Podle textu se atributy vyobrazení světci používají jako pomůcka k identifikaci, zvláště v době, kdy čtení a psaní nebyly dostupné pro širokou veřejnost. Anonymitu vyvažovala rozpoznávací znamení, která byla na obrazech a sochách umístěna, aby bylo možné poznat, o koho jde. Atributy se vyvíjely po celé středověké a barokní období a dále i v 19. století, často související s myslivostí, lovectvím a zvěří.
Obecné a individuální atributy
Obecné atributy umožňují pouze všeobecné rozpoznání světce, jeho stav či mučednictví, zatímco individuální atributy odkazují na konkrétní životní události či legendy. V našem přehledu jsme se zaměřili na myslivecké atributy a jejich nositele, tedy na zobrazení související s lovctvím a zvěří. Jako nejčastější atribut bývá jelen, s výjimečnou rolí pro laň či srnu; křesťanské atributy vyrostly z života prvotní církve a bývají často doplněny o symboliku zvířat a předmětů.
Na úrovni jednotlivců se u světců vyzdvihují speciální úryvky z legend, které určují jejich identitu. Atributy se tak často váží k jejich mučednictví, ctnostem či k jejich původní roli jako patronů určitého řemesla či života. V následujícím textu uvedeme vybrané světce s jejich nejtypičtějšími mysliveckými atributy.
Sv. Eustach a Sv. Hubert - lovečtí patronové
Sv. Eustach bývá zpodobněn v rytířském či loveckém úboru, někdy na koni, s smečkou psů či loveckým rohem; jeho atribucemi bývá žhnoucí pec, jelen či jelení parohy a krucifix na praporu. Den u něj připadá na 20. září. Sv. Hubert bývá zobrazen v loveckém či biskupském úboru, často s koněm a psy, loveckým rohem, tesákem, oštěpem, lukem a toulcem se šípy. Jelen může být bílý, s krucifixem mezi parožím; v biskupském ornátu drží mitru, berlu, knihu a klíč.
Podobné myslivecké atribúty se objevují u dalších světců, mezi nimiž je kuriózní i spojení s nejrůznějšími zvířaty a předměty, které jim přisuzují jejich legendy. Například jelen s krucifaxem, rohy, šípy a jiné předměty se často objevují v souborech zobrazení lovců a světců. U některých světých patronů lovu a myslivosti se uvádějí i další atributy jako medvěd či vlk, které svědčí o jejich spojení s lesem a zvěří.
Další světci s mysliveckými atributy
Mezi další světce s podobnými atributy patří sv. Blažej (biskup se zobrazuje s dvojicí svíček), sv. Fruktuosus (lesní ptactvo), sv. Onufrius (lovci), sv. Jiljí (především ochránce lesů) a sv. Ivan či sv. Prokop (mnohdy s laní či srnou). Zobrazování lovců s loveckým rohem, koněm či psů bývá doplněno i o další symboly, které vymezují jejich životní příběhy a mučednictví. V souvislosti s jelenem jako nejčastějším atributem lze uvést řadu světců: Angegius, Appolonius, Brandon, Echenus, Evermarus, Kellach, Kentigern, Kuan, Meinulf, Miletus, Neosus, Rieul, Rhodanus, Sebald, a sv. Attrakta a Itha z Toggenburgu.
V souhrnu tvoří atributy 38 hlavních znaků, které se váží k různým světcům, a jejich nositelům se uvádí kolem 105 světců a světic. Přehled není definitivní, závisí na dostupnosti pramenů a interpretacích dalších textů. Z obsahu vyplývá, že hlavní důraz kladou tiskaři, malíři a sochaři na konkrétní atributy, které světcům pomáhají identifikovat, avšak i tak mohou být zobrazeni bez nich nebo s různým souborem znaků, podle uměleckého záměru a doby zobrazení.
Jiné významné atributy a jejich význam
Mezi důležité obecné symboly patří svatozář kolem hlavy pro svatost, palma pro mučednictví a kniha pro proroky a učitele; u biskupů se často objevují mitra a berlina. Krucifix a lebka bývají spojovány s kajícníky a s jejich mučednickou smrtí. Dále se v ikonografii objevují symboly jako klíč (Petrova autorita), různé nástroje (pilka, hůl, dýka či kopí), a další předměty vztahující se k životní legendě světce. U některých obrazů figuruje i zvířecí spojení, které odkazuje na dané světcovo postavení vůči zvěři a přírodě.
Je důležité poznamenat, že zobrazování svatých a jejich atributů není rigidní; někdy se může objevit i patron bez atributů, anebo nositelé mohou mít více různých znaků v průběhu staletí. Vliv umělců a dobové potřebnosti se promítá do popisu a výběru atributů v jednotlivých dílech. Tím vznikají různorodé soubory obrazů, které odrážejí lokální tradice i širší církevní kult.
Přehled vybraných světců a jejich typické atributy
U mnoha světců se opakují následující atributy: jelen (nebo laň) jako spojení s přírodou a symbolem Krista, medvěd v některých kontextech, pes jako doprovod poustevníků, sokolnictví u světců spojených s lovem a myslivostí, a různé symboly jako roh, roh lovecký, květy, a další. U sv. Eustacha a sv. Huberta jsme uvedli jejich typické zobrazení s jelenem a krucifixem, případně s koněm a psy. U dalších zástupců, jako jsou sv. Jan Nepomucký, sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Prokop a sv. Jiří, se opakuje široká škála znaků, včetně hvězd, palmy, listů a knih. Tyto znaky pomáhají identifikovat světce a vyprávět jejich životní příběh prostřednictvím ikonografie.
Ukázka konkrétních atribútů podle světce
- Jelen s krucifixem mezi parožím - svatý Eustach, Sv. Hubert
- Krýž - symbol dřívějších světců a mučedníků
- Plastové či kovové předměty (meč, kopí, hůl) - patří sem i svatí s pilou, dýkou či štítem
- Medvěd, vlk - spojení s lesem a ochranou poustevníků a světců
- Ptáci (straka, jestřáb) - spojení s některými poustevníky a světci
- Havran - často spojován s vyobrazením ďábla či zla
- Rybník a vodní motivy - u světce Floriána a dalších
- Rukou držené knihy - u evangelistů a učitelů
Na závěr lze říci, že atributy svatých a jejich patronátů v českém prostředí mají bohatou tradici a staly se klíčovým prvkem ikonografie. Jejich výběr i zobrazení často odráží historické a kulturní kontexty regionu, a i když existují pevné vzory, zobrazení světce může být variabilní v závislosti na autorovi, době a cílové ikonografii.
Přemýšleli jste někdy, kdo je kdo? Jak rozpoznat svaté...
Většina uvedených příkladů ukazuje, že zobrazování světých s atributy je do značné míry flexibilní a vychází z historických a teologických potřeb ikonografie, kde jednotlivé prvky slouží k vyprávění života světce a jeho příběhu o víře a zkouškách.