Chodský spisovatel Jindřich Šimon Baar vydal ve válečném roce 1914 první díl románu „Poslední soud“ (druhý vyšel až o několik let později). Baar byl reformistickým katolickým knězem, který se zasazoval o mravní a sociální obrodu kněžského života, a přesto dokázal psát živě, čímž oslovil široké čtenářstvo. Podle autora je Poslední soud jediným spravedlivým soudem nad lidským konáním; vše, co člověk dělá a jak jedná, je dílem jeho povahy. Téma předkládá jednoduchým schématem: dva bratři-synové statkáře v Klenčí mají oči pro dvě chudá děvčata; otec jim dá požehnání pod podmínkou nerozdělit grunt, pole, louky a lesy.
V románu se objevují motivy „démona zla“ a „temné struny“, které autor posbíral jako důkazy pro tribunál posledního soudu. Přes konzervativní pohled Baar dokázal, že jeho romány čtou i „obyčejní“ čtenáři a sám autor byl oblíbený. Děj sleduje životní osudy dvou bratří Porazilů - Martina a Hadama - a odehrává se v autorově milovaném rodném kraji pod Čerchovem, zejména v Klenčí. Martin se oženil s Mankou, Hadam si vzal Dodličku; Manka je však lakomá a závistivá, což vyvolá řetěc tragických událostí.
Konflikty začnou jako sousedské spory a postupně se rozšíří na městské soudy; peníze mizí a bratři se dostávají do obtíží. Hadam po vězení touží po spravedlnosti a klidu duše, proto vstoupí do františkánského řádu a svoji svobodu hledá v pomoci druhým. Martinova kariéra postupně vyústí v děkanství, avšak jeho matka mu krutě čelí svou zlou povahou a lakotou; její chování ničí pověst i nervy jeho okolí. Rozkol mezi bratry se prohlubuje, až časem vygraduje tragická scéna.
Martin se nakonec vydá k biskupovi, aby se vyrovnal s rodinnými démony. Jeho dítě i další rodinné osudy jsou zobrazeny v kontextu chodu čeledního života na Chodsku. Romanská linie se v druhé části „Na děkanství“ soustřeďuje na duchovní stav syna jednoho z bratrů, který se stal kaplanem ve městě; tato část propojuje světský i církevní svět, a ukazuje, jak prostředí a sociální podmínky formují lidské charaktery.
Text se vyznačuje „chodskou“ mluvou a ensures životní realističnost, která Baarovi umožnila vykreslit hospodářské a mravní paradoxy tehdejší společnosti. Všechno dění v románu se točí kolem otázky svědomí, viny a lidské odpovědnosti; autorův klidný, ale působivý styl vybízí čtenáře k zamyšlení a dodává příběhu nadčasovou platnost.
V celku román ukazuje Baarovu schopnost spojit sociální a mravní téma s rodinnými drama a s životem na Chodsku; první část „U Porazilů“ vystihuje život dvou bratrů a jejich rodin, druhá část „Na děkanství“ zobrazuje osudy syna jednoho z bratří, který se stal kaplanem. Děj se odehrává v rodném kraji autora a je protkán místní jadrnou řečí. Komu se líbila chodská trilogie, ten jistě ocení i tento méně známý Baarův román z Chodska a Klenčí.
- Poslední soud jako souboj dobra a zla v lidské povaze.
- Konfrontace světského života s církevními hodnotami.
- Motivy svědomí, viny a lidské odpovědnosti v prostředí Chodska.
Table о vybraných motivech a postavách: Martin - děkan a kritik rodinné trajektorie; Manka - lakomá a konfliktní žena; Hadam - bratr, vstupuje do řádu; matka - manipulativní vliv na rodinu; otec - rozumný, dává souhlas sňatkům; Hadam - konfliktní reakce na majetek a rodinné problémy.
Karel Čapek: Poslední soud - Povídky z jedné kapsy | Audiokniha
„Hale já huž sem takuvá nechčasná na tom sjetě.“ Tohle úryvkové vyjádření ukazuje, jak autor používá dialektickou řeč k posílení autenticity postav a krajiny. Celý román míří k desateru a propojuje páté a čtvrté přikázání prostřednictvím hlavní hrdinky, která vyvolává nejvíce konfliktů. Baarovo dílo nabízí tiché, ale naléhavé poselství o lidské odpovědnosti a důsledcích volby v kontextu rodiny a společnosti.