Svátek Všech svatých je křesťanský svátek, který připomíná všechny svaté, a to nejen ty, kteří jsou oficiálně kanonizováni, ale je to i svátek věnovaný neznámým svatým a mučedníkům. Předvečerem tohoto svátku je zejména v USA populární Halloween, který připadá na 31. Svátek všech svatých je slaven napříč křesťanstvím, přičemž církve vzešlé ze západního křesťanství jej slaví 1. listopadu. V tento den se slaví i na Faerských ostrovech, Islandu, Estonsku, Litvě a Lotyšsku.
V Dánsku, Finsku, Norsku a ve Švédsku je to svátek pohyblivý: v Dánsku a Norsku připadá na první neděli v listopadu, ve Finsku a Švédsku pak na sobotu mezi 31. říjnem a 6. listopadem. Římskokatolická církev a některé další západní církve navazují 2. listopadu na Svátek Všech svatých Památkou zesnulých, tj. vzpomínkovým dnem na všechny blízké zemřelé, lidově tzv. dušičkami.
Dušičky se udržují v Dánsku, Islandu, Norsku, Švédsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku. V Pobaltí se však na zesnulé příbuzné dle starých pohanských tradic vzpomínalo po většinu podzimního období. Protestanté v Pobaltí si zemřelé někdy připomínají i poslední neděli před adventem.
V tento den se v kostelech konají zádušní mše a věřící se za mrtvé modlí, neboť podle křesťanské víry duše zemřelých se v očistci očišťují z hříchu pozemského života. Podle lidové tradice dušička svou cestu najde v temnotě noci právě podle rozžatého světýlka. Památka zemřelých je největším svátkem vedle Vánoc, který v Česku „slaví“ jak křesťané, tak i ateisti a to vzpomínkou, s láskou vyzdobených rodinných hrobů či zapálením svíčky.
Historie a původ Dušiček
Pro katolíky dušičky znázorňují živé květiny víru ve věčný život a mají demonstrovat přesvědčení, že život hrobem nekončí. Svátek Všech věrných zemřelých je svátkem, který vznikl podle katolické terminologie a slavením dne 2. listopadu. Svátek se začal slavit v roce 998 ve franouzských klášterech benediktinů, kde ho ustanovil opat Odilo a odtud se šířil do dalších zemí křesťanské Evropy. Papež Benedikt XIV. tento zvyk potvrdil v roce 1748.
U nás se ve starých slovanských zvycích udržovaných ve starších dobách a místy i v 19. století zachovaly tradice. Večer na Dušičky přilepí rozžaté svíčičky po stole a při každém jmenování dušičky ji rozsvěcují. O dušičkách se v Čechách vypráví i mnohé pověsti, které popisují průvod mrtvých a jejich návrat do světa živých.
Různorodé západní a mimoevropské tradice vzpomínání na zemřelé
V Evropě a Americe má Dušičky pestré zvyky: v Polsku nechávají během Dušiček otevřená okna i dveře, Maďaři slaví svíčky na hrobech a mohou se vyskytovat i halloweenské akce. V Rumunsku je festival spojen s halloweenskou tematikou a Drákulou. V Chorvatsku se konají strašidelné akce a festivaly hororových filmů. Na Ukrajině se Dušičky slaví na jaře po Velikonocích a kladou se věnce a zapalují svíčky na hroby. Ortodoxní křesťané v Srbsku a Bulharsku uctívají mrtvé i při dalších příležitostech.
V Mexiku je Día de Muertos nejznámější oslavu, která se koná od večera 31. října do 2. listopadu; rodiny vytvářejí rodinné oltáře a navštěvují hroby, plánují slavnostní pikniky a připravují tradiční pokrmy jako Pan de Muerto. V Japonsku se slaví Obon, festival, který umožňuje duším návrat do světa živých a během něj se konají tance Bon odori a zapalují se lampiony.
V některých kulturách má vzpomínání na zemřelé i specifické praktiky spojené s doprovodnými rituály: například v Nepálu průvod krav Gai Jatra, který pomáhá rodinám smířit se se ztrátou blízkého. V Česku a střední Evropě se Dušičky tradičně pojí s návštěvou hřbitovů, květinami a svíčkami; mnohé rodiny si připravují i domácí věnce a zajišťují pěstování vzpomínek.
Dušičky v Česku: současnost a tradice
Dušičky, neboli Památka zesnulých, jsou v České republice tradičně slaveny 2. listopadu. Tyto dny jsou spojeny s klidem a vzpomínkou, ale zároveň mohou být i časem pro pečlivou údržbu hřbitovů, bezpečnost a dohled nad dopravou. K tradičním symbolům patří svíčky, květiny a věnce. Lidé navštěvují hřbitovy, uklízejí hroby a zdobí je květinami, nejčastěji chryzantémami, které jsou symbolem podzimu.
Chryzantémy a svíčky vyjadřují naději na věčný život a svědčí o tom, že vzpomínka na zesnulé žije v srdcích živých. Dušičky jsou často obdobím tichého rozjímání a modliteb, ale i společenského setkání a sdílení vzpomínek. V kostelech se konají mše za zesnulé a lidé se modlí za duše, které ještě čekají na svůj přechod do nebe.
V dnešní době se Dušičky staly i časem pro praktické vzpomínkové aktivity, jako je výroba hřbitovních věnců, nákup svíček a dekorací. Častým doprovodem jsou rady o bezpečnosti při pohybu po hřbitovech a na komunikacích během tohoto období, aby nehody nebyly častým doprovodem podzimního vzpomínání.
Jak zprostředkovat vzpomínání a udržet tradice
V minulosti i dnes je důležitá duchovní a kulturní souvislost tohoto období. Lidé se vyjadřují různými způsoby, ale hlavní zůstává světlo svíček a vzpomínky na své blízké. Někteří si na Dušičky připravují domácí věnce podle návodu, který se v článku popisuje, a mohou si vyrobit adventní či vánoční věnce obdobným způsobem.
Jednou z inspirací pro návštěvu hřbitovů je nabídka obchodů: hřbitovní svíčky, lampičky, věnce a umělé květiny jsou široce dostupné a lze je vybrat podle rozpočtu a vkusu. Věřte, že i malý plamen může prozářit tichou podzimní noc a pomoci duším zesnulých nalézt cestu.
Význam a reflexe
Na světě jsme díky našim předkům. Oni by bez nás žili, my bez nich ne. Dlužíme jim za dar života, něco, co nikdy nemůžeme splatit. Můžeme být s našimi předky nespokojení, nebo spokojení, to je na nás.
Day of the Dead celebrations: "La Catrina" skeletons parade through Mexico City
Day of the Dead celebrations: "La Catrina" skeletons parade through Mexico City
01. 11. 2021 • 6 minut čtení