Na východním okraji Lužic stojí významný most a trasování turistických cest, které připomínají staré propojení Moravy s okolními regiony. Obec Lužice se rozkládá na pravém břehu Kyjovky a historické jámy po těžbě jílu zůstávají svědkem bohaté minulosti.
Před více než deseti lety, v rámci oslav a iniciativ bulharské komunity, byla v Mikulčicích instalována pamětní deska věrozvěstům a od té doby se konají cyrilometodějské poutě. Generace, které stojí za touto iniciativou, poukazují na důležitost kulturního mostu mezi Bulhary a Čechy, a na fakt, že Metodějova legenda je stále živá v paměti regionu. Mezinárodní svaz Bulharů uspořádal sbírku pro sousoší Cyrila a Metoděje a bulharská vláda přispěla částkou; celkové náklady činily několik milionů korun. Věrozvěstům tak Mikulčice dávají zvláštní význam v rámci českého a bulharského kulturního dědictví.
Celkové dědictví Mikulčic tak zahrnuje bohaté archeologické naleziště, soubor soch a památníků, historické kostely a kaple, ale i moderní spojení regionu s bulharskou komunitou. Vzájemný dialog kultur a písma, vznik hlaholice a staroslověnštiny, i snaha o zápis do UNESCO tvoří jádro místního příběhu a inspiruje k dalším dílům, která připomínají Velkomoravskou minulost a její současnou relevanci.