Banka nejprve sídlila v Štefánikových kasárnách a poté v hotelu U Saského dvora. V roce 1923 se přestěhovala do budovy Na poříčí. Stavbu projektoval Josef Gočár v novém architektonickém slohu rondokubismu, zvaného rovněž národní sloh nebo obloučkový kubismus. Jedná se o tak významnou stavbu, že jako další synonymum pro rondokubismus se používá pojem "styl Legiobanky".
Loď obdélná, podélné stěny v Z části rizalovitě předsazené. Užší obdélný presbytář má segmentově vypouklou V stěnu. K presbytáři symetricky připojeny čtvercové přístavky oratoří (pod J oratoří sakristie, pod S předsíň), k nimž z východu navazují další obdélné přízemní přístavky (na J oratoř, na S kaple).
Nad Z průčelím lodi vtažená čtyřboká věž. Nároží lodi, rizalitů a oratoří jsou otupená. Střechy jsou kryté taškami bobrovkami. Loď a sakristie mají sedlovou střechu; presbytář, sakristie a předsíň s oratořemi mají sedlovou střechu s valbou. Střechy přístavků s oratořemi a kaplí mají pultový tvar zastřešení. Ve střeše presbytáře (která navazuje na střechu lodi) je osmiboký sanktusník opláštěný pozinkovaným plechem.
Věž je kryta nízkou cibulovou báním, opatřenou eternitovou krytinou, která je završena osmibokou, plechem opláštěnou lucernou s hrotnicí. Fasády jsou členěné předsazeným a hrubě omítaným soklem, profilovanou korunní římsou, okenními suprafenetrami a lisénami ohraničenými pilastry, nesoucími průběžnou římsou. Průčelí s věží je půdorysně zvlněno. V jeho střední části, ohraničené svazkovými pilastry, je pískovcový pravoúhlý portál s trojúhelníkovým štítem a plastickou výzdobou na překladu. Nad portálem nika s mušlovitou konchou a plastikou sv. Václava.
V krajních dílech oválná okna, nad nimi segmentová; nároží zvýrazněna pilastry. Štít je trojúhelníkovitě ukončen, s postranními volutami. V S a J zdi jsou tři páry vysokých oken se segmentovým záklenkem (výplně kovové se zasklením šestihrany do olova). V obou rizalitech pískovcový portál a po jednom okně. Shodná okna ve třech stěnách presbytáře. Patro věže je členěné nárožní rustikou.
Ve 2. patře věže na Z straně a ve 3. patře na J, Z a S straně po jednom obdélném okenním otvoru s hladkou šambránou a okenicí. Ve 4. patře obdélná okna se segmentovým záklenkem a žaluzií; v 5. patře na všech stranách kruhový ciferník. Na J straně sakristie s oratoří pískovcový obdélný portál, nad ním okno. Předsíň s oratoří je obdobná jako sakristie, avšak portál má hladké ostění. Oratoř na J straně presbytáře má fasádu členěnou jednoduchou fabionovou římsou, přecházející i na J stranu.
Kaple po S straně presbytáře rozwiązána obdobně, avšak bez portálu. Byla určena k tomu, aby si mohli ukládat přebytky žoldu a peníze za prodej nespotřebovaných přídělů potravin.
Banka nejprve sídlila v Štefánikových kasárnách a poté v hotelu U Saského dvora. V roce 1923 se přestěhovala do budovy Na poříčí.
Celá stavba reprezentuje významný příklad rondokubistické architektury s novelou pro literní ztvárnění a historický odkaz na Legiobanky. V suterénu objektu je divadelní sál, ve kterém hrávalo divadlo D 34 E. F. 13.11. 2007 Milan Caha( Růžena Baťková a kol.
Srovnatelně s funkcí banky, radnice a kostel vytvářejí kolem kostela svěžest historického jádra města. Prohlídka ukazuje spojení bankovní a církevní architektury s urbanistickou komponou města. Nad portrétním portálem a oratořemi se zvedá věž s bohatou sochařskou výzdobou.
Historie a technické detaily stavby
Stavba Gočára je významná nejen architektonicky, ale i historicky, protože symbolizuje přechodné období mezi klasicismem a moderními směry v interiérových prostorech. Lícová fasáda a ploché velkorysé interiéry s geometrickými motivy odrážejí rondokubismus jako národní styl. Loď s presbytářem a oratořemi má charakteristické linie a proporce, které vyzdvihují dynamiku prostoru.
V suterénu byl divadelní sál, kde hrávalo divadlo D. 34 E. F. Tato souvislost ukazuje širší kulturní roli budovy v tehdejší společnosti.
V průběhu let budova prošla různými rekonstrukcemi a adaptací, přičemž zůstává klíčovým prvkem městského dědictví.
- Historie Legiobanky a její sídla
- Architektura rondokubismus a Gočár
- Propojení bankovní a veřejné sféry
Pokračování vývoje ukazuje, jak bankovní instituce formovaly urbanistickou strukturu města a jak architektura odráží historické období mezi 1920. a 1930. lety.