Práce se věnuje propojení životů a dějin klášterů, měst a šlechtických rodů v středověku a novověku, s důrazem na klášter svatého Jiří na pražském hradě, jeho byrokracii a vnitřní život řeholníků.
Historie a vliv klášterů a jejich předcházejících i následných správců
V roce 1373 mu udělil papež Řehoř XI. řadu privilegií. V prosinci 1362 přijal markrabě Jan Jindřich Zábrdovice pod svou ochranu a osvobodil je od veškerých dávek zemským úředníkům. I opat Jaroslav měl své protivníky. Někteří bratři se postavili proti němu a jednáním u generální kapituly dosáhli, že měl být odsunut na místo probošta v Nové Říši a opatem se měl stát jeho protikandidát Petr. Jaroslav ze Šelenberka ale nakonec zůstal ve funkci až do své smrti 7. 13. 12. Nahoru • Zpět • Tisk • Aktualizováno: 08. 12.
Abatyše cisterciáckého kláštera v Pohledu, Markéta ze Žďáru, se dopustila otěhotnění s ženatým klášterským úředníkem Jiříkem Pelenlaiterem a následně byl vražděn jejich potomek. Arcibiskup Martin Medek z Mohelnice ji sesadil a převedl - do kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. A třetí kapitolu tvoří spis Informace pro polepšení kláštera tohoto našeho svatého Jiří od abatyše Alžběty Eufrosiny Kestnerové z Trauenberku, který popisuje extempore a poměrně pohnutý život sester uvnitř kláštera. V zápisech se zmiňuje hostinový a konvršový život, včetně stížností na stravu, hádky a klevety, které zrcadlí živý, někdy až konfliktní chod klášterní komunity.
Život a pověst Marie Elekta od Ježíše
Vyvrcholí příběh o jejím pohřbení na Malé Straně a následném studiu jejího těla: hrobová jáma byla naplněna černou, podivně páchnoucí vodou, ale tělo zůstalo neporušené. Vědecké komise z Pražské univerzity a později Emanuel Vlček potvrzují neporušenost těla a debatují o procesu zmýdelnění tkání. Správný titul zní „služebnice Boží“ - a říká se, že Marie Elekta byla pohřbena vedle zdi na Malé Straně. Příběh je spojován s legendou o zázracích a pokračuje v rámci kultury a historie kláštera a jeho výzdoby. Přes pokusy o svatořečení zůstává proces kanonizace otevřený a jeho konečné vyhlášení se zatím nedočkal.
Historie a památky v okolí a vliv na současnost
Štíhlé věže a klášterní areál bývalého augustiniánského kláštera jsou dnes centrem prezentace dědictví. Vznikají stálé expozice, které ukazují vývoj kultury, řemesel a historie města. Klášter byl založen roku 1371 a po zrušení v roce 1784 se objekt rozděloval a sloužil různým účelům až po současnost. V roce 1995 se bývalý augustiniánský klášter stal centrem Dnů evropského dědictví, následně vznikla Handkeho občanská sdružení, usilující o obrazárnu barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho.
V roce 1992 se prostory kláštera staly zázemím pro Mezinárodní umělecké symposium „Místa paměti“. V roce 1999 zařadil MK ČR tento objekt do programu Záchrana architektonického dědictví a od té doby probíhají stavební a kulturní obnovní práce. Expozice v prostoru Šternberského kláštera nabízí krátkodobé výstavy i dlouhodobé projekty, které zahrnují historii města Šternberka, jeho kulturu a vazby na sousední regiony.
Geografie a historické sítě mládí a svobodných vs. šlechty
Šternbersko a Mladá Vožice, Bělčsko a Bradáčov tvoří složitou síť majetkových vztahů, která odráží vliv panovníků, staré šlechtické rody a strukturální změny po dlouhá staletí. V pozdním středověku byla síť hradů a zámků klíčová pro mocenskou a ekonomickou nadvládu feudálního systému. Vožice jako významné panství bylo často zastavováno králi, což demonstruje dynamiku mezi centrální mocí a lokální šlechtou. Bradáčov a Bradáčovské statky doprovázely změny vlastnictví a měly vazby na rody jako Zdeňka z Bradáčova a Mikuláše Trčku z Lípy. Bradáčov byl postupně rozdělen a převzat různými rodovinami, které zapisovaly svá práva v deskách zemských.
Bradáčov a Bradáčovské dvory spolu souvisely s chodem širšího regionu - včetně Janovic a Chrášťan - a jejich historie ukazuje, jak města a vesnice v regionu byly pevně provázány s majetky a právy patronátním a deskovým. Bradáčovská a další síť vesnic na Mladovožicku, spolu s dalšími panstvími, ilustruje, jak se volila cesta svobodných vs. šlechtických vrstev, a jaké rozpory a transakce určovaly místní politiku a ekonomiku.
Šternberský klášter a jeho kulturní dědictví
Prohlídky kláštera a jeho areálu dnes zahrnují expozice o historii města, kláštera, sklepy, historické sály s obnovenou nástropní malbou a obrazárnu barokních malířů. Hlavní oltář a vzorová výzdoba ukazují, jak barokní období formovalo architekturu a sochařství. Klášter byl založen v roce 1371 a patří mezi významné středoevropské kulturní a vzdělávací centra tohoto období. Barokní přestavba, sochařská i malířská díla a fresky dotvářejí komplexní obraz této historické inkarnace.
V současnosti klášter spolupracuje s městem a institucemi na zachování a prezentaci kulturního dědictví, rozšiřováním expozic a zapojením široké veřejnosti do poznání minulosti i současných projektů. Projekt pokračuje v iniciativách, které propojují různé etapy dějin regionu a předávají kontinuitu kultury či řemesel z minulosti do současnosti.
