Paříž - Je jedním ze symbolů Paříže. Katedrála Notre-Dame, známá také jako Chrám Matky Boží, je pokládána za jeden z nejkrásnějších příkladů gotické architektury na světě. Umístěná na ostrově Île de la Cité na řece Seině, je chráněna organizací UNESCO a proslavil ji mimo jiné román Victora Huga Zvoník u Matky Boží.
V polovině dubna 2019 však katedrálu zpustošil rozsáhlý požár. Při pozdější rekonstrukci její střechy byly použity i středověké techniky, na počest původních stavitelů katedrál. Prezident Emmanuel Macron slíbil ihned po požáru obnovení katedrály do pěti let, nakonec se opravy trochu protáhly. Nyní se v neděli 8. prosince toto úchvatné dílo znovu otvírá veřejnosti.
Historie a význam katedrály
Chrám vzplanul 15. dubna 2019 večer. Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části středověké budovy. Než hasiči požár následujícího dne nad ránem uhasili, zničil oheň střechu, krov a špičatou věž z 19. století, takzvaný sanktusník. Plameny poškodily i část klenby a střešní krytiny. Kategorie poškození si vyžádala roky renovací, na nichž se podílelo na 500 dělníků.
Náklady na obnovu ve výši 550 milionů eur (asi 14 miliard Kč) byly hrazeny částečně z darů, kterými přispěli například miliardář François-Henri Pinault nebo rodina Arnaultů. Opravy zpomalily komplikace během pandemie covidu-19, ale také nutnost vyčistit okolí od toxického olověného prachu, který se uvolnil z konstrukce gotické budovy při požáru, celkem to bylo několik desítek tun olova.
Vlastní obnova chrámu začala v roce 2021. Výroby součástek do hodinového stroje v katedrále, který zničil požár, se ujal petrohradský závod na výrobu hodinek, známých za sovětských dob i Čechům a Slovákům pod značkou Raketa. Na konci léta 2022 začala oprava střešní konstrukce a kleneb. Práce se sekerami při výrobě stovek tun dubových trámů pro krov nové střechy Notre-Dame byla pro tesaře jako cesta zpět časem.
Několikatunovou konstrukci do centra francouzské metropole dopravili po řece Seině na lodi; kvůli tomu na několik hodin museli přerušit ostatní lodní dopravu. Z dubových trámů sestává i nový krov katedrály, složený ze tří trojúhelníkových částí o rozměrech 15 krát 12 metrů a hmotnosti sedmi tun. Zničenou chrámovou věž z 19. století nahradili restaurátoři a dělníci její věrnou replikou vytvořenou podle nákresů autora originálu, jímž je Eugène Viollet-le-Duc. A loni v prosinci dostala katedrála na tuto novou věž i kříž.
Vize prezidenta a reakce veřejnosti
V téže době navštívil katedrálu i prezident Macron a uvedl, že v jejích okně by se měly objevit moderní vitráže. Jeho prohlášení však vyvolalo vlnu pobouření u veřejnosti, památkáři tento koncept zamítli letos v létě. Novými vitrážemi chtěl Macron stavbě vtisknout “znak 21. století”.
Poslední práce na katedrále probíhaly v interiéru, kde bylo mimo jiné potřeba vyladit mohutné varhany s 8000 píšťalami, které jsou největším hudebním nástrojem ve Francii. První mše od požáru se v katedrále konala v červnu 2019 v jedné z bočních kaplí, zasvěcené Panně Marii, kterou požár ušetřil. Komorní bohoslužba se v katedrále uskutečnila i na Velikonoce.
Architektonické bohatství a důležité momenty
Tato podivuhodná stavba má impozantní historii. Její základní kámen položili na ostrově Île de la Cité na řece Seině na jaře roku 1163 během návštěvy papeže Alexandra III. ve městě. Přesné datum je ovšem neznámé. V té době se už ale několik let stavělo. Katedrála Notre-Dame, ležící prakticky uprostřed Paříže, byla určena pro ty největší slavnosti, běžné bohoslužby se konaly v menších kostelech. Pro veřejnost se otevírala jen o velkých svátcích.
Velká restaurace se dočkala ve 40. až 60. letech 19. století. Z té doby pocházejí například sochy různých chimér a ďáblíků, kteří shlížely z věží katedrály, často mylně považované za doklad středověkého umění. Ve skutečnosti je však ve své dílně vytvořil památkář a architekt Eugène Viollet-le-Duc. Jana z Arku i Charles de Gaulle byly s katedrálou spojeny; byla kanonizována Jana z Arku a zvony zněly třeba 26. srpna 1944 při osvobození Paříže. Paříž, Paříž osvobozená, zvolal tehdy generál Charles de Gaulle při pohřbu.
Jako v dalších podobných stavbách se i v Notre-Dame pracovalo na menších či větších opravách. Jedna z nejvýraznějších rekonstrukcí začala v roce 1993 a trvala celou dekádu. V roce 2013, kdy se slavilo 850 let od položení základního kamene, se katedrála dočkala nových zvonů; její zvonice byla neúplná od časů Velké francouzské revoluce. Notre-Dame patří mezi nejčastější cíle turistů v Paříži a podle BBC ji „nic nevystihuje Francii tak jako právě Notre-Dame“.
Současnost a inspirace literární i filmovou
Notre-Dame, kterou proslavil román Zvoník u Matky Boží a která sehrála velkou roli v životě filmové Amélie z Montmartru, patří k nejnavštěvovanějším pamětihodnostem Paříže. Katedrála je spojována s velkými slavnostmi a historickými momenty Paříže; její západní fasáda a gotická architektura zůstávají ikonou města.
Notré-Dame je symbolem Paříže i přes svou složitou historií a moderní debaty o rekonstrukci a vizuálním pojetí budoucnosti fasády. Moderní prvky, historické řemeslo a restaurační nasazení ukazují kontinuitu a touhu po zachování kulturního dědictví.
Historie Notre-Dame
Zakotvená v srdci Paříže, Notre-Dame nadále reprezentuje evropské dědictví, architekturu a umělecké poklady, které se spojují s každodenním životem města i s globálním odkazem gotické tvorby.